Zaměříme-li se na vývoj koruny během tohoto týdne, nevidíme nic zázračného. Kurz se v podstatě vyvíjel převážně do strany, jen v závěru si připsal mírné oslabení. S tím, jak nad Českou národní bankou zavládlo ticho v podobě embarga, se většina trhu ponořila do netrpělivého vyčkávání. Dost možná se totiž stane, že příští čtvrtek banka vůbec poprvé za necelých deset let zvýší úrokové sazby.
Koruna začínala týden kolem úrovně 26,05 za euro. Poté následovala série výkyvů, v rámci kterých se kurz udržoval v poměrně stabilním pásmu 26,00 až 26,06 EURCZK. Až v závěru týdne jsme byli svědky mírného odskoku k 26,08 za euro, který však byl pouze krátkodobý ve srovnání s aktuální hodnotou lehce pod 26,05 EURCZK.
Prozatímní klid má své opodstatnění. Příští čtvrtek, tedy 3. srpna 2017, proběhne další měnověpolitické zasedání České národní banky, na kterém bude vedle rozhodnutí o výši úrokových sazeb představena i nová makroekonomická prognóza. Trhy tak v tuto chvíli nemají jediný důvod reagovat jakkoliv „unáhleně“, což je důsledek totální absence klíčových dat a dá se říci i nastavených očekávání. Právě druhý zmiňovaný faktor hraje významnou roli, většina investorů totiž odhaduje, že ČNB své sazby ve čtvrtek opravdu zvýší.
Ale začněme popořadě, a to od posledního zasedání bankovní rady. Tehdejší rétorika guvernéra ČNB byla většinou trhu vyhodnocena jako jestřábí, přičemž největší váhu mělo sdělení o tom, že prognóza banky je plněna bez výjimky. To navíc podtrhl i dojem, který zmiňoval například ekonom Komerční banky Viktor Zeisel, že se centrální banka již méně obává náhlého posilování koruny.
Jestřábi a holubice? Prognóza plněna bez výjimky, řekl Rusnok
Pro někoho by ale menší vadou na kráse mohl být následně zveřejněný zápis právě z tohoto jednání ČNB. Dokument totiž naznačil, že by oni jestřábi mohli mít lehce zastřižená křídla. Za tím stálo jednak tvrzení o nadále trvající nejistotě ohledně uzavírání spekulativních pozic sázejících na posílení koruny, které by nenašly dostatečný počet protistran, ale především výrok o možném pozdržení zvýšení sazeb z důvodu převahy nákladů z předčasného úrokového „hiku“ nad náklady toho pozdějšího.
Zápis z jednání ČNB: Jestřábi z rady, ovšem se zastřiženými křídly
V tomto směru se dá soudit, že obě tvrzení ČNB vyřkla proto, aby si nechala otevřená zadní vrátka. Všechny spekulativní pozice sázející na silnější korunu zcela jistě uzavřeny nebyly, možná dokonce přibyly i další, na druhou stranu ale nečekáme, že by případná akce ze strany bankovní rady byla natolik razantní, aby se úplně všichni spekulanti vrhli do hromadného prodeje korun.
S nákladovostí dřívějšího/pozdějšího zvýšení sazeb pak souvisí současný stav české ekonomiky. „Mzdy zrychlují, jádrová inflace a ceny služeb rostou, ceny nemovitostí se zvyšují nejrychleji v zemích EU a ECB již mírně naznačila nadcházející normalizaci své nestandardní měnové politiky,“ shrnul vývoj posledních měsíců hlavní ekonom banky ING Jakub Seidler. „Zahájení růstu sazeb ČNB ve 3. čtvrtletí letošního roku tak považujeme za hotovou věc,“ napsal ekonom a dodal, což považujeme za klíčový výrok, že v tuto chvíli jsou nulové úroky již nekonzistentní se současným ekonomickým vývojem a vytváří vznik rizik, jako je například rychlý růst cen nemovitostí (výsledek nízké nabídky bytů a především svižné dynamiky stále levných úvěrů, která pokračuje navzdory nedávným zpřísněním ze strany ČNB).
Podle Seidlera tak trh růst sazeb částečně očekává. Do toho navíc vstupuje i fakt, že koruna nikterak výrazně neposiluje. „To by mělo ČNB uklidňovat v tom smyslu, že odpoutání sazeb od nulové úrovně nezpůsobí výraznější posílení kurzu a vyšší než žádoucí zpřísnění měnových podmínek,“ je přesvědčen ekonom.
Bank of America o ČNB: Připravte se na vyšší sazby, a to už v srpnu
Suma sumárum, příští čtvrtek se tedy dost možná dočkáme prvního zvýšení sazeb za necelých deset let. Potvrzuje to i agentura Bloomberg, která ze šetření mezi analytiky a ekonomy vyvozuje, že ČNB zvýší sazby o 20 bazických bodů. Medián odhadu se tak ukotvil na 0,25 % vzhledem k současné úrovni 2T repo sazby na 0,05 %, kde se nachází od listopadu 2012.
Takový krok by měl být pro bankovní radu primárně testovací. „Pokud by vývoj na trhu byl po ‚testovacím‛ zvýšení sazeb poměrně klidný a koruna by nevykazovala známky výraznějšího posílení, nelze vyloučit v letošním roce celkem dvojí zvýšení sazeb,“ tvrdí Seidler. K tomu se rovněž přiklání i ekonom Komerční banky Marek Dřímal, podle kterého by na další kolo „hiku“ mohlo dojít během 4. čtvrtletí 2017.
Scénář možného dalšího zpevnění domácí měny bude ale omezený. „Díky vysoce překoupené koruně bude potenciál dalšího posilování navzdory vyšším sazbám nižší, což naznačuje poměrně resistentní hranice 26 Kč za euro. V letošním roce by se měl kurz koruny dostat mírně pod hranici 25,90 Kč za euro, v příštím pak pod 25,50 Kč za euro,“ zní odhad Seidlera z ING.
Teď již nezbývá nic jiného než čekat. Každopádně už jen vzhledem k výše zmíněnému je více než pravděpodobné, že ČNB své sazby příští čtvrtek nakonec opravdu zvýší, a to s tím, že další scénář se bude odvíjet od následné reakce. Závěrem je nutné dodat, že čtvrtečního jednání rady se zúčastní šest z celkem sedmi členů. Chybět bude viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.
