Spotřebitelé v menších obcích nemají takové možnosti nakupování jako ve městech. Často musejí cestovat jinam, aby si mohli pořídit potraviny nebo drogerii. Brněnský startup Get24 však chce pomoct i obyvatelům na venkově s jejich nákupy. Jeho byznys model spoléhá na prodejny bez obsluhy, díky kterým by se podařilo výrazně snížit náklady a ekonomicky by tak vycházelo otevírat podobná prodejní místa i na vesnicích.
Get24 otevřel první takovou prodejnu v srpnu ve Veverských Knínicích na Brněnsku a hodlá pokračovat v expanzi. Jeho šéf a zakladatel Adam Dostál není žádný podnikatelský nováček. Už má za sebou rozjezd dalšího úspěšného startupu Grig, který se specializuje na výrobu zdravých potravin z cvrččí mouky. Potravinářský maloobchod prochází podle Dostála dynamickými změnami a Get24 se chce stát jejich součástí. Get24 provozuje už některé takové prodejny (viz rozhovor), jejich uvedení v malých obcích je ale testem i pro tento startup. Úspěch by přinesl lepší zákaznickou zkušenost i pro zákazníky na venkově. Jakou roli zde budou hrát malí farmáři? Jak funguje logistika Get24? A proč si myslí, že profese prodejního personálu v potravinářském maloobchodu zanikne? Přečtěte si rozhovor s Adamem Dostálem.
Jak vás napadla myšlenka bezobslužných nonstop prodejen?
Ta myšlenka je poměrně stará. Ještě před založením startupu Grig jsem měl vizi, že bych se rád jednou přesunul do oblasti samoobslužného nakupování. Ale tehdy jsem to ještě nedokázal zrealizovat. Loni mě tato myšlenka znovu napadla, a proto už jsem se tentokrát pustil do tohoto projektu.
Díky mým předchozím zkušenostem z podnikání se mi otevřely nové možnosti. Teď už vím, jak zprocesovat programování, najít ajťáky a dát vše se do kupy. V květnu 2023 jsme otevřeli první samoobslužnou prodejnu v centru Brna. Zde jsme koupili již existující technologii a poprvé si vyzkoušeli tento koncept. Ale zjistil jsem, že tato technologie není dostatečná pro naše účely a nefunguje podle mých představ. Proto jsme se rozhodli si vytvořit na základě našich dat svou vlastní.
Jak je to vlastně s Grigem? Jaký máte k němu vztah?
Stále patří k mým aktivitám, aktivně řídím Grig a Get24. Od našeho minulého rozhovoru jsme se s Grigem stali jedničkou na evropském trhu, minulý rok jsme pokořili obrat přes jeden milion eur. Podařilo se nám seznámit další stovky tisíc lidí s jedlým hmyzem. I tady se trošku snažím propojit myšlenku samoobslužného nakupování, pro Grig využíváme samoobslužnou technologii v nákupních centrech.
Proč jste si vybrali pro další samoobslužnou prodejnu právě obec Veverské Knínice?
Jsme stále na začátku cesty a zjišťujeme, kudy vede cesta. Otevřeli jsme naši první prodejnu ve zmíněném centru Brna a na ni v prosinci 2023 navázala prodejna pro studenty na Purkyňových kolejích Vysokého učení technického v Brně. Studentská prodejna funguje pěkně, protože studenti jsou mnohem více otevření této technologii. Ale ještě jsme si nikdy nevyzkoušeli, jak funguje nakupování v menších obcích. Chtěli jsme proto využít našich předchozích zkušeností a zkusit i tuto lokalitu.
Díky tomu jsme si ověřili, že se lidem nechce stahovat aplikace do telefonu. Spousta starších lidí tam má bariéru. Nemají třeba koupená mobilní data nebo nejsou kamarádi s chytrým telefonem, případně mají telefon, na kterém se nedají používat aplikace. Proto jsme se rozhodli vyvinout unikátní řešení i pro lidi se starými telefony. Naše zadání bylo, že se k nám musí dostat i babička s mobilem typu Aligator.
Veverské Knínice umožnily představit naše unikátní řešení. Na vstupu se nachází tablet, do kterého zákazníci zadají svoje telefonní číslo, a následně jim přijde čtyřmístný ověřovací kód. Funguje to úplně stejně, jako když zadáváte transakci v internetovém bankovnictví.
Jak dlouho trvalo zprovoznění prodejny ve Veverských Knínicích?
Šlo zhruba o dva měsíce. Nejvíc práce nám zabralo rozmístění kamer, museli jsme tam všude roztahat dráty, aby vše fungovalo nadčasově. Velmi nám pomohla obec, která nám našla konkrétní prostor a zapojila se do jeho rekonstrukce. Dříve sloužil jako sociální byt, ale obyvatelé Veverských Knínic neměli možnost si v jejich obci kupovat potraviny. Zastupitelstvo se proto rozhodlo jim ji poskytnout.
