Rychlý nárůst amerických výnosů podporuje dolar, který sílí proti euru i v dolarovém indexu. Roli hraje i zhoršení tržní nálady projevující se ve výprodeji rizikových aktiv. Risk-off nálada se podepsala i na měnách regionu. Koruna oslabila nad 26,20 za euro. Aktuálně spolu se zlotým i forintem včerejší ztráty umazává.

Vyšší daně sráží průmysl a ekonomiku, uznala Bank of Japan

Dubnové zvýšení daně z obratu možná zasáhlo spotřebu a produkci v horším měříku, než se původně čekalo, připustila dnes japonská centrální banka. Bank of Japan po svém zasedání ponechala beze změny svůj bezprecedentní program nákupů aktiv na podporu ekonomiky, jejíž hodnocení přitom zhoršila.

Bank of Japan potvrdila závazek nakupovat vládní dluhopisy a riziková aktiva v objemu 60 až 70 bilionů jenů ročně. Nevítané překvapení ale přineslo zhoršení hodnocení japonské průmyslové výroby, na kterou údajně doléhá pokles spotřebních výdajů v důsledku vyššího daňového zatížení.

Prognóza trvá, rizika také

BoJ přesto potvrdila očekávání, že třetí největší světová ekonomika po poklesu ve druhém čtvrtletí obnoví oživení a inflace příští rok vystoupí k plánované úrovni dvou procent i bez dalšího uvolňování měnové politiky.

Guvernér BOJ Haruhiko Kuroda ale varoval ale před riziky a zdůraznil, že jeho instituce je připravena dál uvolnit měnovou politiku, pokud bude ekonomika a inflace růst méně, než se plánuje. „Je pravdou, že tento vliv (zvýšené daně z obratu) na ekonomiku se prodlužuje,“ řekl Kuroda.

Ambiciózní „abenomika“

Premiér Šinzó Abe nastoupil na konci roku 2012 s ambiciózním plánem obnovit silný růst ekonomiky tím, že ukončí 15 let deflace. Krátkodobě zafungovaly první kroky – oslabení kurzu jenu razantním uvolněním měnové a rozpočtové politiky a s tím související prudký růst cen akcií a posílení podnikatelské důvěry. Třetí pilíř jeho strategie, jímž má být posílení dlouhodobého potenciálu ekonomiky, ale finanční trhy zklamal a poslední slabé statistické údaje vrhají pochyby na dlouhodobější účinnost těchto kroků.

Japonská vláda od dubna zvýšila daň z obratu z 5 na 8 procent, což se ukázalo jako výrazné zatížení pro ekonomiku. Ta ve 2Q klesla mnohem více, než se čekalo, a její propad byl nejhorší od počátku roku 2009, kdy ve vyspělém světě vrcholila krize. Hrubý domácí produkt se od dubna do června snížil v celoročním přepočtu o 7,1 procenta, což naznačilo, že zvýšení daně z obratu mělo na ekonomiku mnohem větší dopad, než se čekalo.

Newsletter