Těžko si v dnešní podivné finanční době představit situaci, že nedržíte ani unci zlata. Ti, kteří nemají zlato zrovna v oblibě, obvykle oponují, že zlato nevyplácí dividendy ani úroky a musíte ho někam uložit. Mimo změny v kapitálové hodnotě, vás samotný akt držení také něco každý den stojí.
Stačí ale pohled na neuhrazené evropské dluhopisy s negativním výnosem, otevírá úvahu komentář MoneyWeek. Ještě v červnu 2014 bylo toto číslo zanedbatelné. Nyní se jedná o více než 1,5 bilionu eur a není to jen evropská záležitost. Japonsko dražilo dluhopisy se záporným výnosem poprvé koncem loňského roku. Slovy „negativní výnos“ se v těchto dnech na dluhopisovém trhu šermuje, jako by to dávalo perfektní smysl. Pokud bychom měli být doslovní, nikdy bychom slova jako „negativní výnos“ nepoužili. Ovšem jsme ve světě financí. Takže se pojďme podívat na to, co slova v daném kontextu skutečně znamenají. Předpokládejme nejprve, že se bavíme o dluhopisech s nulovým kupónem. U těch se neplatí úroky, ovšem jsou vydávány za jednu cenu a vykupují se za cenu jinou. Normálně je odkupní cena vyšší. Takže byste mohli prodat jednoroční dluhopis za 95,23 a vykoupit ho za 100 s efektivní úrokovou mírou (výnosem) asi 5 %. Pokud jste však prodali dluhopis za 101 a vykoupil ho za 100, vytvořili bychom dluhopis s negativním výnosem 1 %. Držení stojí investora 1 jednotku na dluhopisu.
Dluhopisy, které nabízejí běžné úroky nebo „kupony“, mohou také skončit negativním výnosem. Pokud jejich cena stoupne nad jejich nominální hodnotu i kumulativní hodnoty úrokových plateb. I to se označuje jako negativní výnos, připomíná MoneyWeek.
Bude vás nejspíš zajímat, kdo by za takové instrumenty platil. Pro začátek třeba Mario Draghi a jeho program kvantitativního uvolňování (QE), který nevylučuje nákup dluhopisů s negativními výnosy. Zjevně v tom však není sám: myslete jako obchodník a nákup dluhopisů tohoto druhu dává smysl. Pokud totiž půjdou úrokové sazby ještě níže, budou výnosy z dluhopisů více negativní a cena dluhopisů ještě vzroste. Můžete ztratit na úrokových platbách, ale v krátkodobém horizontu můžete realizovat určité kapitálové zisky.
Ačkoli je toto zdánlivě šílené chování na trhu dluhopisů „nové“, můžeme sáhnout po jiných zkušenostech. Dotcom bublina: všichni kupovali akcie bez skutečných příjmů na základě toho, že by kapitálové zisky mohly více než kompenzovat jejich náklady na investování. Reality ve Velké Británii: Mnozí investoři, kteří nakupují za účelem pronájmu, říkají, že očekávají, že všechen jejich zisk půjde z kapitálových výnosů. Se současnými sazbami a poplatky je ale těžké pro dlužníky na hypotéce realizovat skutečný výnos na nájemném. Totéž platí určitě i pro cizince, kteří v současné době skupující nemovitosti v Londýně.
Platíte tedy za držení aktiv v naději, že držíte většinu svého kapitálu v bezpečí nebo za to, že získáte na nabídce většího blázna, což je poměrně zajímavá investiční strategie v dnešním velmi zvláštním investičním prostředí.
Pokud ale budu platit za to, že něco držím, budu raději, když to budou kusy žlutého kovu, než dluhopisy současných vlád, případně nemovitosti v pochybných oblastech.
(Zdroj: MoneyWeek)
