AKTUALIZOVÁNO: Září letošního roku přineslo třetí dosud nejrozsáhlejší intervence České národní banky na koruně od jejich zahájení v listopadu roku 2013. ČNB na devizovém trhu v září za bránění koruny utratila 99,5 miliardy korun výměnou za nákup eur.
Více utratila ČNB za intervence jen při zahájení intervencí v listopadu 2013, a to přes 200 miliard korun, a pak v loni srpnu, kdy nakoupila eura za 101 miliard korun.
„Zájem spekulantů o nákup korun v září výrazně vzrostl, protože se přiblížil konec kurzového závazku ČNB. Zvýšily se tak sázky na posílení koruny například v ročním horizontu, což se promítlo ve zdražení koruny vůči euru na forwardovém trhu. V důsledku ale musela centrální banka více intervenovat, protože spekulace se často promítají i na spotovém trhu, kde právě ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 koruny k euru,“ uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Pro tuzemské exportéry vývoj znamená prodražení zajištění kurzu české koruny. „A důsledkem zářijového vzestupu spekulativní aktivity a intervencí ČNB byl i propad výnosů českých dluhopisů s krátkými splatnostmi. Na českém trhu totiž opět chybí eura (ty skupuje centrální banka do svých rezerv), a za jejich poskytnutí na český trh tak investoři dostávají výrazné prémie. Za nově nabyté koruny tito investoři kupují především krátkodobé české dluhopisy, což se promítá ve výrazném nárůstu poptávky a v propadu výnosů. České výnosy se tak v říjnu dostaly dokonce pod úroveň těch švýcarských a staly se nejnižšími na světě,“ připomněl Dřímal.
Podle odhadů hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera intervence ČNB v říjnu stouply až na zhruba 110 miliard korun. Data zveřejní ČNB na počátku prosince. Devizové rezervy ČNB v poměru k HDP se podle něj již tak pohybují kolem 45 procent, což je po Švýcarsku nejvyšší podíl v rámci zemí OECD. „Vzhledem k rychlému růstu devizových rezerv a rostoucímu institucionálnímu riziku pro ČNB se nadále domníváme, že ČNB ukončí kurzový režim s mírným překvapením ve druhém čtvrtletí příštího roku, aby se vyhnula nadměrným spekulativním pozicím a vysokým intervencím,“ uvedl.
Růst intervenční aktivity také podle analytika ČSOB Petra Dufka sílí a je logický. „S avizovaným koncem intervenčního režimu totiž stále více zahraničních hráčů začne sázet na budoucí posílení koruny a bude tak ČNB tlačit do stále větší defenzivy. Navíc se dá očekávat, že stranou pozornosti tyto sázky nezůstanou ani u tuzemských hráčů, kteří se zatím nejspíše příliš do této hry nezapojovali,“ uvedl.
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního září intervenovala v objemu zhruba 691 miliard korun. „V dalších měsících se můžeme dočkat dalšího růstu intervencí ČNB – blížící se konec kurzového závazku bude nadále spekulativní kapitál přitahovat,“ dodal Dřímal.