S kolika prodejnami do budoucna počítáte? Jednáte už s některými konkrétními obcemi?
Teď jsme ve fázi testování, zjišťujeme, co pro nás bude nejzajímavější. Po zahájení provozu ve Veverských Knínicích se nám ozvalo mnoho starostů a s některými už jednáme.
Je třeba zdůraznit, že se naše řešení moc nevyplatí pro vesnice s méně než 300 obyvateli. Taková obec by musela prodejnu dotovat, což nepodporuju. Nemyslím si, že je správná cesta, aby obec dávala třeba pětinu svého rozpočtu na udržení obchodu. Proto pracujeme na „low-cost“ byznys modelu, který by umožnil fungování Get24 i v těchto malých obcích. Zatím nám z toho vychází, že to možná nebude prodejna potravin, jak ji známe třeba v případě družstev COOP. Spíš se bude jednat o místnůstku, říkám jí prodejní automat, do kterého zákazníci vstoupí.
Což trošku souvisí ještě s jednou další věcí, kterou teď realizujeme. Rozhodli jsme se totiž uvést prodejny i pro kancelářské komplexy. V současnosti jich provozujeme sedm, takže to v součtu s ostatními, již zmíněnými, prodejnami dělá celkově deset kusů. Do Vánoc 2024 je chceme zvýšit na 20 až 30.
Kde se hlavně tyto kancelářské prodejny nacházejí?
V Brně jsme například v Technologickém parku nebo kancelářském komplexu na ulici Plynárenská. Nově už provozujeme bufet i v prostorách jedné nejmenované banky pro stovky zaměstnanců. Jeho příprava byla legrační, protože jsme museli řešit i bezpečnostní prověrku. Cílíme taky na korporáty a velké průmyslové zóny. Chceme, aby například dělníci u CNC stroje nemuseli nakupovat ve starých prodejních automatech, ale aby si u nás pořídili rohlíky, šunku a jogurty a další věci, které potřebují.
Plánujete otevírat prodejny stejného formátu jako ve Veverských Knínicích i ve městech?
Ano. Dnes už máme technologii a ověřenou myšlenku a umíme si představit, jak by takový byznys model fungoval. Proto máme v plánu se dále rozšiřovat.
V první fázi chceme jít do třech největších měst. Důležitou roli pro nás hraje logistika, proto nám nedává smysl prodávat v obtížně dostupných obcích, které bychom nebyli schopni dobře obsluhovat. Jakékoli potraviny máte o logistice a správném naskladnění.
Jak široký je váš sortiment? Nabídnete v budoucnu i nějaké další produkty než potraviny, případně i služby?
Snažíme se být inovativní, chceme podpořit farmářskou a lokální produkci. Registrujeme poptávku po ní i v kancelářských komplexech. Mám v plánu zvýšit propojenost mezi vlastníky kancelářských budov a farmáři, kteří se obtížně dostávají do maloobchodních řetězců. Drobní zemědělci by u nás našli cílovku pro svoje produkty.
Co se týče našeho sortimentu, běžně máme v nabídce mezi 300 až 500 položkami. Zákazník si u nás může nakoupit cokoli, co potřebuje pro svůj denní režim jako maso, uzeniny, sýry a další. V centru Brna a ve studentských kampusech se naopak více prodávají nápoje, bagety a občerstvení. Velmi pěkně nám začíná růst i segment hotových jídel. Vnímám, že se mění trend klasického stravování. Proto chceme ve spolupráci s dalšími partnery nabídnout chutná hotová jídla.
Budeme se ale držet hlavně potravin a drogerie. Aktuálně neplánujeme široce expandovat v dalších segmentech, i když je fakt, že ve Veverských Knínicích vidíme hezké prodeje i u méně typické položky jako uhlí.
Znamená to tedy, že se nabídka prodejen bude lišit v závislosti na nabídce lokálních farmářů?
Určitě ano. Mám do budoucna vizi, že naše prodejny budou mít regály pro „marketplace“. Zákazníci by dostali možnost prodávat svoje podomácku vyrobené produkty, u nás by si pro ně mohli koupit plochu, pokud jim to bude byznysově dávat smysl. Trochu tímto čerpám i ze svých zkušeností s Grigem, kdy pro mě bylo velmi těžké se dostat do regálů supermarketů. Do budoucna to vidím jako zajímavou cestu pro malo-farmáře nebo podnikatele, kteří teprve začínají v potravinářském byznysu. Jde o někoho, kdo si otestoval výrobu třeba proteinových tyčinek a chce si zkusit svoje produkty prodávat.
