Koruna se během ranního obchodování dostává pod hranici 27 korun za euro a na páru s dolarem pod 23 USDCZK

Zpomalení ekonomiky nebude zkázou fintechů. Banky musí nabídnout víc

Malé a střední podniky, tzv. SME, jsou motorem růstu naší ekonomiky. Všechny dnešní velké firmy si ostatně prošly obdobím SME růstu, i když dnes má tento sektor mnohem větší očekávání, například v bankovnictví. I proto čím dál více SME využívá například fintechové společnosti. Český trh není dostatečně velký na to, aby poskytoval velkou příležitost sám o sobě, tudíž většina takových firem se k nám dostane ze zahraničí, řekl v rozhovoru pro server Roklen24 Marek Smilovský, Manager oddělení Financial Services Advisory společnosti EY.

O malých a středních podnicích (SME) se neustále mluví jako o hlavním motoru růstu naší ekonomiky. Je to tak?

Malé a střední podniky představují stavební kámen růstu české ekonomiky. SME zastávají v České republice 55 procent celkové přidané hodnoty a 67 procent celkové zaměstnanosti. Jejich vliv na přidanou hodnotu se navíc zvyšuje, jak jsme mohli vidět mezi lety 2016-2017, kdy přidaná hodnota SME vzrostla o 7,7 procenta. Koneckonců, všechny dnešní velké firmy si prošly i obdobím SME růstu.

Malé a střední podniky mají specifické požadavky, přizpůsobují se jim nějak banky?

Banky si uvědomují specifika SME a mají pro ně připravenou nabídku. Na druhou stranu, očekávání SME klientů rostou a banky všechny trendy zachytit nestačí. Příkladem může být digitalizace prodejních procesů, kde rychlost inovací není na stejné úrovní jako např. v retail sektoru, kde jsou online půjčky či nákup produktů přímo v internetovém bankovnictví již téměř standardem.

Stále více se mluví o fenoménu fintech, velké světové fintechové společnosti mají neuvěřitelné valuace… Není to jen bublina?

I přes vysoké valuace by obecně nebylo správně mluvit o trendu fintechů jako o bublině. Služby a produkty, které tyto společnosti nabízí, přináší na trh poptávanou přidanou hodnotu. Značná část fintechů nepřežije – síto, kterým prochází, aby obhájily svoji pozici na trhu, je nemilosrdné. Avšak fintechy, které se prosadí, nabízí opravdovou hodnotu svým zákazníkům. Navíc je potřeba si uvědomit, že tyto firmy nejsou jen malé společnosti, ale často jsou podporovány globálními hráči jako Amazon či Google. V takovou chvíli mají za sebou obrovskou tržní a finanční sílu. Schopnost nalézat řešení zajímavá pro klienty potvrzuje i EY Global Fintech adoption, podle kterého loni využilo (ve vyspělé části světa) více než 55 procent SME firem fintechových služeb.

Mají fintechy šanci přežít samy o sobě, nebo ty úspěšné dříve či později nakoupí velcí hráči?

Pro banky i technologické giganty jsou úspěšné fintechy samozřejmě atraktivním cílem pro akvizici. Ostatně akvizice fintechů je jeden z hlavních způsobů, jak banky získávají inovativní řešení. Nicméně existují příklady, které nám ukazují, že existuje více cest, jak rozvinout finanční sílu fintechů a jejich pozici na trhu.

Jednou z možných cest je poskytovat služby napříč více bankám. To můžeme vidět u společnosti Transferwise, která spolupracuje s menšími bankami a poskytuje jim služby ohledně mezinárodních plateb. Další možnou cestou je samotné získání bankovní licence, po němž fintechy začnou bankám přímo konkurovat. Tuto variantu zvolil švédský fintech Klarna, který od svého vzniku v roce 2005 nabízí zákazníkům splátkový kalendář na jejich nákupy prostřednictvím retailových řetězců. Po letech růstu se jim v roce 2017 podařilo získat bankovní licenci, což umožňuje rozšířit nabídku na produkty jako vlastní platební karty či běžné účty.

Marek Smilovský bude jedním z řečníků konference Transformace 2020

Kde mají velké banky stále výhodu oproti novým hráčům?

