Posledních šest let lze právem považovat za dobu investičních žní pro ty investory, kteří soustředili své investiční aktivity směrem k americkým finančním aktivům. Po většinu tohoto období platilo, že strategie založená na investicích do směsice amerických akcií a dluhopisů v poměru 60/40 překonala svou výnosností většinu ostatních alokací aktiv.
Úspěch této strategie, jež jde svým způsobem proti radám většiny finančních odborníků, kteří upozorňují na výhody diverzifikace, je nesporný, nicméně lze předpokládat, že ani její potenciál není nevyčerpatelný. Postupem času by tak investoři sledující tuto investiční mantru mohli čelit nižšímu zhodnocení, či dokonce propadu hodnoty svého investičního kapitálu.
Tři argumenty
Jedním z argumentů podporujících výraznější diverzifikaci od amerických akcií je fakt, že americký trh je ve srovnání se zbytkem světa výrazně dražší. Jedním z nejvíce proklamovaných investičních argumentů v posledních pěti letech bylo, že americké akcie jsou nejlepší investiční volbou na globálním nemocném trhu. Ve zpětném pohledu lze tuto domněnku považovat za správnou, nicméně neustávající ochota zaplatit za akcie amerických firem měla za následek několikaletou stabilní inflaci jejich cen.
Současná prémie amerických akcií může být odůvodněna v souvislosti s nízkou inflací a nízkými úrokovými sazbami, to však nic nemění na tom, že jejich ceny jsou v porovnání se zbytkem světa poněkud „přepálené“. V současné době se poměr price-to-book akcií amerického indexu S&P500 ocitá zhruba o 75 procent výše, nežli je tomu u a akcií indexu MSCI ALL Country Index-EX USA, jenž sleduje akcie všech zemí vyjma Spojených států. To ukazuje na nejvyšší prémii od roku 2003.
Dlouhodobé nástroje oceňování v čele s americkým Cape indexem se ocitají v horní pětině svých historických záznamů. Historicky jsou podobné úrovně spojovány s dosažením podprůměrných výnosů v následujících pěti letech. Pro srovnání, Cape poměry se momentálně nacházejí mnohem níže u jiných rozvinutých trhů.
Mezitím, podíl globální produkce Spojených států výrazně oslabuje. Zatímco před třiceti lety tvořily USA zhruba třetinu světové produkce, dnes se číslo blíží k 20 procentům.
Ačkoliv je pravdou, že tržby z mezinárodního prodeje představují rostoucí část příjmů pro firmy v USA, stále tvoří pouhých 35 procent z celkových tržeb. Investoři, kteří zůstávají soustředění ve Spojených státech, se tak připravují o expozici vůči zbytku světa.
Na diverzifikaci záleží
Na diverzifikaci stále záleží. V dlouhodobém horizontu by mělo více geograficky diverzifikované portfolio vést k lepším rizikově upraveným výnosům. Vzhledem k šířce a rozmanitosti ekonomiky a trhu v USA je pochopitelné, že se mnozí investoři cítí bezpečně při držení svých peněz v rámci území Spojených států. Ale zatímco jejich tendence jsou pochopitelné, v rámci dnešního stavu globálních trhů nemusí být optimální. Mezinárodní trhy nabízejí diverzifikaci v procesu snižování volatility celkového portfolia.
Přesto mnozí argumentují, že diverzifikace nefunguje tehdy, kdy je nejvíce potřeba: v dobách krizí. Je pravdou, že v době finanční krize byly vládní dluhopisy a zlato pouhými dvěma třídami aktiv, které poskytovaly určitý „hedge“. I v letech bezprostředně následujících zůstávala korelace neobvykle vysoko, zatímco se investoři upírali na události, které svým rozsahem překračovaly třídu aktiv a geografii – evropská dluhová krize, americký fiskální útes, Řecko. Nicméně, krize je výjimkou potvrzující pravidlo.
Ve skutečnosti korelace historicky vzrostla během krize, kdy se investoři, kteří obvykle disponují strategiemi závisejícími na různých časových horizontech, soustředili na nejbližší období. Zatímco každý upírá pozornost na tutéž událost či problém, nemělo by být žádným překvapením, že se riziková aktiva chovají podobným způsobem. Přesto to však netrvá věčně.
Během uplynulých tří let korelace klesá. V současné době dosahuje korelace mezi zeměmi hodnoty 0,53, což je úroveň odpovídající předkrizovému průměru. To znamená, že výhody mezinárodní diverzifikace by měly být zásadnější, nežli tomu bylo po většinu post-krizového období.
Nadále se lepšící stav domácí ekonomiky, nízké ceny ropy a benevolentní Federální rezervní systém naznačují, že býčí trh na akciích v USA může slavit sedmé výročí od svého vzniku.
Budoucí zisky mohou být nicméně mírnější a doprovázeny zvýšenou volatilitou, a to zejména v případě, že Fed skutečně přistoupí k normalizaci své měnové politiky. Akcie amerických firem by tak postupem času měly zaujímat menší část portfolií investorů.
