V tomto roce opět médii proběhly zprávy o urgentním nedostatku vody v Kalifornii. Více než milion obyvatel Kalifornie dnes nemá doma k dispozici vodu, která by se dala považovat za nezávadnou. Situace došla až tak daleko, že guvernér Kalifornie vydal nařízení k „přiškrcení“ vodovodních kohoutků o 25 % spotřebované vody. Je ale otázka, do jaké míry toto opatření bude úspěšné, když přibližně 80 % vody spotřebuje v Kalifornii sektor zemědělství. Celosvětově se pak v zemědělství spotřebuje přibližně 70 % vody a dále se využívá 20 % v průmyslu. Jen 10 % spotřeby tedy představují domácnosti. Šíření tohoto problému je dramatické, jak dokazuje infografika převzatá z časopisu The Economist v příloze článku.
Podle nedávné reportáže České televize se s podobnými problémy potýká kromě jiných zemí také Čína nebo brazilské velkoměsto Sao Paulo. Vody tak již dnes není dostatek hned v několika zemích, které si typicky spojujeme s rostoucí ekonomikou a spíše s pozitivními příběhy.
Rostoucí poptávka může být dalším argumentem pro možné oživení akcií vodárenských společností v příštích měsících nebo letech. Konkrétně se mluví o očekávaném dvojnásobném růstu poptávky po vodě oproti růstu populace. Tento růst je tažený mimo jiné faktory i růstem příjmů v rozvojových zemích a snahou tamních obyvatel dohnat západní životní úroveň s atributy, které k ní patří. Rozdíly ve spotřebě vody, ilustrované grafem v galerii obrázků, jsou diametrální. Pro bližší představu může také pomoci, když si uvědomíme, že průměrný Američan za pět minut sprchování spotřebuje více vody než obyvatel země, která patří mezi rozvojové, potřebuje na celý den.
Jak ale do vody investovat, když nepatří zrovna mezi komodity, které byste mohli koupit a uskladnit fyzicky nebo na tradingovém účtu? Můžete investovat například do jednotlivých vodárenských společností – nebo místo vybírání jednotlivých firem do portfolia koupit větší množství těchto firem skrz burzovně obchodovaný fond (ETF).
Podívejme se tedy na čtyři ETF, které se na tyto společnosti zaměřují. V přiložené tabulce se můžete podívat na jejich hlavní charakteristiky jako je počet akcií v portfoliu nebo výše poplatků. Pro zájemce přikládáme také informaci o dividendovém výnosu jednotlivých EFT ze sektoru zpracování vody, i když v dnešní době není nijak závratný. Investiční příležitosti jsou zde řazené podle míry koncentrace portfolia, od nejmenší koncentrace k největší.
| Symbol | Název | Výše poplatků | Dividendový výnos (%) | Počet pozic | Podíl 10 největších pozic |
| FIW | ISE Water Index Fund | 0,60% | 0,82% | 38 | 40,64% |
| CGW | S&P Global Water Index ETF | 0,65% | 1,71% | 50 | 50,54% |
| PIO | Global Water Portfolio | 0,82% | 1,33% | 35 | 60,85% |
| PHO | Water Resource Portfolio | 0,61% | 0,59% | 29 | 61,37% |
Fondy Water Resource Portfolio (PHO) a ISE Water Index Fund (FIW) jsou zaměřené téměř výhradně na americké firmy – ty představují kolem 96 % portfolia. Díky relativně malé průměrné velikosti vodárenských společností představují tyto ETF expozici především na střední nebo menší firmy.
V burzovně obchodovaném fondu S&P Global Water Index ETF (CGW) spravovaném firmou Guggenheim, na druhou stranu nalezneme “jen” 37 % amerických firem, přičemž kromě nich fond vlastní především firmy z Evropy, kde Velká Británie představuje 18 % celého portfolia, Francie 9 % a Švýcarsko rovněž 9 %. Osm procent jeho portfolia tvoří čínské vodohospodářské firmy. Global Water Portfolio (PIO) nabízí portfolio tvořené přibližně z jedné poloviny americkými firmami a z druhé převážně firmami z dalších zemí, v podobném složení jako u CGW.
Pokud se tedy domníváte, že blížící se léto s sebou přinese extrémní horka a pokračující sucha v USA nebo Číně, investice do společností, které hospodaří s vodou, může být výnosným a zároveň společensky přínosným nápadem.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Fin a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
