Zrušení bankovek v Indii: Návrat k barterovému obchodu?

Dne 8. listopadu 2016 vyhlásila indická vláda demonetizaci – s účinnosti od 9. listopadu pozbyly platnost bankovky v hodnotě 500 a 1000 rupií. Podle premiéra Naréndry Módího mělo opatření vést k ochromení korupce, daňových úniků a šedé ekonomiky. Na čas však ochromilo celou indickou ekonomiku.

Bankovky o nižší nominální hodnotě sice zůstaly v platnosti, ovšem zrušené bankovky představovaly kolem 85 % hotovosti v zemi. Pro indickou ekonomiku, kde výrazná většina plateb probíhá v hotovosti (zhruba 80 až 90 %) a nicnetušící obyvatele, kteří najednou neměli čím zaplatit, to tak byla velká rána.

I když nenadálé opatření bylo účinné den po vyhlášení, obyvatelům Indie bylo umožněno vyměnit si bankovky s pozbytou platností do konce roku. Nejprve však museli peníze uložit na účet, z kterého mohli každý den provést výběr v jen omezené výši.

Zrušte hotovost a zachraňte chudé!

Situace se ještě komplikovala tím, že zhruba polovina Indů ani bankovní účet do té doby nevlastnila, jelikož jej v převážně hotovostní ekonomice zkrátka nepotřebovali. Navíc každý, kdo uložil vetší sumu peněz, byl automaticky podezřelý. Účelem opatření totiž bylo omezit daňové úniky, korupci a šedou ekonomiku, jejíž rozsah v zemi je odhadován na 20 % HDP.

Dnem účinnosti opatření však v Indii zavládl zejména chaos. Banky byly po celé dva dny zavřené, zatímco se u nich tvořily nekonečné fronty nespokojených Indů. První spory a rvačky, které musela uklidňovat policie, na sebe nenechaly dlouho čekat. Lidé neměli čím platit a do problémů se dostávali také turisté, jelikož nefungovaly ani bankomaty.

Jak uvádí The Guardian, podle ekonomů opatření způsobilo a stále způsobuje zpomalení ekonomického růstu, což ohrožuje pozici Indie jakožto kandidáta na nejrychleji rostoucí ekonomiku světa. Zatímco Dillí bylo ochromeno odlivem migrantů pracujících za hotovost, v zemědělských oblastech se obchod vrátil o několik století zpět.

Jak uvádí server Nikkei Asian Review, lokální indická média v posledních týdnech informují o tom, že řada komunit se z důvodu nedostatku platebních prostředků uchýlila k barterovému obchodu. Jedním z prvních obchodníků, který začal místo bankovek přijímat zboží, byl prý Shaji Hassan, prodejce nádobí a dalších domácích potřeb v jižním státě Kerala.

„Minulý týden jsem svému stálému zákazníkovi prodal hliníkový plot. Dostal jsem za něj zaplaceno 72 kokosových ořechů,“ citoval Nikkei Asian Review obchodníka Hassana. K němu se podle informací tamních lokálních médií přidala i řada dalších obchodníků, jež na svých kánoích opatřených malým přívěsným motorem obrážejí městské vodní cesty a prodávají všechno možné.

Když má „osmička“ v kapse to, co 3,6 miliardy lidí dohromady

„Mám teď asi 1050 rupií, takže mohu zákazníkům vyjít vstříc,“ uvedl Hassan, který se právě chystal směnit tlakový hrnec za pytel manga. Mezi Hassanovy zákazníky patří asi 200 domácností z města Alleppey. Hassanovi platí různě – někteří zbožím, někteří hotovostí a jiní kombinovaně.

Indičtí obchodníci si tedy uměli poradit i v takto nelehké situaci. Avšak ochromení ekonomické aktivity je přece jen znát; „dřív jsem pracoval 12 hodin denně. Avšak zrušení bankovek snížilo poptávku, takže nyní obrážím domy na kánoi jen 8 hodin denně,“ řekl prý Hassan.

Server Nikkei Asian Review však upozorňuje, že indická lokální média jsou známá svým přeháněním a dramatizací čehokoliv. Často se v nich objevují detailní příběhy o brutálních znásilnění, anebo na titulcích visí neověřené zprávy o fúzích a akvizicích.

Newsletter