Růst hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí zpomalil podle předběžných údajů na 2,5 procenta v meziročním vyjádření. Mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,9 procenta. Překonal tak očekávání trhu i České národní banky. Revize v řádu až několik desetin procentních bodů směrem dolů je ale možná. Nynější výsledek je tedy třeba brát s rezervou. Pokud by se potvrdil, značí to, že česká ekonomika si udržuje solidní růstové tempo a že její zpomalení po loňském zářném, avšak bezprostředně neopakovatelném výkonu je pozvolnější, než se čekalo.
Varovná je letos ovšem ztráta dynamiky průmyslové výroby bez zahrnutí autoprůmyslu. Právě výroba aut, po kterých v eurozóně přetrvává silná poptávka, nakonec český průmysl „zachraňuje“. Silná zahraniční poptávka po tuzemských vozech se promítá i do čísel za zahraniční obchod, který má našlápnuto k dalšímu rekordnímu roku v řadě.
Česká #ekonomika ve 2. čtvrtletí zrychlila #růst #HDP – Roklen24.cz https://t.co/QjcLYazENn @roklen24 pic.twitter.com/I3AvDCNZWU
— Roklen24.cz (@roklen24) 16. srpna 2016
Vedle zahraničního obchodu je pak momentálně druhým klíčovým tahounem české ekonomiky spotřeba domácností. Ačkoli spotřebitelský sentiment od ledna setrvale klesá, Češi své výdaje neomezují. Zvýšenou nejistotu totiž registrují zatím spíše za hranicemi, v podobě zintenzivňujících se teroristických útoků, nárůstu geopolitických tenzí nebo událostí typu referenda o vystoupení Británie z EU.
Vnitropolitickou a vnitroekonomickou situaci v ČR však vnímají jako stabilizovanou a příznivou, v čemž je utvrzuje poměrně citelný růst mezd a vyhlídky na jeho pokračování, a to jak v podnikatelské, tak nepodnikatelské sféře. Horšící se spotřebitelský sentiment je tak spíše jen odrazem nepříznivých nebo znejisťujících zpráv ze zahraniční, které ovšem nemají tak silný bezprostřední dopad na spotřebitelské chování Čechů.
Spotřeba domácností tak zůstane na solidní úrovni i ve zbytku letošního roku, stejně jako výkon zahraničního obchodu. Za celý letošní rok vykáže růst HDP solidní úroveň 2,5 procenta.
