Česká národní banka záporné sazby dlouhodobě nezavede, shodli se analytici oslovení ČTK. Mohlo by se tak podle nich stát jen na období několika měsíců během opouštění kurzového závazku kvůli oslabení koruny. ČNB podle zápisu z posledního zasedání bankovní rady možnost zavedení záporných sazeb nevylučuje.
Debata ohledně uvedení negativních úrokových sazeb opět zintenzivňuje, uvedl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Důvodem je to, že vzhledem k vývoji inflace a dalších makroekonomických podmínek je otázka ukončení intervenčního režimu stále více na pořadu dne. Uvedení negativních sazeb sami centrální bankéři už delší dobu připouští právě hlavně v souvislosti s „exitem“, kdy by v případě silných spekulativních tlaků jich mohlo být využito jako podpůrného opatření ochlazujícího spekulativní poptávku. „Negativní sazby totiž zneatraktivňují držení korunových aktiv,“ vysvětlil.
„ČNB se bude chtít vyhnout dlouhodobému zavedení záporných sazeb, protože jejich existence není bezproblémová. Především v eurozóně představují riziko pro bankovní sektor, kterému zvyšuje náklady. S tím se pojí vyšší riziko ztrát ze špatných úvěrů, a banky tak mají tendenci méně podporovat ekonomiku. Podle nás si je ČNB těchto rizik vědomá,“ poznamenal analytik Komerční banky Marek Dřímal. Krátkodobě záporné sazby ale jsou podle něj nástrojem, který může podpořit hladké opuštění kurzového závazku.
Prognóza vývoje úrokových sazeb v ČR – Roklen24.cz https://t.co/p2sXhrPT5L prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/JsU1RVJD1f
— Roklen24.cz (@roklen24) 9. října 2016
Analytik ING Bank Jakub Seidler se domnívá, že ČNB k negativním sazbám nepřistoupí, protože tento nástroj je v podmínkách tuzemského bankovního sektoru neoptimální. ČNB zároveň opakovaně tvrdí, že ji intervence a příliv kapitálu nevadí, jelikož se tímto bude snižovat šance výrazného posílení koruny po exitu. „Zmínku o negativních sazbách tak chápeme spíše jako verbální intervenci,“ dodal.
Někteří bankovní radní podle Kovandy navíc v minulosti upozorňovali na možné legislativní a praktické překážky v kontextu situace v ČR. Úrokové sazby ČNB například slouží jako základ pro výpočet nejrůznějších sankcí v českém právním řádu. Pokud by byly záporné, dané sankce za současné situace ztratí svůj nejvlastnější smysl.
Se zápornými úrokovými sazbami začala před dvěma lety Evropská centrální banka a v Německu už několik bank u běžných účtů střadatelů záporné úroky aplikuje. Klienti těchto bank tak místo zisků z vkladů bankám za uložení peněz platí. „U nás se vkládat peníze do bank s cílem získat profit na úrocích již také nevyplatí. Přesto záporné úrokové sazby neočekávám. Ke konci září 2016 klesly skoro u všech českých bank k nule a v dohledné době se to nebude měnit,“ řekl ČTK David Pirner z poradenské společnosti Grant Thornton.
Úroková sazba se u běžných účtů u českých bank pohybuje kolem nuly. Přibývá tak klientů bank, kterým nízký úrok v bance nepokryje ani bankovní poplatky. Pro představu, má-li někdo účet s 100.000 Kč a měsíční poplatek za vedení účtu je 50 korun, měsíční úrok při úrokové sazbě 0,1 procenta ročně je po odečtení 15procentní srážkové daně z úroků pro fyzické osoby asi sedm Kč. Na vedení účtu tak měsíčně doplácí ještě 43 Kč, vyčíslil Pirner.
#ČNB se v srpnu činila. Druhý nejvyšší objem #intervencí za 2016 – Roklen24.cz https://t.co/DOvWTwaVfj @roklen24 #EUR #CZK pic.twitter.com/GTzfUpk1rU
— Roklen24.cz (@roklen24) 7. října 2016