Velké banky mají oproti novým bankám a fintechům výhodu stávajícího portfolia klientů a existujících vztahů s klienty a partnerskými společnostmi. Průzkumy zároveň ukazují, že klienti mají vůči stabilním bankám důvěru, obzvláště při práci s jejich financemi a osobními daty, což představuje značnou konkurenční výhodu. Nicméně, banky se zároveň musí potýkat se striktnějšími regulačními standardy a robustními, historickými IT systémy. To ale vede k nižší inovační schopnosti v porovnání s fintechy či novými, menšími bankami.

Fintechy se často profilují jako firmy nabízející cílené portfolio služeb s nonstop dostupností a jednoduchým uživatelským prostředím. Nejčastěji se angažují v sektorech plateb, cashflow managementu, úvěrů a pojištění.

Děje se to i u nás?

I u nás najdeme příklady fintechů, které se staly součástí bankovního sektoru, na druhou stranu je potřeba říct, že nejsme primárním cílem pro založení takovýchto firem. Český trh není dostatečně velký na to, aby poskytoval velkou příležitost sám o sobě, většina takových firem se k nám dostane ze zahraničí. Nicméně i na našem trhu vznikly úspěšné služby, které nyní směřují na zahraniční trhy. Mezi nimi můžeme najít inovace jako peer-to-peer spotřebitelské financování. Dalším příkladem fintech produktů, které se prosadily nejen na českém trhu, je Cashbot, který nabízí SME firmám online financování pohledávek.

Žijeme v peněžně bezprecedentní době, navíc s dlouhotrvajícím vysokým růstem. Pokud by ekonomika klopýtla a situace se „normalizovala“, nebudou se podniky vracet zpět k velkým bankám?

Finanční trh, zejména ve vyspělejší části světa, se za poslední dobu velice změnil a fintechy a „challenger banky“ se staly jeho neoddělitelnou součástí. Posílení pozic tradičních bank nepřijde kvůli zpomalení ekonomiky, ale pouze v případě, kdy budou banky schopny nabídnout klientům lepší služby a podmínky než např. inovativní fintechy. Pokud tomu tak nebude, klienti se nebudou zříkat svých nově nabitých benefitů.

Ostatně podle EY výzkumů je každý třetí retailový klient ochoten změnit banku, pokud najde lepší digitální nabídku. Banky mohou posílit své pozice, pokud zahrnou business fintechů do svých platforem. Fintechy nejsou schopny obstarat všechny bankovní potřeby svých klientů. Úlohou bank do budoucna bude vytvářet klientům ekosystém, ve kterém budou schopni obsloužit své nejrůznější potřeby jak skrz nabídku banky, tak partnerských fintechů, které jsou připojeny na danou platformu. Příkladem je banka N26 v Německu, která nabízí ze své výroby debetní kartu a běžný účet. Zbylé služby jsou nabízeny skrze třetí strany jako např. pojištění či investice.

Fintechy vyrostly po poslední krizi. Ukončila by další jejich růst nebo by naopak nastartovala novou vlnu hledání alternativ? Oba scénáře mi dávají smysl.

Případné zpomalení růstu by pro fintechy neznamenalo velkou revoluci. Tyto společnosti mění finanční sektor tak, jak jsme ho znali, založený na „product-push“ přístupu. Dnes se bavíme o partnerství založeném na platformách integrujících služby vícero poskytovatelů, vč. fintechů. Tudíž zpomalení ekonomiky nebude představovat konec fintechů. Ty, co poskytují kvalitní produkt, budou stále mít své místo na trhu. Fintechy, které budou schopny nabídnout kvalitní služby, přežijí.

Potkáme se na konferenci Transformace 2020 – ve světě financí se neustále transformuje téměř všechno, co ale stojí za to sledovat nejpozorněji?

Trendem, na který se vyplatí zaměřit, je přesun tradičních bank z čistých poskytovatelů služeb na správce platforem. Pro banky tato spolupráce s fintechy skrze jimi operované ekosystémy představuje velký potenciál, nicméně banky se budou muset zaměřit na adaptaci a vývoj svých interních infrastruktur, aby mohly nové fintech partnery jednoduše do ekosystému připojit. Zároveň očekáváme větší zacílení digitálních inovací na segment SME. Tento posun bude znamenat velkou změnu pro bankovnictví tak, jak ho známe, a bude zajímavé vidět, jak s tím banky naloží.

Marek Smilovský působí na pozici manager v týmu Financial Services Advisory společnosti EY, kde se věnuje zejména inovativním digitálním obchodním řešením, digitální obchodní strategii a využití dat pro business i management rizik. Před nástupem do EY pracoval na manažerských pozicích v bankovnictví.

Newsletter