Dolar mírně sílí v dolarovém indexu i proti procyklickým měnám. Proti euru se obchoduje na úrovni 1,1900 EURUSD. Měny regionu ve ztrátě. Koruna se obchoduje nad 25,50 za euro.

Ženy manažerky? Japonsko má rozhodně co dohánět

Pouze jediná žena se loni dostala na japonský seznam nejvíce vydělávajících šéfů společností obchodovaných v rámci indexu Nikkei 225. Nicole Seligman, prezidentka společnosti Sony Corporation of America a Sony Entertainment, se tak stala jedinou ženou mezi 185 manažery, kteří podle agentury Bloomberg vydělali minimálně 100 milionů jenů. Největší výdělek, celkem 1,2 miliardy jenů měl prezident Casio Computer, Kazuo Kashio. Na druhém místě skončil podle dat, které zohledňují platy 225 největších japonských společností, předseda Canon, Fujio Mitarai s 1,1 miliard jenů.

Absenci japonských žen v nevyšších vrstvách podnikání se rozhodl začít řešit i japonský premiér Šinzo Abe, který se zavázal do roku 2020 vyplnit 30 procent manažerských pozic ženami. Nízký poměr žen ve vrcholných funkcích není nijak překvapivý pro národ známý svým pracovním nasazením, dlouhou pracovní dobou, nedostatečnou podporou pro péči o dítě a kulturu, kde jsou ženy nejčastěji pověřeny maximálně servírováním čaje. „Je pravděpodobné, že hospodářský růst v Japonsku nebude udržitelný, pokud nebudeme řadit do pracovního procesu i ženy,“ řekl profesor na kjótské univerzitě Akira Kawaguchi. „Podniky nebudou moci najmout nejlepší talenty, pokud se budou zaměřovat pouze na muže.“

Podle největší japonské výzkumné společnosti Teikoku Databank, která provedla průzkum celkem v 11.017 japonských společnostech, ženy v průměru zastávají 6,2 procenta manažerských pozic. Zhruba 52 procent dotazovaných společností nemá žádné ženy na manažerských postech. To je poměrně smutný výsledek v porovnání například s Británií, kde ženy tvoří 34 procent, či USA, kde je to dokonce 44 procent. Míra ekonomické aktivity u japonských žen podle ministerstva vnitra a komunikací stoupla na 64 procent, to je však stále menší číslo než u japonských mužů – 82 procent.

Japonský rozdíl ve mzdách žen a mužů je podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) druhý největší, kdy na prvním místě je Korea s 37 procenty. 27procentní rozdíl v Japonsku je tak poměrně velký v porovnání s 19 procenty v USA a 6,2 procenta na Novém Zélandu, kde je mzdový rozdíl nejmenší ze všech členských zemí OECD. Premiér Abe plánuje přivést více žen do pracovního procesu v rámci strategie nastartování růstu třetí největší světové ekonomiky, vzhledem k populačnímu poklesu v zemi.

Podle zprávy ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí, tvořili muži celkem 88 procent lidí najatých na „kariérní“ pozice. Ženy na druhou stranu v roce 2011 tvořily 86 procent najatých pro zaměstnání bez kariérního postupu. „Velké společnosti mají rozdílné přístupy při najímání mužů a žen,“ tvrdí Kawaguchi. „Společnosti by měly o obou pohlaví smýšlet jako o budoucích manažerech.“ Podle Teikoku Databank, 60 dotázaných firem uvedlo, že bude aktivně najímat ženy. Pouze jedna pětina však plánuje zvýšení počtu žen na manažerských pozicích.

Japonská firemní kultura také uznává systém hodnostního zařazení a přesčasy, což přispívá k větším mezerám ve mzdách a nižšímu podílu žen ve vedoucích pozicích, řekl Kawaguchi. „Je to zvyk mezi japonskými podniky, spíše podporovat někoho, kdo pro společnost pracuje již delší dobu a pracoval již na různých pozicích a místech. Ženy mají tendenci skončit předtím, než se k tomu dopracují.“

Zmizení rozdílu mezi pohlavím by v Japonsku mohlo zvýšit HDP až o 13 procent, podle zprávy vypracovanou analytiky společnosti Goldman Sachs. Politická podpora je jedna věc. Ženy v Japonsku však musí ujít tu extra míli, aby se prosadily.

Newsletter