Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna testuje 25,30 za euro.

Záporné sazby aneb od bankovního účtu zpátky k matraci

V prostředí evropské měnové politiky se za posledních několik měsíců ustálil poměrně neobvyklý trend v podobě snižování depozitních bankovních sazeb do záporných hodnot. Švýcarská, dánská, švédská ale i sama Evropská centrální banka se rozhodla podpořit chod ekonomiky extrémně uvolněnou měnovou politikou, která se však může velice snadno minout svým účinkem.

Hlavním cílem záporných sazeb je donutit banky rozjet motory úvěrové expanze a podpořit jak všeobecně stagnující ekonomiku, tak i nadále trvající boj s deflací. Zakopaný pes však spočívá v tom, že celá situace může dopadnout přesně opačně, tzn. žádná úvěrová expanze, žádný ekonomický růst, nýbrž jen návrat do doby, kdy si většina lidí spořila doma pod svou matrací.

„Záporné sazby mohou snadno selhat,“ napsal v dopise klientům Francesco Garzarelli, jeden z hlavních makroekonomů oddělení výzkumu trhu v bance Goldman Sachs. „Přinejmenším může dojít k tomu, že se určitá část společnosti bude cítit mnohem chudší a tedy i mnohem méně zabezpečená. V takové situaci nelze počítat s tím, že budou banky více půjčovat a už vůbec ne to, že lidé začnou více spotřebovávat. Tato extrémní forma měnové politiky může velice snadno vést k přehnaným bezpečnostním úsporám a tedy i k celkovému ekonomickému zpomalení.“

Záporné sazby se ale netýkají pouze vybraných bankovních sektorů. Intenzivní poptávka srazila pod nulu i výnosy některých evropských státních dluhopisů. Dle průzkumu banky JP Morgan byly v lednu na trzích dluhopisy vyspělých evropských zemí o hodnotě zhruba 3,6 bilionu dolarů, jejichž výnosy byly pod nulou. Toto číslo pak představuje asi 16 % ze všech dluhových titulů, které obsahuje Světový dluhopisový index.

„Současné výnosy jsou na takové úrovni, která jen těžko dokáže postačit na pokrytí všech budoucích závazků,“ vysvětluje dále Garzarelli. Nejvíce zasaženou oblastí bude pravděpodobně pojišťovnictví. Pojišťovny totiž obecně předpokládají, že budoucí sazby budou pozitivní a tedy i mnohem výše, než tomu tak bylo doposud.

 „Pokud záporné výnosy přetrvají, vytratí se veškerá atraktivita garantovaných instrumentů. Poptávka se nakonec přesune jinam, především k titulům s vysokou durací jako jsou například akcie technologického sektoru nebo ty s vysokou dividendou.“ Snadno se pak může stát, že se na trzích těchto instrumentů vytvoří bubliny, jejichž následné splasknutí negativně ovlivní vývoj celé ekonomiky.

Co bude dál?

I přes evidentní riziko selhání záporných úrokových sazeb, většina analytiků do budoucna očekává další redukce. Potvrdilo to i vedení švédské centrální banky, které otevřeně prohlásilo, že další snížení by nemělo být problémem. Podobný krok by se pak dal očekávat i v případě Dánska a Švýcarska, pokud by jejich měny začaly výrazně posilovat.

Do „hry“ by se nakonec mohla dostat i Bank of England, jejíž vedení dalo jasně najevo, že současnou 0,5% úroveň své základní sazby nepovažuje za konečné minimum. Stejně tak v případě Bank of Japan se spekuluje o tom, že ani současná navýšená podoba kvantitativního uvolňování nepomůže, tudíž se přistoupí k manipulaci se sazbami. Výčet pak uzavírá Evropská centrální banka. V jejím případě jsou analytici Citigroup přesvědčení, že může dojít na další snížení a to až na úroveň -0,5 % ze současných -0,2 %.

Švédové zavádějí záporné sazby a QE

Jak vydělat na dluhopisech se záporným výnosem

Newsletter