Česká národní banka zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů z 0,25 % na 0,5 %. Kurz koruny zvýšení sazeb již zacenil, reakce je tudíž minimální. Domácí měna se obchoduje mírně nad 25,40 za euro.

Výzkum v evropských a amerických centrálních bankách: V čem se liší a v čem je stejný?

Klíčové body

Autoři textu jsou zaměstnanci ČNB: Hodula Martin, Malovaná Simona, Rakovská Zuzana

Zdroj: Depositphotos

Výzkum v centrálních bankách má přidanou hodnotu v několika dimenzích. Může pomoci při řešení aktuálních palčivých otázek, kterými se centrální banka musí zabývat. Má však také nezanedbatelný význam pro šíření nejnovější ekonomických poznatků uvnitř i vně instituce. Otázkou tedy není, zda v centrálních bankách výzkum provádět, ale jak ho organizovat, kolik do něj investovat a jak zajistit efektivní přenos jeho výsledků do rozhodování o hospodářské politice.

Pro takovéto úvahy je potřeba mít dobrou představu o tom, jak provádějí výzkum i jiné centrální banky. Z toho důvodu jsme se rozhodli připravit přehled vybraných aspektů výzkumu v 50 evropských a amerických centrálních bankách a zkonstruovat zcela nový datový soubor o více než 20 tisících výzkumných publikacích těchto centrálních bank z posledních dvou dekád. Asi nikoho nepřekvapí, že jsme identifikovali významné rozdíly mezi jednotlivými regiony, a to nejen napříč Atlantikem, ale také v rámci Evropy. I přesto jsme dokázali nalézt některé důležité vlastnosti a trendy, které jsou pro všechny centrální banky stejné.

Ekonomický a finanční výzkum hraje klíčovou roli v centrálních bankách po celém světě. Je již standardem, že centrální banky mají vlastní výzkumná oddělení, některé z nich dokonce i přidružené výzkumné instituty. Úkolem výzkumu je rozšiřovat znalostní základnu, ze které je možné čerpat při přijímání různých opatření. Takto nastavený systém je odrazem obecného přesvědčení, že zdravá měnová, makroobezřetnostní, ale i celková hospodářská politika musí stavět na kvalifikovaném ekonomickém myšlení. Vysoce kvalitní výzkumné výstupy mohou přispět nejen k lepšímu rozhodování, ale mohou také zvýšit prestiž centrální banky a její důvěryhodnost, a usnadnit komunikaci přijatých opatření. Výzkum v centrálních bankách se navíc postupem času stal významným přispěvatelem do akademické literatury. Vzhledem k tomu, že množství a škála úkolů svěřená centrálním bankám neustále roste, zvyšuje se také význam výzkumu a požadavků na něj kladených. V našem článku, který v tomto příspěvku shrnujeme, se pokoušíme dokumentovat různé aspekty výzkumu v centrálních bankách a hledat významné rozdíly i podobnosti. Přidáváme se tím k existující, avšak stále poměrně skromné, literatuře.

Vytvořili jsme unikátní datový soubor výzkumných publikací centrálních bank

Tento rozsáhlý datový soubor jsme dokázali zkonstruovat na základě veřejně dostupných údajů v databázi IDEAS/RePEc a pomocí techniky tzv. web scrapingu (strojového čtení obsahu webových stránek). Podařilo se nám tak získat informace o názvu článku, autorech a jejich afiliaci, abstraktu, klíčových slovech, JEL kódech, publikaci článku v akademickém časopise a impakt faktoru (měřítku kvality). Na základě křestních jmen autorů jsme zjistili s určitou pravděpodobností, zda se jedná o muže či ženu. To nám umožnilo v čase i napříč centrálními bankami analyzovat genderové složení výzkumných týmů. Základní popisné statistiky výsledného souboru v tabulce 1 ukazují na značnou regionální heterogenitu, která ve velké míře odráží výzkumnou tradici centrálních bank, ale také jejich velikost a význam. Americké centrální banky, centrální banky eurozóny, ECB a BIS publikují v průměru více článků a dosahují i vysokého podílu publikací v akademických časopisech. Naopak menší centrální banky, především ve střední a východní Evropě, zapojují do svých výzkumných týmů více žen.

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Jaká výzkumná témata převládají?

Širší výzkumné oblasti, které zachycují tzv. JEL kódy (metoda klasifikace odborné ekonomické literatury), se v čase mění pouze minimálně. Více než polovina všech výzkumných článků svým zaměřením spadá do dvou oblastí – makroekonomie a měnová ekonomie (E) a finanční ekonomie (G). To není překvapením, protože to odráží dva hlavní cíle, které centrální banky obvykle sledují – cenovou stabilitu a finanční stabilitu. Pokud se však na vývoj témat podíváme optikou klíčových slov a slov objevujících se v abstraktech článků, vidíme v grafu 1 poměrně razantní zlom po světové finanční krizi 2008-2009. Zatímco před rokem 2008 byla pozornost výzkumu věnována především měnové politice a makroekonomickým tématům (modrá část grafu), po roce 2008 se výzkum zaměřil na otázky finanční stability – chování finančního sektoru, systémové riziko, krize, dynamika úvěrů či obezřetnostní regulace (červená část grafu).

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Existují rozdíly v zastoupení žen a mužů ve výzkumu centrálních bank?

V absolutních číslech tvořili muži přibližně dvě třetiny všech autorů výzkumných článků publikovaných od roku 2000 (graf 2A) a nadále dominují autorské týmy složené pouze z mužů, které v roce 2019 tvořily více než 50 % všech autorských týmů. V čase však kontinuálně roste relativní podíl žen autorek (graf 2B). Pokud se podíváme na heterogenitu mezi centrálními bankami, zjistíme, že menší centrální banky co do počtu autorů zapojují více žen. Větší centrální banky v USA a v eurozóně mají naopak zastoupení žen autorek výrazně nižší. Tento nepoměr může mít významný vliv na výsledky výzkumu, protože ženy mohou mít tendenci upřednostňovat jiná výzkumná témata než muži. Systematicky nedostatečné zastoupení žen ve výzkumných týmech tak může vést k podfinancování některých důležitých oblastí a agend.

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Rozdíly v hodnocení kvality odvozené z počtu citací

Kvalita výzkumných článků měřená impakt faktorem, který je odvozen z počtu citací dané publikační řady, se regionálně podstatně liší (graf 3). Není překvapením, že americké centrální banky, ECB a BIS dosahují nejlepšího hodnocení, a to jak svých vlastních interních publikačních řad, tak i jejich článků publikovaných v akademických časopisech. To není zanedbatelné, protože to může nepřímo vyjadřovat, ke kolika koncovým čtenářům se daný výzkum dostane. Je totiž pravděpodobnější, že si váš článek někdo přečte, pokud ho publikujete v prestižním akademickém časopise nebo publikační řadě, kterou jiní ekonomové hojně citují. Významným faktorem přispívajícím k vyššímu impakt faktoru některých centrálních bank může být i vyšší zapojení akademiků nebo skutečnost, že výzkumné články týkající se významných světových ekonomik mají obecně vyšší šanci být publikovány v prestižním akademickém časopise a být častěji citovány. V tomto ohledu však nesmíme zapomenout na skutečný význam výzkumu v centrálních bankách, jímž je rozšiřování znalostní základny, ze které je možné čerpat při rozhodování o nastavení politik. Proto i výzkumný článek menší centrální banky s relativně méně citacemi může mít velkou relevanci pro rozhodování centrální banky. 

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

 

 

Newsletter