Obnovitelné zdroje jsou spolehlivé i v časech koronaviru, který na ně nemá žádný vliv. Jediné, co se může stát, je, že onemocní nebo nemůže vjet do země někdo, kdo se stará o provoz strojů, které zelenou energii vyrábějí, říká generální ředitel technologické společnosti Nano Energies Stanislav Chvála. Dodává, že COVID-19 má jasný vliv na rapidní pokles ceny elektřiny. Obává se také, že současná situace se bude hodit některým politikům k tomu, aby zelené aktivity typu Green Deal přesunuli na konec žebříčku svých priorit.
Jak se v časech krize daří technologickým a energetickým firmám jako je Nano Energies?
Současná krize ukázala hodně dobrého v lidech a taky jednu důležitou věc – že jako společnost umíme věci dělat rychle a jednoduše. To, co by dříve nešlo a trvalo měsíce, je najednou možné. A to by mělo být i naše největší poučení z koronaviru. Třeba firmy, které ztratily významnou část svých zakázek, tak najednou dokážou dělat úplně jiný produkt. To, jak soukromý sektor dokáže spolupracovat s veřejným bude obrovské poučení, které si z toho poneseme dál. Pro mě je to důkaz, že když budeme chtít, tak i v energetice dokážeme měnit věci k lepšímu dobře, rychle a jednoduše. Že až to nejhorší přejde, tak je tady spousta skvělých lidí, kteří se s námi pustí do inovací, jež povedou k tomu, že budeme mít zdravější prostředí a pomůžeme planetě.
Dá se v krizi spolehnout na obnovitelné zdroje?
Obnovitelné zdroje jsou spolehlivé i v časech koronaviru, který na ně nemá žádný vliv. Jediné, co se může stát je, že onemocní nebo nemůže vjet do země někdo, kdo se stará o provoz strojů, které zelenou energii vyrábějí. To může snížit disponibilitu lidí, kteří je servisují nebo opravují. Ale obnovitelné zdroje jsou ve výhodě, protože nepotřebují tolik lidských kapacit jako ty fosilní, které by bez lidí nefungovaly.
Zlevní COVID-19 elektřinu domácnostem?
COVID-19 má jasný vliv na rapidní pokles ceny elektřiny. Některé podniky jsou zavřené, lidé pracují na home office a v síti vzniká přebytek, protože objem, který lidé spotřebují doma, nikdy nebude tak velký jako je spotřeba podniků. Proto je teď elektřiny na trhu přebytek. Pro kontext je ale důležité si uvědomit i to, že cena elektřiny klesala už předtím, než začala koronavirová panika. Zároveň od začátku roku klesala i cena plynu, protože za sebou máme nebývale teplou zimu. S nástupem karantény se pak propad cen ještě více prohloubil. O jednom z březnových víkendů stála elektřina v mnoha evropských zemích průměrně jen několik euro a na některých místech byly hodinové ceny dokonce záporné. To nicméně nemá vliv na zákazníky – ceny pro koncové uživatele jsou stanovené fixními smlouvami rok dopředu.
Co se stane s cenami elektřiny, až se náš pracovní život začne vracet do normálních kolejí?
Lze předpokládat, že až se vrátíme z karantény do běžného života, tak ceny elektřiny budou zase stoupat. Vzestup bude ale závislý na tom, v jakém stavu bude ekonomika. Pokud propad skutečně způsobila jen panika kolem koronaviru, tak není důvod, aby se cena elektřiny postupně nevracela na své původní hodnoty. Kam až vystoupá nicméně nelze moc předpovídat. Záleží na tom, co se stane v USA, jaké budou ceny uhlí, povolenek a v jakém stavu se ocitne ekonomika. O energetice se už dávno nerozhoduje individuálně v jednotlivých zemích, ale dopadají na ni globální události celého světa jako ceny uhlí z Asie, ceny povolenek v EU a celosvětová kondice ekonomiky a trhů.
Takže čím hůř na tom ekonomika bude, tím dražší elektřina může být?
Naopak. Když je ekonomika v horším stavu, tak podniky přestávají fungovat a snižuje se poptávka po elektřině.
Mohou mít spotřebitelé užitek ze stávající situace v energetice?
Bude to mít pravděpodobně vliv na ceny v dalším roce, což se může dotknout těch, kteří nemají fixní kontrakty na delší období. Pokud by se karanténa prodlužovala, nebo se ekonomika výrazně zpomalila, tak by mohly být ceny elektřiny pro domácnosti i firmy na rok 2021 výrazně nižší než letos. Průměrná domácnost by mohla ušetřit vyšší stokoruny nebo dokonce i tisícikoruny.
