Pozitivní nálada trhů pomáhá procyklickým měnám. Dolar globálně slábne. Euro vůči dolaru sílí směrem k 1,1900 EURUSD. Koruna sílí nejvíce v regionu, a to k 26,25 za euro.

Wall Street na cestě do předkrizových let

Minulý týden rozhodoval americký Senát o výdajovém balíčku, ze kterého by měla být financována spotřeba vlády v roce 2015. Dnes se již čeká pouze na to, až prezident Obama tento zákon podepíše a uvolní tak zdroje o hodnotě 1,1 bilionu dolarů. Nic neobvyklého, americká vláda obdobný balíček schvaluje každý rok. Avšak letos obsahoval jednu položku navíc. Položku, která svou podstatou částečně navrací Wall Street zpět do předkrizových let.

Bankovní lobby se totiž podařilo souběžně s vládními výdaji protlačit i dodatek, který zčásti omezuje platnost Dodd-Frankova zákona. Díky tomu budou moci banky opět realizovat některé vysoce rizikové derivátové kontrakty. Jasně se tak ukázalo, jak velký vliv mají tyto instituce na americké zákonodárce.

Vláda USA má finance do září 2015, Sněmovna plán těsně schválila

Podle informací serveru The New Yorker nese lví podíl na přijetí nových deregulačních opatření i sám Jamie Dimon, výkonný ředitel investiční banky JP Morgan Chase. Ten prý ve čtvrtek, kdy americká Sněmovna reprezentantů hlasovala o plánu financování vlády, osobně kontaktoval některé politiky, aby protlačil schválení dodatku pozměňující fungování amerických investičních bank.

Před více jak šesti lety požádala investiční banka Lehman Brothers o soudní ochranu před věřiteli. Tím započala největší finanční krize od Velké hospodářské deprese v roce 1929. Za hlavního viníka byly označeny derivátové obchody realizované skrze vysoké finanční páky. Tehdy Washington prohlašoval, že již nikdy více nebude možné, aby si Wall Street sama diktovala vlastní pravidla fungování na finančních trzích. Největším „bičem“ na investiční banky měl být tzv. Dodd-Frankův zákon z roku 2010, který silně omezil expozici jednotlivých institucí, především v oblasti zmiňovaných derivátových obchodů.

Stěžejní část tohoto zákona se týkala zastropování pákových obchodů společně s vytvořením dceřiných společností, které měly de facto fungovat jako konsolidační instituce. Bylo jim umožněno nadále obchodovat s deriváty, avšak už nepodléhaly zákonu o pojištění vkladů. Tím tak všechny případné ztráty musely nést samy banky namísto amerických daňových poplatníků.

Bankovní regulace účinné od 2015. Které to jsou a co přinesou?

Dnes se však situace mění. Jakmile prezident Obama návrh zákona podepíše, banky budou moci opět financovat mnohem rizikovější obchody, díky kterým se sice zvýší své potenciální zisky, avšak stejně tak i riziko ztrát. Samy banky, sdružené pod záštitou organizace Financial Services Roundtable, která má na svědomí většinu lobbistických tlaků, ale popírají, že by jakkoliv požadovaly zrušení dosavadní bankovní regulace.

Jak řekl Francis Creighton, hlavní lobbista celé organizace, je jejich cílem ukázat, že „Dodd-Frankův zákon může fungovat mnohem lépe, aniž by obsahoval příliš mnoho omezení, a tak by banky mohly vyhovět všem přáním svých klientů.“ Obdobně se vyjádřil i Ed Skyler, šéf oddělení pro styk s veřejností Citibank. „Citi vždy byla a i nadále zůstává zastáncem finančních reforem, v čele s Dodd-Frankovým zákonem. I přesto, že značně posílil fungování celého finančního systému, některé jeho části byly dosti problematické.“

Jak moc tento krok ovlivní americký finanční systém, ukáže pouze čas. To, že Wall Street jednou zasáhne další krize je zcela jisté. Nevíme však, zda to bude příští rok či až za deset let. Finanční trhy jsou specifické tím, že procházejí psychologickými cykly. Ty jsou poháněny buďto strachem nebo chamtivostí. Období strachu, zdá se, končí a ke slovu se opět dostávají co nejvyšší zisky. To, zda se banky poučily a dokážou fungovat bez přísnějšího dohledu, bude předmětem pozorování nadcházejících let.

10 důvodů vzniku další finanční krize

Newsletter