Americký trh práce vykazuje známky rychlého zlepšování, což se promítá v klesající míře nezaměstnanosti. Revidovaná data HDP za Q3 2014 ukázala na mimořádně silný hospodářský růst ve výši zhruba 5 % tažený slušnou domácí poptávkou (spotřebou i investicemi).
S tím, jak americká ekonomika zrychluje dynamiku svého růstu, je stále pravděpodobnější, že americká centrální banka (Fed) brzy přistoupí k zahájení cyklu zvyšujících se úrokových sazeb. Klíčové úrokové sazby, které se aktuálně nacházejí na abnormálně nízkých úrovních, by se tak měly vrátit k normální, neutrální úrovni, tj. někam mezi 3,5 % až 4,0 %. To je oblast, kde v dlouhém období vidí úrokové sazby samotní američtí centrální bankéři.
Nicméně se zdá, že trh podhodnocuje budoucí tempo zvyšování dolarových úrokových sazeb. Je pravdou, že geopolitická rizika, padající ceny ropy či zpomalení hospodářského růstu v EU nebo Číně jsou argumenty pro pomalejší tempo zvyšování úrokových sazeb. Co když se ale trh mýlí a Fed bude utahovat měnovou politiku agresivněji?
Jako první bychom viděli silnou odezvu na finančních trzích v podobě poklesu cen akcií i dluhopisů (resp. růst jejich výnosů), a to ne pouze na amerických trzích.
Graf 1 v galerii: Index akciového trhu v národní měně, index s bazickým rokem = 100
Nedávno publikovaná výzkumná studie MMF s titulem „Přelévání měnové politiky Spojených států na rozvíjející se trhy: tentokrát jinak?“ ukazuje, že:
- šoky v americké měnové politice ovlivňují kapitálové toky a ceny aktiv i v rozvíjejících se ekonomikách.
- efekt přelití je silnější v době používání nestandardních nástrojů měnové politiky, tj. v době využívání kvantitativního uvolňování.
- efekt přelití se směrem k rozvíjejícím se trhům je mnohem rozsáhlejší a silnější, pokud je původem překvapení měnová politika americké centrální banky.
- Rozvíjející se ekonomiky se silnějšími fundamenty, jako je například vyšší dynamika reálného růstu HDP, zdravější externí pozice (měřená saldem běžného účtu), nízká inflace a nízký podíl dluhu drženého zahraničními investory, jsou proti efektu přelití do značné míry chráněny.
Graf 2 v galerii: Index spotřebitelských cen – CPI/HICP (inflace) (září 2014), meziroční změna v %, sezónně očištěno
Vlna přílivu portfoliových investic do rozvíjejících se ekonomik od doby spuštění QE
Níže uvedený graf dokumentuje kumulativní příliv portfoliových investic zahraničních privátních investorů do nejvýznamnějších rozvíjejících se zemí (EMG 10). Graf ukazuje, o kolik mld. USD zvýšili zahraniční investoři své pozice v akciích a dluhopisech od počátku roku 2005 v těchto zemích: Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika, Turecko, Mexiko, Čile, Polsko a Indonésie.
Portfoliové toky do zemí EMG10 dramaticky zesílily od listopadu 2008, kdy Fed odstartoval politiku rozsáhlého nákupu aktiv. Graf jednoznačně ilustruje, jak masivně expozice investorů v těchto zemích od té doby narostla.
Celkově kumulativní příliv portfoliových investic do akcií a dluhopisů dosáhl zhruba 1 539 mld. USD. To představuje téměř 8 % nominálního HDP zemí EMG 10. Pokud by americká centrální banka trhy skutečně překvapila, znamenalo by stahování těchto investic problém nejenom pro finanční trhy rozvíjejících se zemí, ale i pro samotné ekonomiky.
Graf 3 v galerii: Kumulativní příliv portfoliových investic zahraničních privátních investorů do rozvíjejících se trhů, 2005 Q1 – 2014 Q2
Zranitelnost Turecka je velká
Pokud centrální americká banka zvýší úroky, pozornost si zaslouží určitě Turecko. To totiž vykazuje slabá místa hned v několika oblastech:
- Nízká úroveň politické stability a k tomu blížící se parlamentní volby roku 2015.
- V mezinárodním měřítku stále vysoká míra inflace (kolem 9 %).
- Rychle rostoucí ceny domů a přehřívající se trh nemovitostí.
- Ztráta cenové konkurenceschopnosti v důsledku reálného zhodnocování efektivního směnného kurzu.
- Stále relativně hluboký schodek běžného účtu.
- Vysoký zahraniční dluh Turecka ve srovnání s příjmy, které generuje běžný účet (viz graf níže).
- Vysoký podíl krátkodobého zahraničního dluhu.
- Rostoucí podíl zahraniční dluhové pozice tureckého bankovního sektoru.
Hrubý zahraniční dluh (2013), v % vývozu zboží, služeb a důchody ze zahraničí.
