Velké inflační veselení, které ale nižší úroky nepřinese

Česká i americká inflace v červnu klesla. V obou případech dokonce víc, než očekával trh. Nižší tempo růstu cen je nepochybně dobrá zpráva. Brzké snížení sazeb však nepřinese. Stejně tak nemění nic na tom, že úroky zůstanou vyšší po delší dobu.

Česká inflace se v červnu v meziročním srovnání dostala pod 10 %. Jádrová dokonce na 7,5 %. Meziroční inflace klesla zejména díky poklesu cen potravin, imputovaného nájemného a cen energií. Významnou roli zde sehrála vysoká srovnávací základna. Hlavním tahounem meziměsíčního růstu o 0,3 % byly ceny dovolených. Celkově meziměsíčně vzrostly ceny zboží o 0,1 % a ceny služeb o 0,8 %. Právě meziměsíční růst cen služeb je důkazem, že proinflační tlaky sice polevují, ale stále zůstávají relativně silné s ohledem na poptávku po službách.

Dezinflační trend je pozitivní, byť je potřeba počítat s tím, že jde o významné dílo vysoké srovnávací základny. Oproti loňsku je ale patrné, že inflační tlaky celkově oslabily. Ve druhé polovině roku očekáváme, že pokles tempa růstu cen nebude tak rychlý jako v první. Inflace za letošek pravděpodobně dosáhne dvouciferných hodnot.

Červnová data přístup ČNB nezmění. Sazby podle nás zůstanou minimálně do čtvrtého čtvrtletí na 7 %. Nevylučujeme ani variantu, kdy první snížení úroků přijde až na začátku příštího roku. Toto očekávání nekoresponduje s tržním výhledem, u něhož jsme po červnové inflaci viděli pokles krátkých korunových sazeb. Aktuálně trh vidí snížení o zhruba půl procentní bod na horizontu tří měsíců, na šesti pak o více než procentní bod a na devíti o více než dva procentní body. Na horizontu roku by se sazby dle trhu měly pohybovat pod 5 %.

Koruna na toto přecenění nereagovala oslabením, jak by se dalo čekat. Trh ví, že ČNB, zejména guvernér Michl, bude pravděpodobně opět dementovat tržní výhled, jako tomu bylo již několikrát. Kurz naopak podpořil pokles evropských i amerických tržních sazeb, stejně tak i silnější euro proti dolaru profitující z americké inflace za červen.

U americké inflace jsme viděli rovněž překvapení v podobě nad očekávání nižších meziměsíčních i meziročních čísel, a to jak u celkové, tak i jádrové inflace. I zde působil efekt srovnávací základy, především u energií, vedle toho přišly i pozitivní zprávy jako pokles cen ojetin či další zmírnění růstu cen bydlení. Fed tento dezinflační proces nepochybně uvítá, rozhodně pro něj ale není povelem k úpravě nastavené měnověpolitické strategie.

První část boje s inflací se chýlí ke konci. Během ní bylo klíčové dostat tempo růstu amerických cen z vrcholu nad 9 %. Čím více se budeme přibližovat k inflačnímu cíli na 2 %, zejména pak u jádrové inflace, bude pokles pomalejší a obtížnější, například vlivem efektů zpoždění u složek jako jsou ceny bydlení. Fed v červenci ještě jednou zvýší sazby o 25 bodů, další postup pak určí nová data (více jsme psali zde). Prognóza pracuje s posunem úroků o 50 bodů, tedy ze současného pásma 5-5,25 až do 5,5-5,75 %. Trh zaceňuje „pouze“ pásmo 5,25-5,5 %. Na těchto úrovních by měly úroky dle trhu zůstat po celý zbytek letošního roku.

Americká ekonomika byla během prvního pololetí nad očekávání silnější. Robustnost vykazuje zejména trh práce. Předstihové indikátory však naznačují, že nás čeká zpomalení. Otázkou bude jeho síla. Prognóza Fedu pracuje se scénářem hladkého přistání, při pohledu na dluhopisový trh však tolik optimismu nevidíme. Inverze výnosové křivky zůstává hluboká. S blížícím se dosažením vrcholu sazeb v cyklu bude prostor pro růst výnosů středních splatností omezen. Zajímat nás bude především dlouhý konec křivky. Právě ten totiž, i s ohledem na zápornou časovou prémii například u desetiletého instrumentu, vysílá signál ohledně obavy z většího zpomalení ekonomického růstu, u něhož budou vyšší sazby hrát roli v rámci tzv. měnověpolitického trade-offu. Pokud se americká ekonomika propadne do recese, bude to až v příštím roce.

Text byl původně napsán pro rubriku Big Expert serveru kurzy.cz. 

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN