Na České investiční konferenci bude vést workshop spojený s jeho investiční strategií. Vystudovaný matematik, investor a místopředseda představenstva Privatbanky Miron Zelina chce ostatní investory více seznámit s pravděpodobností, která u něj hraje v investování důležitou roli. „Není to o tom, dívat se jen na výnos, každý ví, že čtyři procenta jsou méně než sedm. Je potřeba to zkombinovat s pravděpodobností. Jedná se o hledání nejlepšího poměru mezi rizikem a výnosem a dívat se na pravděpodobnost, s jakou dosáhneme očekávaný výnos,“ uvedl v rozhovoru s Danielem Gladišem z Vltava Fund pro Roklen24.
Daniel Gladiš: Mirone, ty jsi vystudovaný matematik, doktor přírodních věd ale současně také píšeš už řadu let krásnou poezii. Prozradím, že k mým padesátinám si složil báseň Danielova Vltava, kde v závěru vyzýváš čtenáře, aby naházeli peníze do „Vltavy“, což je správně. Tím pádem se zdá, že máš dobře vyvinuté obě části mozku a že obě účinně používáš. Mě by zajímalo, kterou část mozku používáš více při investování. Více tu levou – matematickou a logickou, anebo pravou – intuitivní a kreativní?
Miron Zelina: Především jsem rád, že se bavíme o nějaké polovině mozku, protože to znamená, že ještě nějakou polovinu mozku mám. V zásadě je to tak, že jsem určitě vnímaný jako matematicko-racionální typ. Asi začíná investování kvantitativní analýzou a nějakými filtry přes finanční ukazovatele, ale ta intuice nebo něco, co by se dalo zařadit do pravé části mozku, tam určitě je. Takže pokud posuzujeme management, celkovou makroekonomickou situaci, vyhlídky růstu atd., to už jsou věci, které se nedají úplně zvládnout jen kvantitativně, takže je tam i intuice, možná zkušenosti, možná nějaké esence toho, co člověk zažil, jak viděl a zažil, jak viděl různé firmy za to dlouhé období. Takže je to kombinace.
Daniel Gladiš: Stává se ti někdy, že by ti to na číslech vycházelo dobře, ale v žaludku bys cítil, že to není ono?
Miron Zelina: Určitě ano. Někdy je to tím, že nejsou trvale konzistentní prohlášení managementu společnosti. Například nemám rád, když jsou velkohubé, nebo příliš optimistické a potom se neplní cíle. Mám radši realistický management, který má skromnější odhady růstu, které ale naplní. Nebo je tam někdy intuitivně něco, co neumím ještě přesně uchopit, ale vím, že něco nesedí a mockrát se mi stalo, že se to brzy potvrdilo. Nějaká intuice, že je tam „levárna“, něco špatné, skutečně se to někdy potvrdilo provalilo a cena akcií šla dramaticky dolů.
Daniel Gladiš: Stává se ti něco, co se stává mě, když analyzuji nějakou investici a dojdu k nějakému dobrému závěru, ale teprve když ji koupím, tak ten vnitřní intuitivní pocit teprve buď potvrdí anebo znervózní, že jsem udělal chybu.
Miron Zelina: Určitě tam musí být ta symbióza, že člověk nemůže ignorovat fakta, která přicházejí, takže když už investici udělám, tak se snažím nestraně, což je je to nejzajímavější. Je hodně kognitivních chyb, kdy se člověk snaží vybírat zprávy, které potvrzují jeho rozhodnutí. Ale asi to největší umění je sbírat také negativní šumy, to, co se odehrává v pozadí. Když najednou cítím, že se úplně potvrzuje to, co sem si myslel, měl bych to přehodnotit. Není úplně lehké si přiznat chybu, to asi pro nikoho, ale jednoho dne ten bod přijde. To je mimochodem jedna z nejtěžších věcí v investování. Najíst bod, kdy to vzdám a řeknu si, že to byla ta chyba. Určitou dobu, kdy člověk vychází z dost silné analýzy a věnuje tomu nějaký čas, tak si myslí, že opačné názory a faktory, které ukazují na něco jiného, jsou jen šumem, který odfiltrovává, ale ve finále musí kapitulovat pod tíhou těchto faktů.
Čermák: Ani do Buffetta bych nedal více než pětinu svého portfolia – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/nqivoCWO6t prostřednictvím @roklen24 #investor #stocks #ValueInvesting pic.twitter.com/3XZRtkkUJF
— Roklen24.cz (@roklen24) 5. října 2018
Daniel Gladiš: Představ si, že by investor měl vyvinutou jen levou část mozku a uvažoval by čistě matematicky a logicky bez intuice, představivosti a bez možnosti snění. Mohl by vůbec investovat?
Miron Zelina: Neřekl bych, že radikálně ne. Existují studie, že akcie vybrané podle jistých ukazatelů, například úplně nejjednodušší jsem viděl studie akcie s nízkým P/E překonávají výkonnost trhu, k tomu se můžou přidat další fundamentální faktory, možná nějaký timing, možná nějaký „trigger“ při poklesu trhu o deset procent, to se většinou ukázalo jako dobrý deal, kdy člověk nakupoval po propadu trhu. Statisticky to fungovalo v nějaké množině akcií, ale při výběru konkrétních titulů si to nedovedu představit. Ve finále je intuice důležitá, ale neřekl bych, že by čistě kvantitativní přístup nepřinesl zajímavé výsledky.
