Svět se topí v ropě. Jaký je výhled?

Ceny ropy pokračují ve volném pádu a dosáhly magické hranice 40 dolarů za barel. Dno, jak se zdá, je v nedohlednu. Ani jeden ze tří největších producentů černého zlata totiž nevypadá, že by jakýmkoliv způsob hodlal omezit svou aktuální těžbu. Americká WTI se po včerejším zveřejnění týdenních dat ohledně její zásoby propadla o více jak 4,3 %. Ukázalo se totiž, že za pouhých sedm dní se objem zásob navýšil o 2,6 milionů barelů.

Americká ropa WTI odepisuje zhruba 0,8 % a dostává se tak na magickou hranici 40 dolarů za barel. Ropa Brent je na tom obdobně, během, dnešního dne již spadla o 0,9 %, což odpovídá úrovni 46 dolarů za barel.

„Začínáme očekávat, že tyto nízké ceny tu budou ještě dalších pár čtvrtletí,“ řekl pro server CNBC Eric Lee, analytik banky Citigroup. Někteří jeho kolegové věří, že nízké ceny nakonec zastaví alespoň část produkce, která žene zásoby do čím dál tím vyšších čísel. Avšak jejich přesvědčení se prozatím rozhodně nevyplňuje, přinejmenším ne tak rychle, jak původně očekávali.

Predikce Citigroup hovoří o tom, že by se cena futures kontraktů ropy WTI mohla dostat ze současných 40 dolarů dokonce až na 32 dolarů, což je mnohem méně než původní predikce na 39 dolarech pro poslední čtvrtletí tohoto roku. Faktem ale je, že samotnou předpověď futures kontraktů je poměrně těžké sestavit, především vinou nedostatečných informací ohledně americké těžby. Proto se většina analytiků raději rozhodla své cílové ceny revidovat směrem dolů.

Ostatní dva producenti černého zlata jsou však mnohem silnější, tudíž jejich těžba ovlivňuje cenu mnohem intenzivněji. Saúdská Arábie jako největší ropný exportér dokáže naplno fungovat i za těch nejnižších cen. Rusko pak profituje z oslabeného rublu, který domácím těžařům značně osekal provozní náklady. Vladimir Jakovlev, zástupce ředitele ruského ropného gigantu Gazprom, nedávno řekl, že ruští těžaři přežijí nízké ceny a budou  nadále zvyšovat svou produkci, a to i tehdy, pokud bude Saúdská Arábie neustále expandovat.

„Aktuální ceny ještě neznamenají pro ropný průmysl kdoví jaký šok. Spousta lidí však doufá, že jako první zasáhnou především americké těžaře používající metodu frakování. Což mě přivádí k úvaze….Saúdská Arábie by mohla otestovat nové cenové úrovně odolnosti, a to na 30 až 25 dolarech za barel,“ přepisuje Jakovlevova slova CNBC.

Citigroup očekává, že ruská produkce postupně poroste, její objem by se mohl navýšit až na 100 tisíc barelů za den, což by odpovídalo celkové úrovni 11,1 milionů barelů denně. Saudská Arábie by pak po dosažení rekordních objemů z letošního jara mohla skončit s denní produkcí na úrovni 10,2 milionů barelů. Během příštího roku pak analytici ze Citi vidí saúdskoarabskou produkci na denní úrovni pod 10 milionů barelů.

„Je to ošidné. Fundamentálně dává smysl to, že poslední čtvrtletí tohoto roku nebude obzvlášť dobré, především pak vinou poklesu sezónní poptávky. Avšak pokud se i poté udrží současná úroveň zásob, dá se čekat, že další pokles poptávky nastane ve druhém čtvrtletí příštího roku,“ vysvětlil Lee.

Spousta analytiků očekává, že pokles, možná dokonce až na samotné dno, by mohl přijít tehdy, pokud by ve Spojených státech bylo zavřeno několik těžařských společností. V současnosti tento region produkuje asi 17 milionů barelů za den. Případný bankrot by mohl toto číslo snížit o 1 až 1,5 milionů dolarů.

Avšak americké ropné společnosti se ve výsledku ukázaly mnohem agilnější, a to jak v oblasti technologií i nákladů, než se očekávalo. I přes klesající ceny se jejich denní produkce udržela poblíž úrovně 9,3 milionů barelů denně, reportovala Mezinárodní energetická agentura. Dokonce se ukázalo, že se objem dovážené ropy do USA zvýšil na 8 milionů barelů denně z původních 7,6 milionů. V podstatě to tam znamená, že Spojené státy jsou pro některé státy odbytištěm, které jim pomáhá udržet si svůj podíl na trhu.

Ropné proměnné

Dle Leea existují tři hlavní proměnné, které producenty ropy ovlivňují. Jde o produkční a skladovací náklady a finanční toky. Silný pokles cen financování chodu těžařských společností poměrně ztížil, především pak z hlediska investic do vybavení a technologií, stejně jako do hledání nových nalezišť.

„V oblasti investic spatřujeme zpomalení, odložení, ale i kompletní zrušení,“ řekl pro CNBC Andrew Lipow, prezident společnosti Lipow Oil Associates. „Ještě nějakou dobu bude trvat, než se obrovské zásoby kompletně včlení do ceny, stejně tak jako bude hrát roli obnovení těžby v Íránu,“ dodal.

Z hlediska produkčních nákladů je na tom Rusko i Saúdská Arábie mnohem lépe než USA. Dle Citigroup lze v prvním zmiňovaném případě vytěžit jeden barel při nákladech o velikosti méně než 10 dolarů, v tom druhém pak zhruba za 10 dolarů. V případě amerických producentů záleží na tom, kde těží. Odhady Citi hovoří až o 30 dolarech za barel. Server CNBC dokonce udává hodnoty o velikosti 45 až 55 dolarů za barel.

Faktem je, že jak Saúdská Arábie, tak i Rusko jsou země, jejichž ekonomiky jsou silně závislé na vývoji cen ropy. Lee je přesvědčen, že saúdskoarabská vláda potřebuje ceny černého zlata na úrovni 80 až 90 dolarů za barel, aby byla schopna udržet svůj rozpočet vyrovnaný. Dnes, když je cena téměř na polovině těchto hodnot, je tak poltické vedení země nuceno se mohutně zadlužovat. Ve výsledku jsou pak, především z dlouhodobého hlediska, tyto podmínky neudržitelné, proto by Saúdové měli svou produkci přehodnotit, míní analytik.

Jaký je výhled?

Co se týče výhledu ropy Brent, Citigroup revidovala svou cílovou cenu z 54 dolarů na 50 pro toto čtvrtletí, přičemž v tom posledním počítá se 47 dolary. Tato cena by pak mohla udržet i v první polovině roku 2016, kdy by se výsledná průměrná cena měla pohybovat na 53 dolarech.

V případě WTI by se cena jak pro letošek, tak i příští rok měla zastavit na 48 dolarech za barel. Průměr za třetí čtvrtletí by se měl zastavit na 45 dolarech, za čtvrté pak na 39. Pravděpodobnost tohoto scénáře je dle Citi zhruba 55 %.

Místem střetu pak dle analytiků banky bude Východ. Tam proti sobě bude stát Saúdská Arábie a ostatní země Středního a Blízkého Východu. Souboj bude probíhat především v oblasti exportu do Asie, kde stále existuje denní deficit černého zlata o velikosti zhruba 20 až 25 milionů barelů.

 

Newsletter