Pozitivní nálada trhů pomáhá procyklickým měnám. Dolar globálně slábne. Euro vůči dolaru sílí směrem k 1,1900 EURUSD. Koruna sílí nejvíce v regionu, a to k 26,25 za euro.

Výzva pro ECB: Eurozóna je zpátky v deflaci

Eurozóna se v únoru nečekaně vrátila do deflace. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta po růstu o 0,3 procenta v lednu. Propadly poprvé od loňského září a zároveň nejprudčeji za poslední rok, vyplynulo z rychlého odhadu Eurostatu. Analytici podle průzkumů agentur Bloomberg i Reuters předpokládali, že meziroční inflace v zemích eura v únoru zpomalí na nulu.

Tlak na Evropskou centrální banku, u které narůstají sázky na březnové rozšíření nákupů aktiv, vyvíjí pokles i jádrové inflace. Její meziroční tempo v únoru zvolnilo na 0,7 z rovného jednoho procenta, očekával se pokles pouze na 0,9 procenta.

Euro vůči americkému dolaru po datech o inflaci ztratilo do blízkosti 1,0900 EURUSD z úrovně 1,0960 EURUSD před jejich zveřejněním.

Inflace v eurozóně se vrací do záporných hodnot týden před jednáním ECB, na které prezident ECB Mario Draghi oznámil revizi současného nastavení měnové politiky. „Když se dnes podíváme na Evropu, deflace je jasnou hrozbou,“ uvedl v nedělním rozhovoru pro Bloomberg člen výkonné rady ECB Francois Villeroy de Galhau s tím, že pokud nízké ceny energií budou mít dlouhodobé efekty, ECB bude muset jednat. 

V Německu inflace dosáhla záporných 0,2 %, ve Francii -0,1 % a ve Španělsku dokonce -0,9 %. ECB již snížila depozitní sazbu na záporných 0,3 % a v rámci odkupů aktiv dodává 60 miliard eur měsíčně. 

„Po uvolnění podmínek ze strany ECB lze očekávat zesílení tlaku na oslabování eura. ČNB tedy bude muset intenzivněji bránit svůj intervenční závazek. To znamená, že pravděpodobně bude muset – alespoň krátkodobě – navýšit objem své intervence, kterou brání posílení české měny pod úroveň 27 korun za euro, nebo se opět uchýlit k diskusi ohledně uvedení negativních úrokových sazeb,“ uvedl k očekávaným dopadům na korunu a politiku ČNB hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda s tím, že diskuse ohledně negativních úrokových sazeb ale bude zřejmě pouze verbální intervencí a k uvedení opatření do praxe nedojde. 

Deflace v eurozóně zvyšuje pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové politiky Evropské centrální banky nebo snížení úrokových sazeb hlouběji do záporného teritoria také podle ekonoma Deloitte Davida Marka. To by podle něj mohlo vyvolat tlak na posilování koruny a donutit ČNB k většímu objemu intervencí na devizovém trhu, kde centrální banka brání hranici 27 Kč za euro. Další možností by mohlo být snížení úrokových sazeb ČNB do záporných hodnot, uvedl pro čtk.

Deflační tlaky v celé EU budou mít zásadní vliv na politiku ČNB také podle analytika Colossea Františka Bostla. „Podle mého názoru je pro cenovou hladinu nejpodstatnější cena ropy, bez jejíhož růstu nelze očekávat inflaci nikde v Evropě, a lze očekávat i problémy s opuštěním intervenčního režimu (ČNB),“ dodal Bostl.

Newsletter