Bank of Japan ponechala dle očekávání sazby beze změny. Bude pokračovat v nákupech státních dluhopisů, vynechána však byla pasáž o stejných objemech. Slabý japonský jen banka vnímá. Nepozoruje však jeho zásadní dopady na jádrovou inflaci. Guvernér Ueda uvedl, že banka kurz necílí. Nevyloučil delší období slabého kurzu, což vedlo k jeho dalšímu oslabení.
Aktualizovaná prognóza Bank of Japan ukázala revizi výhledu růstu směrem dolů pro fiskální rok 2023 a 2024. Rok 2025 je v podstatě beze změny. U inflace vidíme vyšší predikci pro fiskální rok 2024, což banka vysvětluje vyššími cenami ropy.
Rizikem výhledu cen je na prvním místě nejistota ohledně vývoje mezd a nastavování cen. Týká se schopnosti firem přenést vyšší především mzdové náklady do konečných cen pro spotřebitele. Citelné omezení mají v tomto směru zejména malé a střední podniky. Dalším rizikem je vývoj kurzu a vývoj cen na globálním trhu komodit, u obou s ohledem na rozšíření na dovozní a domácí ceny.
Bank of Japan opět zmínila trvající potřebu akomodativní měnové politiky. Změny budou možné tehdy, dojde-li na změnu inflačního trendu směrem vzhůru. K devizovému trhu byla uvedena potřeba opatrnosti vzhledem k jeho pohybům a dopadům na ekonomiku a ceny.
Měnová politika podle guvernéra Uedy není zaměřena na to, aby přímo řídila kurzové pohyby. Pakliže vývoj kurzu ovlivní jádrovou inflaci, bude to důvod pro přehodnocení měnové politiky. Aktuálně však nemá na inflační trend velké dopady, byť spadá pod rizika inflačního výhledu.
Ueda připustil, že hlavním důvodem revize výhledu inflace směrem vzhůru ve fiskálním roce 2024 byly ceny ropy. Slabý kurz měl ale do jisté míry také vliv. Spolu s tím guvernér uvedl, že šance na delší období slabého jenu není nulová. To, jak se zdá, ještě víc povzbudilo sázky na slabší kurz, který se v průběhu dopoledne dostal až k 156,80 USDJPY. Následoval prudký obrat dosahující krátkého více než procentního posílení jenu zpět pod 156,00 USDJPY. Pokud by šlo o aktivní intervenci, kurzový pohyb by byl podle nás mnohem větší a po první velké červené svíci by následovala další. To se však nestalo. I tak by mohlo jít o jistou aktivitu ministerstva financí a Bank of Japan zkoumajících cenu a podmínky na trhu.
Graf ve větším rozlišení najdete zde.
Slabý kurz je proinflačním faktorem. Otázkou je síla jeho propisu do cen. Na toto téma vznikla v roce 2019 studie „Exchange rate pass-through on Japanese prices: Import price, producer price, and core CPI“. Její výsledky ukazují, že propis kurzu do japonské jádrové inflace dosahuje cca 3 %, tedy velmi nízkých hodnot, a do dovozních cen více než 65 %. Klíčový je přitom propis do jádrové inflace, jehož hodnoty v podstatě potvrzují slova guvernéra Uedy o slabých dopadech na dosavadní vývoj jádrových cen.
Bank of Japan dnes nedoručila žádné překvapení. Rétorika guvernéra Uedy byla neutrální, v některých ohledech možná až lehce holubičí, a podpořila tak dodatečné oslabení kurzu. Práh bolestivosti je v případě japonského ministerstva financí s ohledem na hodnoty kurzu očividně výš než v roce 2022. Úroveň však není síla pohybu, roli přitom hraje i jeho spouštěč. Ve srovnání s kurzovým oslabením z roku 2022, kdy došlo na poslední aktivní devizovou intervenci, jsou letošní pohyby stále slabší.
Zdroj: Exchange rate pass-through on Japanese prices: Import price, producer price, and core CPI, Bank of Japan, Bloomberg, Reuters, ING Economics
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
