(Aktualizováno 17:03) Česká koruna dnes odpoledne skokově posílila vůči euru, když kurz klesl od 27,60 až pod 27,40 korun za euro. Posílení české měny na nejsilnější úrovně minimálně od loňského července má na svědomí vyjádření prezidenta Miloše Zemana, který se znovu opřel do České národní banky, respektive její trvající politiky intervence na devizovém trhu. „ČNB tímto krokem oddaluje vstup Česka do eurozóny. Kdo zná Parkinsonovy zákony, ví, že každá instituce si střeží své kompetence. ČNB nechce euro, protože by se pak stala jen pobočkou Evropské centrální banky ve Frankfurtu,“ řekl prezident během návštěvy Královéhradeckého kraje.
Zeman, který z titulu prezidenta sám jmenuje členy bankovní rady, se nechal slyšet, že jeho záměrem je mít takové vedení centrální banky, které přijetí eura jako národní měny podporuje. Naopak, nebude jmenovat lidi „podporující devalvaci koruny“. Zeman ČNB za intervenci proti koruně, která stanovuje minimální kurz vůči euru na úrovni 27 EURCZK, dlouhodobě kritizuje.
Devalvace je podle Zemana ekonomicky neefektivní. „Jestliže ČNB tvrdí, že díky devalvaci koruny ekonomika roste, tak si zřejmě nevšimla, že došlo k poklesu cen pohonných hmot, ať už nafty nebo plynu, zhruba o 50 procent. A to je skutečný impuls pro rozvoj ekonomiky. Snížení nákladů na energii,“ řekl Zeman.
„Jasné prezidentovo sdělení má nebo může mít několik vedlejších, možná nedomyšlených důsledků. Za prvé, výrok vytváří riziko, že se zpolitizuje ukončení intervenčního režimu ČNB, k němuž by mohlo dojít, podle současných představ vedení ČNB, někdy před koncem roku 2016. Jak je přitom vidět na příkladu Švýcarska, ukončení intervenčního režimu může být provázeno značnými ekonomickými otřesy. Aby se jejich riziko minimalizovalo, mělo by k ukončení intervencí dojít za situace rovnováhy na devizovém trhu. Tu ale po výroku prezidenta nelze pro druhou polovinu roku 2016 předpokládat,“ uvedl Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit.
„Za druhé, vymezení profilu budoucího centrálního bankéře s jedenapůlročním předstihem patrně způsobí, že se někteří ekonomové s ambicemi na pozici ve vedení ČNB začnou předhánět v komentářích, jaké škody ekonomice ČNB svou intervenční politikou napáchala. Za třetí, výrok prezidenta přišel v době, kdy kurzu koruny chyběl jen malý impuls k uvedení do pohybu a tento impuls jí dodal. Posílení koruny v této době ztěžuje pozici ČNB, která by v případě dosažení kurzu EUR/CZK 27 musela přistoupit k intervencím,“ dodal Sobíšek.
Zeman vymění většinu členů bankovní rady
Do konce svého mandátu bude Zeman ještě jmenovat čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra Miroslava Singera. „Naštěstí prezident jmenuje členy bankovní rady a v roce 2016 může jmenovat i nového guvernéra centrální banky. A já udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou, a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů,“ řekl Zeman.
Zeman poprvé jmenoval nového člena sedmičlenné bankovní rady loni, kdy Evu Zamrazilovou vystřídal Jiřím Rusnokem. V červenci 2016 končí mandát guvernéra ČNB Miroslava Singera a člena bankovní rady Kamila Janáčka. V únoru 2017 vyprší šestileté angažmá Lubomíru Řežábkovi a Lubomíru Lízalovi. Zemanovo první funkční období přečkají v bankovní radě pouze viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které na jejich druhé období jmenoval Václav Klaus v prosinci 2012.
S měnovými intervencemi ČNB začala na podzim 2013 s cílem udržovat korunu poblíž hranice 27 Kč/EUR. Začátkem února bankovní rada ČNB oznámila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016.
