Výrobní ceny v Číně v listopadu pokračovaly v poklesu 33. měsíc v řadě, další zvolnění zasáhlo spotřebitelské ceny, které rostly nejpomaleji od listopadu roku 2009. Vývoj obou cenových ukazatelů posiluje sázky na další měnové uvolnění centrální banky.
Produkční ceny klesly o 2,7 %, výrazněji proti očekávání -2,4 procenta. Růst spotřebitelských cen zpomalil na 1,4 procenta z říjnových 1,6 procenta. Co je zdrojem?
Propad cen ropy i průmyslových a drahých kovů snížil vstupní ceny a náklady čínských továren. Ten se přetavil do nižších cen čínského exportu a posílil deflační tlak napříč světem.
Výrobní ceny u uhlí a produktů s ním spojených meziročně propadly o 11,6 %, ropná produkce a plyn registrují 13% propad, zpracování kovů dokonce bezmála 17% propad cen.
Pro čínské firmy to z domácího pohledu znamená zdražení obsluhy dluhu, hrozbu zejména pro ty výrazněji zadlužené. Na centrální banku vývoj bude vyvíjet tlak, aby uvolnila měnovou politiku. Už minulý měsíc přišlo nečekané snížení sazeb.
Spotřebitelské ceny v Číně zase odrážejí vlažnou domácí poptávku. Potvrzují problém pro čínskou ekonomiku v podobě růstu cen potravin. Zatímco inflace bez potravin byla v listopadu procentu, ceny potravin vzrostly o 2,3 procenta.
„Čína vstoupila do nebezpečného procesu disinflace a čelí riziku deflace,“ uvedl pro Bloomberg ekonom ANZ Bank pro Čínu Liu Li-Gang. Dodává, že centrální banka se vydala cestou nových a neověřených nástrojů, které nefungují a bude se muset vrátit k tradičním cestám uvolnění měnové politiky, což znamená sazby a rezervy bank.
Z průzkumu Bloomberg mezi ekonomy vyplývá očekávání, že Čína sníží rezervní požadavek na 19,5 % v prvním a 19,0 % ve druhém čtvrtletí roku 2015.
