Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Zbraně obchodní války. Která je účinnější?

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou je v plném proudu. Nejčastěji skloňovaným slovem těchto dnů je tak v obchodním světě clo. Celní tarif však není jediným nástrojem. Jedním z nich je, Číně dobře známá, manipulace s vlastní měnou. Dle výzkumu Agnès Bénassy-Quéréové, Matthieu Bussièra a Pauline Wibauxové ale tyto dva nástroje nejsou zdaleka stejně účinné. Zavedení tarifu na dovoz má dle jejich výzkumu větší vliv na pokles dovezeného zboží než oslabení měny.

Koncem letošního léta bude zhruba polovina importovaného zboží z Číny do Spojených států podléhat dovoznímu clu, a to s průměrnou sazbou 11 procent, uvádí autoři ve své studii z letošního roku. Nové tarify budou tvořit okolo 5 procent celkového bilaterálního dovozu. Situace se ale stále mění, a to zejména vinou měnícího se kurzu čínského jüanu vůči americkému dolaru. Čínská měna od počátku letošního roku totiž oproti dolaru oslabila o osm procent.

Posílení dolaru je částečně důsledkem americké fiskální a měnové politiky, experti však tvrdí, že Čína mohla k oslabení RMB proti dolaru pomoci manipulací své měny. Znehodnocením své měny by mohla částečně kompenzovat celní tarify zavedené ze strany USA. Jiní zase tvrdí, že dolar po zavedení nových celních tarifů přirozeně (tedy bez vlivu čínské monetární politiky) posílil, a tím neutralizoval efekt zavedení tarifů a zvýšení konkurenceschopnosti amerických výrobků na domácím trhu.

Co je „silnější“?

Právě na porovnání těchto dvou zbraní obchodní války se zaměřil výzkum francouzských akademiků Agnès Bénassy-Quéréové, Matthieu Bussièra a Pauline Wibauxové. Ve své studii porovnávali elasticitu ukazatelů, konkrétně měnových kurzů, celních tarifů ve 110 zemích v letech 1989 až 2013. Jejich závěrem bylo, že jednoprocentní oslabení reálného měnového kurzu, tedy porovnání cenových hladin obou zemí, v exportní zemi je spojeno s 0,5procentním nárůstem exportu. Při snížení celního tarifu ve výši jednoho procenta v cílové zemi se však rovná 1,4procentnímu nárůstu export. Na tomto tak můžeme pozorovat, že dle získaných dat je celní tarif silnějším nástrojem mezinárodního obchodu než samotná měna.

Řečeno v konkrétním čísle, oslabení měny o jedno procento odpovídá 0,34procentního bodu cla. Zjednodušeně řečeno je clo v obecném měřítku třikrát „silnější“ než manipulace s měnou. Tato asymetrie je konzistentní s tím, co tvrdí odborná literatura o dovozních tarifech a směnných kurzech podle autorů Heada a Mayera z roku 2014.

Proč nejsou stejně efektivní?

Mnohé napadne otázka – proč? Nejpříhodnějším vysvětlením by bylo to, že tarify jsou řízeny vládou, kdežto pohyb kurzu je z velké většiny ovlivněn samotným trhem. To znamená, že změny v celních tarifech jsou očekávané v delším období na rozdíl od výkyvu v kurzu. To můžeme vidět na grafu níže. Tento argument není vak příliš přesvědčivý. Zvýšení tarifu totiž dle dat ve skutečnosti nepřetrvává déle než změna reálného měnového kurzu.

Dalším možným vysvětlením pro odlišnou elasticitu obou obchodních nástrojů je, dle autorů výzkumu, že změna směnného kurzu je endogenní složkou pro změnu celního tarifu. To znamená, že zvýšení tarifu v importní zemi je doprovodným jevem k posílení měny, což by značně ovlivňovalo zmíněný výzkum. Toto vysvětlení je ale také nepravděpodobné, protože výzkum jasně ukazuje, že kurz reaguje na změnu celního tarifu, a to se zpožděním.

Rozdíl mezi účinností kurzu a celního tarifu tak má spíše co do činění se situací všeobecné rovnováhy na trhu. Reálný měnový kurz totiž obecně posiluje, když je ekonomika země v rozkvětu a centrální banka utahuje monetární politiku. Na druhou stranu, zvýšení celního tarifu spíše nastává při nějaké hrozbě, případně během ekonomického poklesu. K tomu by byl ale potřeba dodatečný výzkum, jak zmiňují francouzští akademici.

Pokud bychom aplikovali výsledky výzkumu na současnou situaci v Číně a Spojených státech, tak bychom očekávali, že 14procentní depreciace jüanu je ideální na „vymazání“ pětiprocentního tarifu ze strany USA. Autoři však dodali, že při velkých změnách v celním tarifu je kompenzace pomocí měnového kurzu velmi vysoká a může destabilizovat měnu.

Přestože jsou celní tarify v tomto případě třikrát „silnější“ než měnový kurz, nelze opomenout to, že monetární politika je mnohem silnější v tom, jak stabilizovat agregátní poptávku v ekonomice a nemá, dle autorů, negativní vliv v dlouhém období na rozdíl od cla, které má negativní dopad na HDP.

Newsletter