Zachrání olympiáda brazilskou ekonomiku?

Letní olympijské hry v brazilském Riu začínají již tento pátek . Událost tohoto typu je spojována především se sportovním kláním, ovšem pro pořadatelskou zemi jde rovněž o významný zdroj příjmů. Pravdou je, že s tímto názorem se ne každý ztotožní. Někteří experti jsou přesvědčeni, že unikátní sportovní akce ne vždy dokáže popohnat motory organizátorské ekonomiky tak, jak si mnozí ekonomové a politici myslí . Zachrání tedy olympiáda brazilskou ekonomiku?

Hlavním ukazatelem podpory je v takovém případě velikost ekonomiky. Je-li pořadatelská země malým hospodářstvím, dá se čekat přísun dostatečně viditelných benefitů. V opačné situaci, tedy jedná-li se o velkou ekonomiku, nemusí být ona kýžená podpora nikterak zjevná.

A právě druhý zmiňovaný scénář je podle některých analytiků spojený s Brazílií. Veškerá nadějná očekávání ohledně raketového boomu, který by měl jít ruku v ruce s olympiádou, se tak pozvolna vypařují. Ostatně své o tom ví americká banka Goldman Sachs.

„Celkově jsme přesvědčeni, že jak Mistrovství světa ve fotbale, tak i olympiáda jsou ve spojení s investicemi příliš malé, aby brazilské ekonomice přinesly dostatečně silný růstový stimul,“ přepisuje slova banky server Business Insider. „Mezi hlavní důvody patří jednak velikost samotné ekonomiky, kterou odhadujeme na zhruba 1,8 bilionu dolarů, stejně tak i veškeré ekonomické problémy pozorované v poslední době.“

Goldmané v tomto směru poukazují zejména na propad indikátorů důvěry, přičemž nejvýrazněji jde o investiční sentiment. Nejlépe tento trend dokazuje tvorba hrubého fixního kapitálu, která klesá už deset po sobě jdoucích čtvrtletí. Průměrný mezikvartální pokles v anualizovaném vyjádření dosáhl dle banky vysokých -11,6 %.

Záchrana v podobě turistů?

Dokonce ani příliv turistů nedokáže spasit jihoamerickou ekonomiku. Alespoň tak se na celou záležitost dívá Edward Glossop, ekonom společnosti Capital Economics zaměřující se na rozvojové trhy. Podle něj by tak konečné číslo sportovních nadšenců mohlo být mnohem nižší, než brazilské úřady očekávají. Hlavním důvodem je stále trvající strach z viru Zika, o nadměrné kriminalitě nemluvě.

I kdyby pak každý návštěvník olympiády utratil alespoň tolik, co utratí průměrný turista navštěvující Brazílii, hrubý domácí produkt by se podle Glossopa navýšil o zhruba 0,03 %. Z historického hlediska je možné použít příklad Mistrovství světa ve fotbale z roku 2014. Byť se tehdejší maloobchodní tržby zvýšily, nikterak to nezachránilo propad produktu tehdejšího kvartálu v anualizovaném vyjádření.

Nejde jen o Brazílii

Brazílie není jedinou zemí, která by z pořádání olympiády neprofitovala.  Glossop toto dokazuje na příkladu průměrného mezikvartálního tempa růstu HDP ve čtvrtletích, kdy se hry konaly, které je následně srovnáno se dvěma předchozími kvartály.

Za posledních 32 let byl průměrný produkt v době konání olympiády a těsně po ní nižší než v předchozích kvartálech, a to u více jak poloviny zemí. Konkrétně se jedná o USA (1984), Austrálii (200), Řecko (2004) a Čínu (2008).

I přes všechny výše zmiňované argumenty, politické vedení Brazílie stále doufá, že olympijské hry probudí v tamní ekonomice, jak by řekl Keynes, „animal spirits“, které by ji pomohly dostat ¨se z nejhoršího. Je však evidentní, že poměrně velká dávka fundamentů stále vyznívá proti této představě. Můžeme tedy alespoň doufat, že bude celá akce vyvedená, alespoň co se týče divácky atraktivních sportovních výkonů.

 

Newsletter