Vyhrál váš soused v loterii? Pak možná skončíte v bankrotu

Spotřebitelský úvěr je standardní ekonomickou teorií chápán zejména jako prostředek k tomu, abyste své očekávané celoživotní příjmy mohli víceméně libovolně přesouvat mezi jednotlivými obdobími života, tedy například z budoucnosti, kdy vyděláte peněz hodně, do současnosti, kdy jich ještě tolik nemáte. Nicméně statistiky o předlužených rodinách a osobních bankrotech tuto představu o racionální kalkulaci, která by v principu měla být založena na rovnosti celoživotních příjmů a výdajů, poněkud bourají.

Koneckonců pokud odhlédneme od představy člověka jakožto racionálně ekonomicky uvažující bytosti, která ví, že zkrátka nemůže za celý svůj život spotřebovat více než sama vydělá, ale zaměříme se na člověka, který touží po věcech, které vidí, a především pak po věcech, které mají ostatní, zjistíme, že v kombinaci s moderním finančním systémem, schopným vytvářet peníze takříkajíc z ničeho, není spotřebovávat více než vydělám nic technicky nemožného. Přinejmenším tedy dočasně, než dojde k předlužení a osobnímu bankrotu.

Nerovnost jako klíčový hybatel krize. Příklad USA

Jiné vysvětlení tedy říká, že spotřebitelský dluh je nikoli důsledkem optimální volby mezi budoucí a současnou spotřebou, ale průvodním jevem života v nerovné kapitalistické společnosti, kdy jedni jsou bohatí a druzí chudí a jedni něco mají a druzí to nemají. A pokud to ti druzí chtějí také, pak si to přirozeně mohou pořídit také – na úvěr. Jinými slovy, příjmová nerovnost, která dokáže vysvětlit řadu patologických jevů, dokáže vysvětlit i nadměrné zadlužování vedoucí ke vzniku úvěrové krize.

Závěry, které hezky zapadají do tohoto teoretického schématu, přinesla studie, o které napsal server Independent. Autoři se ve svém paperu, který byl publikován Federální rezervní bankou ve Filadelfii, zaměřili na to, jak je lidské finanční rozhodování ovlivněno tím, když někdo z jejich okolí vyhraje v loterii.

 

Ke zkoumání tohoto vztahu přitom ekonomové z kanadské University of Alberta a americké Georgetown University použili – vedle údajů o loterijních vítězích – statistiky o osobních bankrotech. Výzkum byl prováděn na datech kanadských provincií z let 2004 a 2014, přičemž bylo zahrnuto 7 337 vítězství v loterii (jednalo se o částky jen do určité výše, jelikož výherci větších sum se často přestěhovali do jiné lokality).  

Jak uvádí server Independent, klíčovým zjištěním studie je to, že lidé, kteří mají za souseda někoho, kdo vyhrál v loterii, mají vyšší tendenci utrácet za tzv. okázalou spotřebu, což vede k nadměrnému zadlužování a nárůstu finančních rizik. Důsledkem toho pak mají sousedi výherců vyšší pravděpodobnost, že skončí v bankrotu. 

„Využitím loterijních výher jako indikátoru exogenních změn v relativním příjmu sousedů zjistíme, že dolarová míra vítězství jednoho souseda v loterii zvyšuje následné půjčky a bankroty mezi ostatními,“ uvádí paper. S použitím anglického idiomu „keeping up with the Joneses“ zde autoři upozorňují na lidskou přirozenost srovnávat se s určitou referenční skupinou (kterou často bývají právě lidé z blízkého sousedství) a snažit se s nimi „držet krok“, aby si zachovali svou pozici v pomysleném společenském žebříčku.

Navoněná bída. Za „okázalou“ spotřebu utrácí víc chudí

Newsletter