Koruna se během ranního obchodování dostává pod hranici 27 korun za euro a na páru s dolarem pod 23 USDCZK

Zlato jako „druhý bitcoin“

Politická iniciativa tlačící švýcarskou centrální banku (SNB) k tomu, aby zvýšila své zlaté rezervy, nedává dle názoru odborníků z finanční skupiny Citigroup smysl. Pokud by tento návrh úspěšně prošel, zlato by se podle jejich slov stalo „druhým bitcoinem“.

„Nevidím žádný ekonomický či finanční důvod k tomu, aby centrální banka držela jakoukoliv komoditu i v případě, že ta by měla určitou vnitřní hodnotu,“ uvedl hlavní ekonom Citibank Willem Buiter pro agenturu Bloomberg. „Pokud zakážete bance možnost kdykoliv prodat držené zlato, automaticky tím komodita ztrácí svou hodnotu a stává se de facto bezcennou. Chce-li centrální banka nutně investovat do komodit, smysl dává vytvořit si vyvážené portfolio složené z více druhů, nebo ještě lépe, vytvořit si portfolio obsahující pouze ETF či jiné deriváty navázané na komodity, jelikož fyzická aktiva jsou spojena s náklady na skladování,“ vysvětlil Buiter.

V neděli 30. listopadu proběhne ve Švýcarsku referendum o navýšení zlatých rezerv SNB z 8 na 20%. K navýšení rezerv je pak navázána i podmínka nemožnosti zlato prodat, společně s repatriací toho, které je uloženo u britské a kanadské centrální banky. Vedení švýcarské centrální banky se proti tomuto návrhu staví se silným odporem.

Centrální banka je ostře proti švýcarského referendu o zlatu

SNB dnes drží ve své rozvaze celkem 1040 tun zlata. Roční produkce zlata se pohybuje přibližně na úrovni 2500 tun. Pokud by byla banka nucena navyšovat své rezervy, musela by podle výpočtů Citigroup nakoupit nejméně 1733 metrických tun této komodity. Citi se domnívá, že by požadované úrovně dosáhla až v roce 2019.

Investiční banky mají ohledně důsledků referenda jasno. „Ano“ by podle Morgan Stanley znamenalo okamžitý nárůst ceny zlata, zatímco případné „ne“ by trh zanechalo bez následků.

Švýcarské referendum o repatriaci zlata: čekat rally?

Newsletter