Repetitio mater studiorum, neboli opakování je matka moudrosti. Tak zní známé latinské přísloví, které však neplatí pro opakování chyb. Právě v tomto směru se snesla kritika ze strany americké banky Wells Fargo na adresu Federálního rezervního systému.
„Riziko spojené s nečinností Federálního rezervního systému je reálné. Pokud se situace nezmění, budeme odsouzeni k opakování stejných chyb jako v minulosti,“ vyjádřil obavy John Silvia, hlavní ekonom Wells Fargo. Ve svém pondělním dopise klientům vysvětluje rizika spjatá s udržování dlouhodobě neměnné úrokové politiky vyznačující se sazbami na úrovni technické nuly.
Čím déle se bude americká centrální banka udržovat v letargii, tím pravděpodobněji bude opakovat své minulé chyby. Pod těmi si ekonom představuje především události na úvěrovém trhu, který sice není natolik nafouknutý, že by mohl způsobit další finanční krizi, ale i tak by mohl nepříjemně narušit dosavadní optimismus na trzích.
„Letargie Federálního rezervního systému v nás probouzí obavy. Americká centrální banka svou nečinností podporuje hon za co nejvyšším výnosem, který nutí investory podstupovat mnohem větší rizika. Tento trend už je na trzích dávno pozorovatelný a je podpořen především dlouhodobě uvolněnou monetární politikou a udržováním sazeb na úrovni nuly. Čím déle bude Fed otálet se zvýšením krátkodobých úroků, tím větší vzniká riziko přehřátí úvěrového sektoru,“ přepisuje Silviova slova server Business Insider.
Z hlediska možných problémů pak banka poukazuje na čtyři hlavní oblasti – objem fúzí, emisi vysokoúročených dluhopisů, uvolnění úvěrových standardů a prodej ojetých aut. V případě fúzí a akvizic Silvia poukazuje fakt, že od roku 2009 se objem těchto transakcí ztrojnásobil. Tento trend tak jde ruku v ruce s tím, jak roste i hlavní akciový index S&P 500 (viz. graf č.1). Ve spojitosti s tím se taktéž rozjely i hromadné emise korporátních dluhopisů s vysokým výnosem (viz. graf č.2), u kterých by vinou, někdy až přehnaného, optimismu mohlo dojít k vytvoření bublin.
Jednodenní propad či začátek výrazné korekce?
V případě úvěrových standardů dochází dle Silvia k hromadnému uvolňování. Většina půjček je tak dnes mnohem snadněji dosažitelná, než tomu bylo například v roce 2006 (viz. graf č.3). I tak se ale nejdou oblasti, jako například prodej ojetých vozů, kde postupně roste objem financování prostřednictvím rizikových půjček, zatímco množství těch běžných, s menší rizikovou expozicí, klesá (viz. graf č.4).
V otázce nutnosti zvýšení amerických sazeb se Silviem shodnou i další analytici. Ti většinou poukazují na fakt, že americká ekonomika je v takové kondici, která je pro normalizaci úrokové politiky naprosto ideální. Rick Rieder, ředitel oddělení fixních příjmů společnosti BlackRock, v tomto případě argumentuje především kvalitním vývojem na trhu práce, který, i přes horší data, má stále dobře nakročeno k dalšímu zlepšení.
Silvia pak k tomuto tvrzení připojuje varování ohledně potenciálních rizik spojených s dlouhodobě stagnující úrokovou politikou. „Nejsme přesvědčení, že by současné nerovnováhy na úvěrových trzích mohly vést až k nové světové finanční krizi, jako tomu bylo v případě splasknutí realitní bubny před několika lety. Nicméně, pokud by se postupně zvětšoval objem rizikových úvěrů, byl by to jasný signál, který by v budoucnu mohl vyústit v možné narušení chodu úvěrových trhů,“ míní ekonom.