A znamená to, že když se nespotřebovává tolik elektřiny, tak nepotřebujeme tolik elektráren?
Ano.
V jakém stavu je přenosová soustava? Máme se bát blackoutu?
Teoreticky k němu může dojít kdykoliv a za jakékoliv situace. Ta pravděpodobnost je ale velmi nízká a aktuální přebytek energie ji ještě více snižuje.
Děje se teď v energetické soustavě něco zajímavého? Je třeba ve Středočeském kraji vyšší spotřeba během dne, protože místní nejezdí do Prahy a pracují z domu?
My bohužel nevidíme data takto detailně, protože drtivá většina domácích elektroměrů nemá funkci chytrého měření. Chytrých elektroměrů v Česku moc není – zhruba jedno procento.
Kdyby tedy teď mělo 30 a více procent domácností chytré elektroměry, co by to ovlivnilo? Znamenalo by to, že bychom mohli třeba vypnout na měsíc uhelnou elektrárnu, protože bychom věděli, že ta elektřina není potřeba?
Lépe bychom dokázali předpovídat spotřebu domácností. Už nyní umíme předpovídat spotřebu podniků, ale spotřeba domácností se predikuje na základě typizovaných diagramů dodávek. To je vlastně taková zaokrohlouvací metoda. Pokud bychom měli vyšší množství chytrých elektroměrů, tak by nám data mohly přinést hodnotu predikování toho, jaké je zatížení soustavy.
Kdo by měl z přesnějších dat o domácnostech výhody?
Výhody by byly napříč segmenty – pro obchodníky, distributory, provozovatele přenosové soustavy. Na koncového uživatele má pozitivní vliv, když je soustava lépe řízena – když jsou odhady zatížení soustavy přesnější. Snižují se tím totiž náklady na vyrovnávání soustavy, a zákazníci tak mají levnější elektřinu. Náklady na to, že se soustava musí vyrovnávat, ve finále platí zákazník, i když je to malá část jeho měsíční faktury.
A je někde na světě v souvislosti s tím, jak je řízena tato soustava, výrazně jiná situace?
Zvláštní situace nastávají, když jsou nedostatky elektřiny a soustavy se dostávají pod tlak. Když je elektřiny přebytek, tak je odlišnost velmi malá.
A až se situace upraví a začneme se vracet do normálu, co se stane s plány na boj se změnou klimatu a dekarbonizaci energetiky?
Mám obavu z toho, že se současná situace bude hodit některým politikům k tomu, aby zelené aktivity typu Green Deal přesunuli na konec žebříčku svých priorit. Může to být zneužíváno k tomu, že se budou dít věci, které se někomu hodí více – ať už je to výstavba jaderných elektráren nebo nových bloků třeba v Dukovanech. Mám obavu o to, že se v České republice k některým aktivitám, které jsme připravovali před koronavirem, postavíme zády.
A co myslíte, že by to mohlo změnit, aby se to nestalo?
To hlavní je, aby současná situace netrvala dlouho. Pokud bude ekonomika v dobrém stavu, tak je menší důvod zelené aktivity potlačovat. Je důležité i to, abychom věděli, o čem se rozhoduje – aby politici, kteří hájí zájmy udržitelnosti, dbali na to, aby důležitá rozhodnutí nebyla pod tlakem koronaviru dělána pod pokličkou.
Takže co teď může každý z nás dělat pro lepší životní prostředí?
Měli bychom se o to zajímat – pak o tom budou psát i média. Zkrátka ptát se, sledovat dění, diskutovat osobně i na sociálních sítích a ukazovat zájem o svoje okolí, o novou legislativu, o životní prostředí, o původ elektřiny ve vaší zásuvce, o budoucnost nás všech.
Je paradoxní, že teď všichni dýcháme lepší vzduch, protože jezdí méně auta a nefungují některé závody. Dalo by se odhadnout, co bychom museli udělat proto, abychom měli tento vzduch i poté, co se vše vrátí do starých kolejí?
Je na to jednoduchá odpověď. Energetika, primárně uhelné elektrárny, jsou jedním z největších producentů prachových částic v Česku. Pokud bychom snížili počet uhelných elektráren, tak se jen tímto jedním krokem dostaneme do stavu, který by byl ještě lepší, než je teď.