Daniel Gladiš: A co opačná situace? Kdyby měl člověk jen pravou část mozku a rozhodoval by se pouze pocitově nebo intuitivně a vůbec by neuvažoval logicky. Takových lidí je poměrně dost. Mám pocit, že spousta lidí se vůbec nezabývá fakty při investování, jenom pocity.
Miron Zelina: Tady jsem bohužel převálcovaný negativními zkušenostmi. Viděl jsem klienty, kteří se rozhodli na základě jednoho článku, nebo na základě doporučení známého, který neměl žádné zkušenosti s finančním trhem. To je typické pro Slovensko a Česko, že statisticky si myslím, že většina lidí se rozhoduje na doporučení známých a přátel a rodiny. Menší část na základě finančních profesionálů, takže je to doslova nějaké vnuknutí, doporučená investice, „toto je super typ“ nebo „ to půjde nahoru“. Musím odpovědět, že takovéto intuitivní investování mám prostě spojené s velkými, zbytečnými ztrátami, že bych to rozhodně nedoporučoval.
Daniel Gladiš: Myslíš si, že může umělá inteligence, nějaké obdoba jen té levé části mozku, nahradit člověka – investora?
Miron Zelina: V první vteřině bych možná odpověděl, že ne. Ale měl bych respekt před umělou inteligencí a řeknu proč. Je to několik desítek let, kdy nejvýkonnější počítač porazil mistra světa v šachu. Myslím, že před dvěma lety to byla hra Go. Na přelomu let 2017 a 2018, teď si přesně nevzpomínám, porazila umělá inteligence nejlepší pokerové hráče. Přitom to není hra s úplnou informací jako jsou šachy. V šachu vidíme figurky svoje i protihráče, v pokeru to tak není. Když jsem slyšel hodnocení, tak lidé, kteří se v pokeru vyznají, říkali, že toto se nečekalo, že to bude trvat desítky let, nebo že se to vůbec nepovede. Umělá inteligence statisticky významně porazila hráče pokeru. Takže na to je těžké odpovědět. Hodně to závisí na vstupech, jak je počítač naprogramovaný, na krátkodobých nebo dlouhodobých cílech. Úplně jinak bude počítač pracovat, když cílím na nízkou volatilitu nebo maximalizuji výnos. Odpověděl bych tedy, že bych to úplně nepodceňoval. Zatím si myslím, že ne, že nebudeme zbyteční. A opravdu je tu velký kus intuice, syntetizování informací a často nejsou číselné a hůře se počítačem zpracovávají. Ale když umělá inteligence za posledních deset až patnáct let dosáhla takových překvapivých pokroků, díval bych se na to s trochu s úctou.
Daniel Gladiš: Přece jen je rozdíl mezi investováním a šachem. Šach je problém, kde jsou přesně stanovená pravidla i cíl hry. Přitom v investování ani jedno ani druhé není tak jednoduché stanovit. Pojďme se teď bavit o tvém workshopu na konferenci. O čem bude?
Miron Zelina: Bude to pravděpodobnostní pohled na investování. Nazval jsem to takto, přeci jen vycházím z mých matematických základů. Řeknu to stručně. Je to jakási moje investiční filozofie a ta je důležitá. Lidé se často rozhodují intuitivně na základě pocitů a nepříliš na základě racionálních úvah. Chci je tak trochu provést tím, jak se dívat na různé druhy aktiv. Takže to nebude jen o akciích, dluhopisech a certifikátech. Když to v kostce shrnu, ústřední myšlenka je nedívat se na výnos. Jsou aktiva, kde je výnos dopředu komunikovaný – dluhopisy nebo certifikáty. Každý ví, že sedm procent je víc než čtyři procenta Je třeba to kombinovat s pravděpodobností. To znamená, že investice se čtyřmi procenty může být daleko lepší než ta se sedmi. Nejtěžší je odhadnout s jakou pravděpodobností výnos dosáhneme, to se opravdu týká všech těchto aktiv. Bude to o tom hledat nejlepší poměr mezi rizikem a výnosem a dívat se na pravděpodobnost, s jakou dosáhneme požadovaný, očekávaný nebo nakreslený výnos.
Daniel Gladiš: Myslíš že, běžný investor je schopen pracovat s kategorií pravděpodobnost?
Miron Zelina: Proto jsem to řekl tak rychle a jednoznačně, protože už dlouho školím i privátní bankéře. U klientů, které máme, jsou to lékaři, právníci, lidé, kteří nemají ani matematické ani ekonomické vzdělání. Musíš jazyk přizpůsobit investorovi. Nechci zneužívat toho, že jsem vystudovaný matematik, to je to nejhorší. Je velmi lehké dát tam vzorce, když se lajk podívá na diskontované cashflow, tak se mu vzorec nelíbí. Jde o to, podat to sice jednoduše, ale poměrně přesně tak, aby vynikla ta hlavní myšlenka. To si myslím jde, už jsem to dělal x-krát.
