Dnešní zasedání Fedu se na trzích projevuje v nízké volatilitě. Euro proti dolaru se pohybuje v podstatě do strany na úrovni 1,2120 EURUSD. Měny regionu sílí. Koruna zpevnila pod 25,45 za euro.

Zika aneb honba za svatým grálem?

Ebola, MERS, SARS, HIV, H5N1 a teď zika. Přesně to je výčet nejobávanějších virů, na které je možné ve světě „narazit“. Právě poslední zmiňovaný, který nese svůj název podle pralesa ležícího nedaleko hlavního města Ugandy, je v posledních týdnech skloňován nejvíce. Jeho „symbolem“ se stala tzv. mikorocefalie, která způsobuje těžkou deformaci hlavy, potažmo zakrněním růstu dětského mozku.

Byť je virus zika znám již od konce první poloviny dvacátého století, vědci mu nevěnovali příliš pozornosti. Dělo se tak ale pouze do doby, než se jeho dosah rozšířil z Afriky do dalších koutů světa. Vlna nakažených především z řad těhotných žen tak rozpoutala něco, co někteří označují za honbu za svatým grálem.

Více než patnáct farmaceutických společností v rámci spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací odstartovalo honbu za vývojem vakcíny, která by virus dokázala úspěšně léčit bez jakýchkoliv nežádoucích následků. Dalších dvacet firem se pak pokouší nalézt co nejefektivnější diagnostické nástroje.

Z konkrétních subjektů lze jmenovat například francouzskou Sanofi či menší americké firmy jako Inovio Pharmaceuticals, GeoVax Labs či Female Health a další. Nejen v zájmu aktuálních i budoucích nakažených je co nejrychlejší dosažení cíle. S expanzí viru totiž pozvolna trpí i samy společnosti, resp. akcie farmaceutického a biotechnologického sektoru (viz graf č.1).

„Téměř každý se snaží přiložit ruku k dílu,“ okomentoval pro agenturu Bloomberg aktuální stav farmaceutického segmentu Richard Kuhn, šéf oddělení biologie na Purdue University, kde se více jak deset let zabývají studií nemocí, jež přenášejí moskyti, jako je například horečka dengue. „Je snadné udělat pár rychlých experimentů, na základě kterých lze představit poměrně pozitivně vypadající diagnostiky, či dokonce něco, co by mohlo připomínat vakcínu. Faktem ale je, že cesta k opravdu efektivnímu výsledku vyžaduje ještě mnoho dalších výzkumů a s tím samozřejmě i peněz.“

Poprvé byla v Ugandě identifikována nákaza člověka virem zika již v roce 1952. V posledních týdnech se jeho dosah rozšířil do Asie, Jižní a Střední Ameriky až po oblast Karibiku (viz mapa). Vyjma světových organizací a soukromých společností chtějí být připraveny i jednotlivé státy. Příkladem budiž USA, kde prezident Obama chystá zažádat Kongres o 1,8 miliardy dolarů určených na boj s nakažlivým virem.

Vůdci honby za svatým grálem

Pravdou je, že firma, která přijde s efektivní vakcínou proti viru zika, se dočká raketového nárůstu zájmu reflektujícího se především v růstu ceny akcií. Motivace ale prý, například podle slov CEO společnosti Inovio Josepha Kima, není pouze zisková, ale rovněž jde i o jejich morální povinnost vůči společnosti.

Nevýhoda v tomto „morálním“ a ziskovém závodě je ta, že vývoj vakcín potřebných k léčbě podobných virů (např. již zmiňovaná horečka dengue) je během na opravdu dlouhou trať. V případě dengue výzkum zabral více jak dvě desítky let. U ziky se dle odborníků počítá minimálně se třemi roky do doby, než bude možné výsledek vyzkoušet na nakaženém člověku.

Podle slov Josepha Kima z Inovio je ale možné tento čas uspíšit za použití vakcíny, jejíž základ bude tvořit výzkum DNA. Na přípravě tohoto léku již firma pracuje společně s jihokorejskou společností GeneOne Life Science. První výsledky jsou testovány na myších, testy na lidech by dle Kima mohly být provedeny již koncem tohoto roku. V návaznosti na to vzrostly akcie Inovio o více jak 27 % (viz graf č.2).

Realita ovšem bývá často jiná, Inovio je aktivní i v oblasti vývoje vakcíny proti ebole, jejíž expanze byla pozorována především v letech 2013 a 2014. Původní představa pracovala s tím, že první testy na lidech měly být provedeny v první polovině roku 2015. Jejich realizace však přišla teprve letos. Obdobně je na tom i vakcína proti MERS, kde firma slibovala první testy do konce 2015, ovšem teprve minulý měsíc se začali shromažďovat první pacienti.

Kromě poměrně výrazných zpoždění stojí před novými vakcínami i problém právní. Ve Spojených státech totiž dosud nebyly schváleny žádné experimentální technologie mající základ ve výzkumu lidského DNA.

První na řadě jsou testy

Vzhledem k tomu, že žádná z farmaceutických společností nepočítala s tím, že by se zika tak rychle a masivně rozšířil, neproběhla žádná umělá kultivace viru ani nebyl vytvořen model testování na zvířatech. Všichni tak v podstatě začínají naprosto od píky.

V tomto směru je tedy potřeba nejprve diagnostikovat virus. Na to se zaměřila například německá společnost Genekam Biotechnology, která dle vlastních slov vytvořila zatím jediný účinný diagnostický „balíček“. V tuto chvíli čeká firma na jeho schválení evropskými a americkými úřady. Cena jednoho sta testerů se pohybuje na 599 eurech.

Ti, co se svezli

Vyjma firem, které se snaží vytvořit diagnostické prostředky či přímo vakcíny, se do „boje“ (o profit) zapojují i další. Příkladem budiž americká Female Health Company, která vyrábí kondomy. Vzhledem k tomu, že je zika přenášen krví a pohlavním stykem, expandovala společnost na brazilský trh poměrně rychle. Její produkty jsou totiž prezentovány nejen jako antikoncepce, ale rovněž jako ochrana proti nakažení nebezpečným virem.

Newsletter