Nedávno jsem narazila na zajímavý článek od belgické investiční platformy Easyvest. Ten odhalil, že se jejich ženské investorky sice stále objevují v menším zastoupení než opačné pohlaví, ale zato vkládají v průměru o 30 % větší částky a celkově si ve zhodnocování svých úspor oproti mužům počínají obratněji. Mění se odvěké dogma, že svět financí patří výhradně mužům? A jak jsme na tom u nás v Česku?
Svět investic se mění, a ženy si do něj nachází cestu čím dál častěji. I tak ale pořád představují investorskou menšinu. Například podle analýzy významné finančně-poradenské firmy SoFi, která američanům přináší mobilní aplikaci pro jednoduchou správu jejich financí, mají muži mezi investory stále početní převahu (ženy drží 71 % svých aktiv na běžných či spořících účtech, muži přitom jen 60 %). Pořád také platí, že pánové častěji investují do rizikovějších produktů a jsou jako investoři sebevědomější. Ten samý zdroj na druhou stranu uvádí, že ženy mají v průměru o trochu lepší výnosy (v nižších jednotkách procent), a současně jsou jako investorky trpělivější a méně se svými akciemi obchodují (jak známo, stálost v investicích je z dlouhodobého hlediska strategicky nejvýhodnější).
Jak je to u nás?
Relevantní data, která by pokrývala současný stav u nás v Česku, bohužel neexistují. A tak jsme se pokusili nahlédnout alespoň do těch, kterými sami disponujeme u nás ve Fondee. Ukázalo se, že žen-investorek máme z celkového počtu klientů necelou čtvrtinu. Průměrný věk je přitom téměř shodný s muži a průměrná očekávaná délka investice je také téměř shodná pro obě pohlaví.
Ženy u nás přitom daleko častěji volí konzervativnější produkty. Mezi klienty Fondee převládá u žen výběr středového portfolia Smělý (35 %) a konzervativnějšího (více dluhopisového) Vyvážený (29 %). U mužů je taktéž nejčastějším výběrem středové portfolio Smělý (37 %), avšak následované dynamičtějším (více akciovým) Nebojácným (24 %). Celkově volí muži portfolio Smělý a Nebojácný v 78 % případů, zatímco ženy tato portfolia volí pouze v 59 % procentech případů. Ženy současně dosahují v průměru o 1,7 % nižšího zhodnocení než muži, což je dáno jejich častějším výběrem konzervativnějšího portfolia. Také jejich úvodní vklady jsou nižší, přibližně o čtvrtinu. A poměrově stejně jsou nižší také jejich pravidelné vklady a celková hodnota portfolia.
Platové rozdíly jsou podobné jako ty investiční
Je zajímavé, jak propastně se tato data liší od těch, která publikovali naši belgičtí kolegové. Pokud bychom mohli srovnat data obou platforem, pak se zdá, že české ženy jsou oproti těm západním daleko konzervativnější, a tím pádem mají i nižší zhodnocení. To není zrovna pozitivní zpráva. Ostatně tento fakt vyplynul i z průzkumu, který jsme si ve Fondee nechali zpracovat v roce 2020 – že ženy častěji využívají spořící produkty než muži (například stavební spoření využívají ženy v 62 % případů zatímco muži jen v 53 %).
Jedním z důvodů, proč je v Česku mezi pohlavími tak zásadní rozdíl, je pravděpodobně i zdejší platová situace. Tzv. “pay gap”, neboli propast mezi příjmy mezi muži a ženami, u nás téměř odpovídá rozdílu ve výši investic. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie se v rámci této problematiky dlouhodobě ocitáme na nejhorších příčkách – evropský průměr platových rozdílů činí 14,1 %, zatímco ten náš byl v roce 2019 18,8 %. Dá se předpokládat, že pokud není tento faktor zrovna primárním důvodem, je minimálně jedním z těch zásadních, který investorské chování ovlivňuje.
Dobrá zpráva ovšem je, že statistiky se rok od roku mírně vylepšují. Sice se stále ocitáme pod evropským průměrem, ale ještě v roce 2011 činil platový rozdíl mezi pohlavími v Česku propastných 22,15 %. Je možné, že s lepšími příjmy přijde i větší odvaha pustit se do dynamičtějších investičních portfolií. Optimistický výhled v otázce ženského investování do budoucna pak nabízí i již zmiňovaný článek platformy SoFi. 63 % mileniálek údajně začíná o investování svých peněz přemýšlet už po dvacátém roku věku, zatímco pro stejnou věkovou skupinu to u generace X bylo jen 28 %. Možná se tedy jednou skutečně dočkáme podobně třaskavých titulků jako těch, které si můžeme číst u západních sousedů.
