Co čekat od Fedu? Analytici mají jasno

Americká centrální banka (Fed) po roce zvýší úrokové sazby, a to o 25 bazických bodů. Shodli se na tom analytici, které oslovil server Roklen24. Fed zvýšil základní sazbu loni v prosinci z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji ve snaze o podporu hospodářského růstu držel sedm let.

Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy centrální bankéři sazby zvýší. „Tržní konsensus je v této věci nebývale široký a pro zvýšení plně hovoří makroekonomická situace Spojených států i očekávání – byť možná až příliš optimistická – spojená se slibovanými opatřeními nadcházejícího prezidenta Donalda Trumpa. V příštím roce pak Fed zvýší sazby dvakrát, ačkoli nelze vyloučit ještě vyšší počet zvýšení,“ naznačil Kovanda. 

Zvýšení sazeb považuje za předem rozhodnutou věc hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní ale bude trhy zajímat nový výhled na růst ekonomiky, inflace a hlavně sazby. „Trhy jsou v napětí. Donald Trump kritizoval politiku Fedu, že podporovala špatnou politiku předchozí administrativy. Teď ale v pozici prezidenta může změnit názor na uvolněnou měnovou politiku. Příliš rychlé zvyšování úrokových sazeb by dosažení jeho slibu více práce pro Američany příliš nepomohlo,“ dodala Horská.

Podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera by fiskální politika pod Trumpem měla být spíše uvolněnější. To znamená pozitivní vliv na růst HDP i inflace. „Pokud bude fiskální politika opravdu uvolněná a promítne se do rychlejšího růstu cen, dovedu si představit, že zvyšování úrokových sazeb bude rychlejší. Nemyslím si ale, že by to měl být příběh pro příští rok, spíše až v delším horizontu. Pro rok 2018 pak čekáme další trojí zvýšení sazeb s tím, jak se inflace přiblíží 3% úrovni,“ míní Frayer.

 

 

Analytik firmy Akcenta Miroslav Novák doplnil, že růst americké ekonomiky se přibližuje potenciálnímu růstu a míra nezaměstnanosti se nachází na úrovních před rokem 2008. Fiskální expanze Donalda Trumpa se tak více než do růstu ekonomiky může promítnout do rychlejšího růstu mezd a inflace, avšak Fed bude vyšší inflaci tolerovat. „Z tohoto důvodu nevěřím ani v posilování dolaru v roce 2017, protože vzhledem k vyšší inflaci v USA neporostou dolarové reálné úrokové sazby,“ uvedl Novák.

Budoucí 45. americký prezident Donald Trump a jeho chystaná opatření v hospodářskopolitické oblasti jsou podle Kovandy výrazně proinflačním činitelem. Realitní magnát a miliardář slibuje snížení daní, což by mělo stimulovat spotřebu a investice, a tedy i růst obecné cenové hladiny. Fed tedy zaujme více jestřábí postoj, než pokud by ke snížení daní dojít nemělo. „Růst sazeb v režii Fedu – a jeho očekávání – značí významný tlak na posilování dolaru, jelikož dolarová aktiva budou výnosnější. Silnému dolaru nahrává i politická nejistota v Evropě, jež sráží euro, a americkou měnu tak dále relativně zpevňuje,“ konstatoval Kovanda.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek v příštím roce čeká trojí zvýšení o 25 bazických bodů, což není daleko od toho, co ukazuje Fed ve svém výhledu. Trh doposavad čekal menší zpřísňování, ale bude svůj názor korigovat ve směru očekávání samotného Fedu.

Horská nepředpokládá, že Fed bude v příštím roce výrazněji agresivnější ve zvyšování sazeb. Vsadila by si na trojí zvýšení sazeb. Frayer v roce 2017 očekává dvojí zvýšení sazeb po 25 bazických bodech.

Na základě mediánového odhadu z letošního září Fed v příštím roce podle Nováka zvýší sazby dvakrát v souhrnu o 0,50 % a v roce 2018 třikrát v souhrnu o 0,75 %. „Nepředpokládám, že nyní v prosinci dojde ke změně mediánového odhadu, když si Fed bude chtít nejprve počkat na reálné ekonomické kroky budoucího prezidenta a teprve následně na ně reagovat,,“ dodal Novák.

 

Newsletter