Zotavená střední Evropa stojí na křižovatce

Nezaměstnanost dosahuje rekordně nízkých čísel a nedostatek pracovníků začíná být problémem. Taková situace panuje v regionu střední Evropy, která je jednou nejpovedenějších kapitol existence Evropské unie, a to díky rostoucí ekonomice. Roky růstu vrcholí právě teď a region se nachází na pomyslném rozcestí, píše James Shotter o V4 pro Financial Times (FT).

Od roku 2004, kdy Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko vstoupily do Evropské unie, udělal region obrovský ekonomický skok. Zejména zkombinováním kapitálu nadnárodních korporací s levnou, ale dobře vzdělanou pracovní silou. Přeměna regionu, který byl zasažen 40 roky nefungujícího hospodářského plánování východního bloku, je tak malým zázrakem. Tento model však začíná být čím dál tím hůře udržitelný, píše FT.

„Současný model růstu využil rezerv na trhu práce, které byly početné a čekaly na lepší příležitost. Komunisté špatnou alokací pracovní síly natolik plýtvali lidskými zdroji, že nám trvalo skoro 25 let znovu zaměstnat všechen lidský kapitál, který jsme tu měli,“ uvedl ekonom PwC ve Varšavě Witold Orlowski. Zároveň však dodal, že tento model se bude muset změnit, jelikož pracovní síla není dostupná, jak je ostatně vidět na grafu níže.

Obavy ale přichází i ze strany rychle rostoucích mezd. Pokud budou mzdy růst rychleji než produktivita práce, nebude region nadále zajímavý pro zahraniční investory, kteří byli klíčem k zotavení ekonomik Visegrádské čtyřky.

Kam se poděla pracovní síla?

Nedostatek lidí na trhu práce je výsledkem demografického vývoje a ekonomického úspěchu posledních let. Populace regionu byla na svém vrcholu koncem 90. let, v současnosti se ale stále zmenšuje, především v sousedním Polsku. Nedostatečný přirozený přírůstek obyvatel a stálá emigrace na západ se navíc zintenzivňuje. Podle odhadu OSN se společná populace V4 sníží ze 64 milionů v roce 2017 na 55,6 milionů v roce 2050, tedy o 13 procent. Takový pokles je výjimečný a může se téměř rovnat poklesu v Japonsku. Dalším důvodem je zmiňovaný ekonomický růst a vzrůstající zaměstnanost popoháněná zvyšující se spotřebou domácností, nízkými úrokovými sazbami a miliardami eur dotací z Evropské unie. Zahraniční investoři, zlákáni vidinou rychlejšího růstu než v v Západní Evropě, proudili do regionu od Gdaňsku po Gyor a tvořili stále nová pracovní místa.

Ekonomický boom neustává

Všechny čtyři jmenované ekonomiky jsou na tom ale prozatím stále skvěle, když jen v letošním roce by měly růst tempem okolo čtyř procent, uvádí FT. JPMorgan plánuje nové kanceláře ve Varšavě, Jaguar Land Rover zase plánuje výrobu v západním Slovensku a jeho rivalové Daimler a BMW zase továrny v Maďarsku. I to sehrává důležitou roli.

Otázkou ale zůstává, kdo bude v těchto továrnách pracovat. V červnu informovalo 86 procent maďarských průmyslových výrobců, že nedostatek lidské síly bude negativně ovlivňovat jejich výrobu. V České republice se toto číslo zastavilo na 43 procentech a v Polsku na 49 procentech.

Ozvěny z Jackson Hole: Opět důraz na finanční stabilitu

Některé státy, s výjimkou Maďarska, se tak poohlíží po pracovní síle na východě. V Polsku v současnosti pracuje jeden až dva miliony Ukrajinců na krátkodobé pracovní povolení. „Pokud bychom neměli ukrajinské pracovníky, byli bychom ve velkých potížích,“ uvedl Maciej Witucki z personální agentury Work Service. Polští podnikatelé se však začínají poohlížet i po zaměstnancích z jihovýchodní Asie, konkrétně z Vietnamu a Filipín. Tolerance imigrace se však v zemi zhoršuje, což není příliš dobře v korelaci s potřebami trhu práce.

Potřebujeme roboty

Nejlepším krokem z pomyslné křižovatky, ve které se region s nedostatkem pracovní síly a s dynamickým vývojem ekonomiky nachází, se zdá být co nejrychlejší zavedení nových technologií do výroby. Do určité míry už se to v regionu děje. Během let 2014 až 2016 se prodeje průmyslových robotů zvýšily témě o dvě třetiny, uvádí data Mezinárodní federace robotiky.

Číšník jako freelancer. Nejistota příjmů vede k depresi

Aby ale střední Evropa přežila takovou změnu, budou muset vlády reagovat reformou vzdělávacího systému. „Musíme motivovat mladé lidi, aby více chodili na vysoké školy technického směru. Musíme tento systém zreformovat,“ řekl český premiér Andrej Babiš.

Ekonom Vienna Institute Richard Grievson věří, že velké firmy v regionu zůstanou i přes zvyšující se náklady na práci. „Západní firmy v regionu stojí před velkým rozhodnutím, ale můj šestý smysl mi říká, že raději zaplatí vyšší mzdy a budou investovat do zvýšené produktivity práce,“ řekl.

Newsletter