Česká národní banka na svém dnešním zasedání posunula termín deklarovaného ukončení intervenčního režimu na koruně k euru do roku 2017. S tím, že jako pravděpodobné vidí ukončení závazku v první polovině příštího roku. Dosud byl za nejpravděpodobnější termín ukončení závazku považován přelom let 2016 a 2017. Krok ČNB není překvapivý, centrální bankéři jím reagují na vývoj inflace, která v uplynulých měsících poměrně citelně zaostala za jejich očekáváním a stále výrazně zaostává za inflačním cílem ČNB. Zvyšuje také pravděpodobnost, že intervenci ukončí teprve až přechodem do předvstupního mechanismu pro přijetí eura.
Česká národní banka ponechala sazby na stávající úrovni. V nové prognóze, kterou dnes publikovala, revidovala svůj odhad ohledně vývoje inflace v letošním roce směrem dolů. Inflace v poslední době zpomalila na takřka nulovou úroveň z důvodu nízkých cen ropy a pohonných hmot a také kvůli levnějším cenám potravin. Takzvaná jádrová inflace – neboli korigovaná inflace bez pohonných hmot – ovšem dosahuje nejvyšší úrovně od roku 2008. Na první pohled tedy ČNB fundamentálně neměla důvod k jakémukoli uvolnění měnové politiky. I po přihlédnutí k tomu, že jak ceny ropy, tak potravin by se na světových trzích měly v nadcházejících měsících stabilizovat a zhruba od poloviny roku zahájit růst.
#ČNB: Režim intervencí až do první poloviny roku 2017 – Roklen24.cz https://t.co/h2sQZJeb9c @roklen24 pic.twitter.com/jQu8WiWJCg
— Roklen24.cz (@roklen24) 4. Únor 2016
Na druhou stranu v ČR ovšem zesilují některé protiinflační tlaky, zejména ty v podobě tlaků na posílení koruny. Evropská centrální banka totiž v březnu pravděpodobně dále rozvolní svoji měnovou politiku, což povede k oslabení eura a umocnění tlaků na posilování koruny. ČNB tak bude muset intenzivněji intervenovat za udržení svého současného závazku, v jehož rámci brání posílení české měny pod úroveň 27 korun za euro. Tuto intenzitu potenciálně dále zvýší příznivá makroekonomická data, která bude tuzemská ekonomika pravděpodobně stále vykazovat i v roce letošním – byť již nepůjde o tak zářná čísla jako loni.
ČNB přitom podle všeho musela už na přelomu roku a během ledna poměrně citelně intervenovat za oslabení koruny (přesné údaje budeme znát až v únoru, resp. v březnu). Právě z těchto uvedených důvodů – a navzdory poměrné příznivému vývoji jádrové inflace – na svém dnešním zasedání rozhodla o dalším rozvolnění měnových podmínek v podobě opětovného odsunutí termínu ukončení intervenčního režimu. Dle očekávání také ze stejných otázek diskutovala možnost uvedení negativních úrokových sazeb.
Rozvolněním měnových podmínek v podobě posunutí deklarovaného termínu ukončení intervenčního režimu či (zatím neuskutečněným) zavedením záporných úrokových sazeb by tlaky na posílení koruny měla oslabit, aniž by přitom akumulovala dodatečné devizové rezervy. V loňském roce intervenovala v objemu přesahujícím v přepočtu 200 miliard korun, což převyšuje objem původní intervence z listopadu 2013. Letos přitom může být nucena intervenovat v objemu vyšším, než byl ten loňský, což by mohlo opět vyostřit kritiku centrální banky ze strany politiků. I proto může ČNB v dalším rozvolnění měnových podmínek spatřovat kýžený prostředek k oslabení nežádoucích tlaků jak ze strany devizových obchodníků, tak i ze strany politiků.
Dnešní krok centrální banky také dále zvyšuje pravděpodobnost, že ČNB svůj intervenční režim opustí teprve opuštěním vlastní měny, resp. tím, že z intervenčního režimu vystoupí teprve až přechodem do předvstupního mechanismu ERM II. Účast v tomto mechanismu, jak známo, předchází přijetí eura.
Přijetí eura je politickou otázkou a jasný politický konsensus ohledně data jeho přijetí zatím neexistuje. Výstup z intervenčního režimu s sebou přináší rizika a úskalí. A právě vyhnutí se těmto rizikům a úskalím prostřednictvím de facto opuštění vlastní měny může být v rostoucí míře lákavé právě i pro politiky, pro něž ekonomické otřesy pochopitelně znamenají nepříjemnost, která často rozhoduje o jejich úspěchu u voličů.
V únoru 2017 také budou bankovní radě ČNB dominovat radní jmenovaní nebo znovujmenovaní prezidentem Milošem Zemanem, který je v zásadě příznivcem rychlého vstupu do eurozóny. Deklaroval navíc, že postoj k přijetí eura bude klíčovou charakteristikou, podle které bude vybírat nové členy bankovní rady. Jinými slovy, v únoru 2017 bude bankovní rada nejspíše většinově pro poměrně rychlé přijetí jednotné evropské měny, což jen dále podpoří scénář opuštění intervenčního režimu opuštěním české koruny.
