Ekonomičtí experti radí vládě, aby přehodnotila fungování a případně zvážila zrušení České exportní banky (ČEB). V tento závěr dospěla diskuze několika odborníků z českých i světových univerzit. Hlavním důvodem je zbytečně štědrá státní podpora exportérů, která domácí ekonomice nepřináší potřebný efekt.
Nově vzniklá platforma iEkonomie.cz, která funguje pod vedením ekonoma Filipa Matějky, umožňuje odborníkům diskutovat nad zásadními a aktuálními ekonomickými tématy. V posledním ukončeném tématu jsme se věnovali České exportní bance a hledali argumenty pro podporu českého exportu a případnou formu této podpory. Hlavní závěr, na kterém se většina diskutujících shodla, je, že není úplně jasné, k čemu vlastně ČEB potřebujeme a zda to co nabízí nad rámec komerčních bank je společensky výhodné.
Obecně platí, že státní intervence a cílená podpora je obhajitelná, pokud napravuje tržní selhání. To by v případě ČEB znamenalo, že její podpora napomáhá celé české ekonomice s odpovídajícími náklady. Lze jistě najít několik příkladů tržního selhání i z pohledu exportu, pro které by mělo smysl vývoz podporovat. Například asymetrie informací, kdy větší informovanost vývozce o domácí ekonomice nebo naopak větší přehled lokálního spotřebitele o importovaném zboží zvyšuje pravděpodobnost úspěšného obchodu, a tedy pomáhá českému vývozci. Z úspěchu českého vývozce pak dále přichází celospolečenský přínos. Podobných příkladů lze jistě najít několik.
Dozorčí rada ČEB přijala rezignaci Kysilky na funkci předsedy
Problém s fungováním ČEB je, že všechny myslitelné společenské přínosy mohou jen velmi nepravděpodobně vyrovnat náklady současných dotací. Navíc současná podpora mířící zahraničnímu importérovi není nutně správná cesta.
Samotnou kapitolou je transparentnost a možnost zneužití ČEB. Je nemožné vyvozovat z výroční zprávy, že by někdo využíval dotace ČEB pro vlastní obohacení. Je však zřejmé, že možnost zneužití je obrovská. Miliardové dotace jsou přidělovány bez průhledných pravidel a bez veřejného vyhodnocení možných dopadů dotace. Bez jasných cílů a vyhodnocování výsledků nemohou neinformovaní voliči spolurozhodovat o tom, jaký způsob fungování ČEB preferují.
Diskutující se v zásadě shodli na několika klíčových opatřeních, které představují naprosté minimum potřebné pro zvýšení užitečnosti fungování ČEB. První je nutná koncepce a ospravedlnění existence ČEB. Takový dokument by musel obsahovat představu o optimálním nastavení podpory exportu. Banka by musela jasně popsat jaké externality se snaží napravit a za jakých nákladů. Celková výše dotací by musela být několikanásobně snížena. Podpora by měla směřovat mnoha malým firmám a ne několika velkým firmám jako dnes. Především by se fungování muselo stát mnohem transparentnější. Větší transparentnost by vedla k lepší kontrole z pozice občanů.
Na posílení kapitálu ČEB půjde 2,5 miliardy korun
Pravděpodobný nesoulad v rozhodování o zrušení nebo pouze změnění fungování ČEB pramení z osobního přesvědčení, zda je možné dosáhnout opatření, která by vedla k nárůstu transparentnosti a především ke zvýšení prospěšnosti pro společnost. Osobně zastávám názor, že radikální změna je nevyhnutelná, ale čas na úplné zrušení ještě nepřišel. Tedy, ČEB by měla mít alespoň šanci se reformovat a pouze pak můžeme posoudit, zda je její zrušení nevyhnutelné.
#Internet věcí: Co změní? Kde ho využít? Jaká jsou nebezpečí? – Roklen24.cz https://t.co/K7Rhua5HDP @roklen24 #InternetOfThings #Industry40 pic.twitter.com/kMIj0AubSd
— Roklen24.cz (@roklen24) 3. prosince 2016
