Ve středu zmizel ze slovníku Fedu obrat „patient“, spojený s časováním růstu sazeb po říjnovém konci QE. Již dříve pak spojení „considerable time“ a jasný cíl pro míru nezaměstnanosti. S čerstvým sejmutím okovů trpělivosti přicházejí nové a nejednoznačně čitelné, a chytře prostor ponechávající obraty: zejména „reasonably confident“.
Janet Yellenová vyloučila růst sazeb už letos v dubnu, ne ale v červnu. Fed se snaží rozpustit sázky na prudký růst úroků a pozornost otočit k datům, přicházejícím z americké ekonomiky. Na stole je otázka: která z nich jsou těmi, na kterých bude rozhodnutí o růstu sazeb stát.
V zápise z měnového jednání FOMC v tomto týdnu Fed řekl, že chce vidět pevné oživení na trhu práce. „Silnější trh práce je pro mne jedním z faktorů, které zvýší mé přesvědčení (zvýšit sazby), uvedla Janet Yellenová. Jedním parametrem, který nesejde ze zřetele, je míra nezaměstnanosti. V únoru činila 5,5 procenta, Fed přitom v novém výhledu snížil očekávání na 5,0 až 5,2 procenta.
Další věcí, kterou Fed v zápise z jednání FOMC jasně řekl, je to, že chce být „reasonably confident“ ohledně toho, že se inflace na střednědobém horizontu vrátí k 2% inflačnímu cíli, nebo nejméně jasně nastoupila směr dosažení tohoto inflačního cíle. Stabilizace jádrové inflace bez cen potravin a energií přitom bude mít výrazně větší hlas, než běžná inflační data, zahrnující i dopad propadu cen ropy (podobně, jako na něm své měnověpolitické rozhodování tolik nestaví a jako vnější šok jej chápe ČNB).
Fed v novém výhledu pro americkou ekonomiku srazil odhad jádrové inflace pro letošek na 1,3 až 1,4 % z 1,5 až 1,8 %, pro hlavní ukazatel inflace pouze na 0,6 až 0,8 % z 1 až 1,6 %. Touto rétorikou si tak ponechává velký prostor pro udržování měkkého nastavení měnové politiky. Inflace v USA v lednu zaznamenala první meziroční pokles (o 0,1 %) od října roku 2009.
Zlepšení trhu práce a výhledu pro inflaci se spojuje v otázce růstu mezd. Pevné oživení trhu práce jak na straně nezaměstnanosti, tak tvorby míst a statistik z úřadů práce bude předcházet očekávanému oživení u růstu mezd. A o co méně bude Fed sledovat v jádrových úvahách o růstu sazeb komodity a širší inflaci, o to více právě růst mezd. „Budeme sledovat vzestup mezd jako signál inflace. Neříkám ale, že to je podmínka růstu sazeb,“ uvedla Janet Yellenová. Za poslední rok do února vzrostla průměrná hodinová mzda v USA o 2 %, shodně s obdobím od konce recese v americké ekonomice v červnu roku 2009.
Růst mezd má ještě jeden dlouhodobý link. Ovlivnění inflačních očekávání. Ta jsou dalším faktorem, který se dnes Fedu nezamlouvá. „Tržní inflační očekávání jsou posazena příliš nízko,“ pronesla mimo jiné Janet Yellenová s tím, že jejich pohyb výš znamená naplnění – čeho? Ano, faktoru „reasonably confident“. Na pětiletém horizontu se dnes pohybují u úrovně 1,75 %. Fed je chce vidět u 2% inflačního cíle.
