Koruna se během ranního obchodování dostává pod hranici 27 korun za euro a na páru s dolarem pod 23 USDCZK

Žalobníček žaluje aneb Proč se firmám vyplatí práskači

Zfalšované emisní testy automobilky Volkswagen, ukradená data z Facebooku, vybuchující baterie v telefonu Samsung či podvodné účty banky Wells Fargo. Korporátní skandály nejsou v dnešním kapitalistickém světě ničím neobvyklým, nicméně stále platí, že když vyjde najevo něco, co mělo veřejnosti zůstat utajeno, pro dotyčnou firmu to obvykle znamená vysoké náklady; vedle právních postihů mnohdy výrazné ztráty nejen na zisku, ale především v ceně akcií, což postihuje také její investory.

Na druhou stranu i zde platí lepší pozdě, nežli později. Alespoň tomu tak je podle Kyle Welch z George Washington University a Stephena Stubbena z University of Utah, kteří provedli rozsáhlou datovou analýzu týkající se „využívání interních oznamovacích systémů“ v rámci podniků (Evidence on the Use and Efficacy of Internal Whistleblowing Systems), kterými mohou samotní pracovníci ohlašovat různé formy neetického chování. Využili přitom údaje, které shromažďuje společnost NAVEX Global, a to v časovém horizontu 10 let.

Vyplatí se být jednička na trhu? Po finanční stránce nikoliv

Klíčový závěr studie je přitom takový, že zveřejňování informací, které pro firmu a její investory v krátkém období znamenají ztrátu, může pomoci vylepšit výkonnost společnosti v dlouhodobém horizontu. Výzkumníci konkrétně dospěli k závěru, že firmy, jejichž zaměstnanci aktivně využívají vnitřní systémy „horké linky“, které slouží k nahlašování širokého spektra nesrovnalostí v činnosti a fungování společnosti, dosahují vyšší návratnosti aktiv než firmy, jejichž zaměstnanci takové systémy využívají v nižší míře, případně vůbec.

Ze studie tedy vyplývá, že společnosti, které svým zaměstnancům poskytují kanály, prostřednictvím nichž mohou zveřejňovat neetickou činnost v rámci firmy, mají potenciál k lepšímu výkonu než společnosti, u kterých tyto oznamovací platformy nejsou dostatečně rozvinuté. Uvedené zjištění autoři vysvětlují tím, že pracovníci, kteří se tímto způsobem stávají „informátory“ (whistleblowers), hrají klíčovou roli při vyčišťování finanční a firemní kultury společnosti.

 

To pak v konečném důsledku přispívá k větší ziskovosti firem, a to zejména v důsledku ušetření na výdajích souvisejících s právními problémy. U firem s aktivním využitím interních oznamovacích systémů bylo zaznamenáno o 6,9 % méně soudních sporů, které byly vedeny proti dané společnosti, přičemž náklady na jejich vypořádání byly v průměru o 20,4 % nižší. 

„Čím více hlášení firma má, tím přesnější je ve sledování běhu událostí, a tím méně hmotných soudních sporů ji v budoucnu čeká,“ řekl pro server CNBC Kyle Welch, jeden z autorů. Zároveň však upozornil, že vedení se hlášením zaměstnanců často dostatečně nezabývá, což oslabuje výnosy z fungování oznamovacích platforem. Praxe přitom ukazuje, že pracovníci jsou důležitým článkem při rozkrývání pozadí různých korporátních skandálů.

Společnost NAVEX Global sleduje v rámci své databáze hlášení nejrůznějších incidentů ze strany zaměstnanců u 8 500 firem. Neetické činnosti přitom byly v rámci studie definovány široce; zahrnuta byla řada kategorií, například nesrovnalosti v rámci finančního výkaznictví, sexuální obtěžování na pracovišti, korupce, anebo porušení předpisů týkajících se bezpečnosti práce. Studie ovšem pracuje s anonymními daty, aby nedošlo k porušení důvěrnosti informací, a její text tedy konkrétní jména firem nezmiňuje.

Rada pro zaměstnavatele. Proč platit podřízeným víc, než jim chcete dát

Newsletter