Tržní ceny akcií jsou určeny střetem nabídky a poptávky, do kterých se přirozeně promítá řada faktorů. Stejně jako fanoušky hypotézy efektivních trhů, tak i všechny logicky uvažující osoby by jistě napadly proměnné, jako jsou tržby a zisky dané společnosti, její postavení na trhu a odhady do budoucna, případně i hospodářský vývoj v dané zemi. Na trhu však obchodník či investor často přestává být onou chladně uvažující osobou a mohou ho tak ovlivnit i zdánlivě nesouvisející vlivy.
Například výzkum Anthonyho Heyese z University of Ottawa ukazuje, že hodnota indexu S&P 500 je ovlivněna i denními pohyby kvality ovzduší. Ještě kurióznějším, avšak často diskutovaným tématem, je vliv počasí. Jak se totiž zdá, na ceny (nejen) amerických akcií má vliv i to, zda venku svítí sluníčko, anebo naopak prší, sněží, hřmí a blýská.
Souvislost mezi počasím a výnosy akciových indexů se empiricky snažila prokázat řada vědců. Lze zmínit například studii Mitra Akhtari z University of California z roku 2011, který pomocí regresní analýzy porovnával denní výnosy indexu Dow Jones Industrial Average a počasí v centru New Yorku v letech 1948 a 2010. Výsledky výzkumu mluví jasně: slunečné počasí bylo pozitivně korelováno s tržním výkonem akcií.
Investoři jako stádo ovcí. Pátráme po tržním konformismu – Roklen24.cz https://t.co/SEgc9Lll3y prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/jTZpxvJNZn
— Roklen24.cz (@roklen24) 18. října 2017
Podobný závěr přinesla i studie Williama Goetzmanna a jeho kolegů z Case Western Reserve University v Clevelandu. Ta ukazuje, že v relativně oblačné dny se zvyšuje subjektivně vnímané nadhodnocení u jednotlivých akcií, což následně vede k vyšší prodejní aktivitě. Vysvětlení tohoto jevu lze hledat v behaviorálních financích, podle kterých počasí zkrátka jasně ovlivňuje náladu a nálada zase ovlivňuje chování investorů. Jinými slovy, zatímco slunečné počasí nás naplňuje optimismem ohledně budoucího vývoje, déšť, vítr a mraky naopak generují skepticismus.
Jak však server Investor Place citoval Akhtariho, autora výše zmiňovaného výzkumu, není to tak, že by se takto podivně chovali všichni investoři, zejména pak ti zkušení. Akhtari upozorňuje, že vztah mezi počasím a výnosy akcií není konstantní; spíše má tendenci růst v dobách, kdy jsou nejvíce aktivní individuální investoři. Takový „průměrný Joe“, jak říká Akhtari, je oproti profesionálním investorům více ovlivňován emocemi, čímž také posiluje vztah akciových burz k těmto na první pohled nesouvisejícím jevům.
Korporace ničí životního prostředí? Krotí je sama Wall Street
