Rozvojové trhy na sebe postupně poutají čím dál tím větší pozornost. V pokrizových letech byly tyto trhy motorem globálního růstu, avšak postupem času s tím, jak čelí obtížnějšímu ekonomickému prostředí, se jejich růstové vyhlídky kazí. Ty nejproblémovější země, především v souvislosti s avizovaným zvýšením amerických sazeb, pak najdeme v Jižní Americe.
Jde především o Kolumbii, Peru a Bogotu. Dle francouzské banky BNP Paribas je právě Kolumbie jeden z rozvojových trhů, který bude pravděpodobně nejcitlivější na zmiňované zvýšení úrokových sazeb. Po ní následuje Turecko a Peru.
Hlavním faktorem, který ze zmiňovaných zemí dělá potenciální hrozby, je vysoká expozice na komoditních trzích, míní francouzská banka. Ceny globálních komodit mají totiž tendenci vyvíjet se inverzně s americkým dolarem. Jakmile tedy Federální rezervní systém zvýší sazby, očekává se skokové posílení dolaru, což by představovalo pro země profitující z exportu komodit velký problém.
Dle BNP Paribas by situace byla následovná, Fed zvýší sazby, dolar posiluje, ceny komodit padají. Tím pádem dojde k poklesu příjmů z komoditního exportu, což se negativně projeví na běžném účtu platební bilance země. Souběžně s tím pak klesnou i přímé zahraniční investice zaměřující se právě na exportní společnosti.
Příkladem může být Bogota. 20 % příjmů země se odvíjí od exportu ropy. Vzhledem k tomu, že si černé zlato prošlo během posledního roku silným poklesem, dostal se bogotský běžný účet do deficitu o velikosti bezmála 6 % hrubého domácího produktu země. Za letošní rok tak odhadované příjmy z prodeje ropy pravděpodobně klesnou až o 60 % oproti přechozímu roku.
„Kolumbie bude taktéž potřebovat mnohem intenzivnější externí financování, aby byl zalepen deficit běžného účtu způsobený poklesem ceny ropy,“ řekl pro server CNBC Fernando Losada, ekonom společnosti AllianceBerstein. „S tím, jak se očekává zvýšení amerických úrokových sazeb, bude potřebovat velice bedlivě sledovat pohyb zahraničních investic směrem do i ze země,“ dodal.
Peru profituje nejvíce z vývozu zlata, zinku a mědi. Tyto kovy tvoří zhruba polovinu celkového exportu země. Na příjmech státu se v poslední době nejvíce podepsal pokles čínské poptávky, který vyústil v deficit o velikosti 4,2 % hrubého domácího produktu.
„V případě Peru hraje, vyjma poklesu čínské poptávky, roli i špatný výhled těžařského sektoru, který se pravděpodobně podepíše na přílivu zahraničních investic. To se pak projeví na finančním účtu země a pomalejším tempu akumulace rezerv v nadcházejících letech,“ přepisuje CNBC slova studie společnosti BMI. Pro Peru je taktéž charakteristická uvolněná měnová politika, prostřednictvím které centrální banka povzbuzuje ekonomický vývoj. Jakmile se však Fed rozhodne normalizovat svou úrokovou politiku, mohla by se tato strategie ukázat jako silně nežádoucí.