Vaše prodejny využívají umělou inteligenci. Jak vzniklo vaše řešení? Udělali jste si ho sami, nebo jste najali externí dodavatele?
Takových řešení se nabízí hodně, dost jsme se nechali inspirovat příklady ze zahraničí. Umíme do našich aktivit zapojit AI, ale nevyvinuli jsme naše řešení od A do Z. Vzali jsme stávající technologie a seskládali jsme je tak, aby nám pomohly s rozeznáváním krádeží. Pracovali jsme na nich od spuštění naší první prodejny, tedy od května 2023, zabralo nám to zhruba rok.
Jak funguje váš byznys model? Za jak dlouho plánujete být v zisku?
Náš byznys model v současnosti spočívá v prodeji potravin, máme klasicky marži na každé položce. Reinvestujeme náš zisk do dalších prodejen.
Máme už některé pěkně ziskové lokality, ale i takové, které se točí kolem nuly. Díky samoobslužnému konceptu ušetříme na mzdě prodavaček. Jde o obrovskou úsporu, zhruba 60 až 70 tisíc měsíčně. I přesto by byly k dispozici jen maximálně 12 hodin denně, zatímco my fungujeme nonstop.
Náš obrat roste díky nočním prodejům rychleji. Je velmi zajímavé sledovat, jak si ve Veverských Knínicích přijde spousta lidí nakoupit v jednu, ve dvě nebo v pět hodin ráno, protože zrovna dostali na něco chuť.
Jak financujete rozjezd vašich prodejen?
Ze začátku jsem všechno financoval sám. Pak jsem si ale uvědomil, že to bude finančně mnohem náročnější projekt. Začal jsem proto hledat externí zdroje. Dnes máme silného kapitálového investora, který nás tady podporuje. Poskytl nám za podíl ve firmě prostředky, abychom mohli otevřít rovnou několik desítek dalších prodejen.
Schopnost potravinářského maloobchodu přetavit tržby v zisk je tady v Česku v jednotkách procent. Máte v úmyslu vyšší cíle?
Ano, protože jak jsem již zmínil, šetříme nemalé peníze díky absenci personálu. Snažíme se vše řešit inovativně. Máme propracovaný systém, díky kterému víme, co se kde prodává a díky tomu umíme lépe pracovat s trvanlivostmi výrobků. Do budoucna chceme pracovat s digitálními cenovkami. Když se bude neprodaná položka blížit datu trvanlivosti, náš algoritmus by například tu bagetu zlevnil, aby si ji někdo spíš koupil a my tak předešli ztrátám. Mohli bychom tak docílit prodejen, ve kterých ideálně nic neprochází a je „zero-waste“.
Hodláte využívat dynamickou cenotvorbu?
Je to naším cílem do budoucna. Pohráváme si teď s myšlenkou, že by produkty mohly stát trošku jinak v různých hodinách. Mohli bychom například navýšit ceny v noci, protože víme, že zákazníci v tu dobu řeší svou potřebu jinak než přes den. Ale není to úplně jednoduché z pohledu legislativy, nemáme ji ještě úplně prozkoumanou. Pak je samozřejmě otázka, jak by se k této praktice postavili zákazníci.
Potravinářský maloobchod u nás mají pod palcem hlavně velké zahraniční řetězce. Vnímáte je jako přímou konkurenci, nebo chcete obsadit jinou část trhu?
My jsme se vydali úplně jinou cestou než třeba COOP nebo supermarkety typu Kaufland, Lidl a podobně. Snažíme se obsadit trh, který pro ně vůbec není zajímavý. Řešíme reálný problém trhu, kde víme, že jsme žádaní. Nesnažíme se jít do lokalit, kde by byl velký přetlak nabídky. Našim cílem ani není začít konkurovat večerkám. Chceme mít prodejny tam, kde vidíme, že by to ekonomicky dávalo smysl. Ta lokalita musí být volná a dnes tam ideálně nic nefunguje.
Náš koncept je novinkou i pro kancelářské pronajímatele, ale vítají nás. Naše přítomnost v kancelářské budově poskytuje skvělý benefit pro zaměstnance kanceláří, protože mají sortiment čerpací stanice přímo u sebe v budově. Do budoucna mám vizi Get24 i jako výdejních boxů pro všechno.
Jak řešíte logistiku? Zapojili jste externí partnery?
Spoléháme se na vlastní síly. Máme sklad, do kterého si velkoobchodně nakupujeme a z něhož pak naši kurýři několikrát týdně zásobují naše prodejny. Logistika je pro nás natolik klíčová část byznysu, že ji musíme umět „in house“. Zatím nám nepřináší výrazné komplikace. Spoléháme se na kombinaci různých řešení, některé věci si sami naprogramujeme. Na tyto věci nám stačí jen dva lidé a mělo by to být zvládnutelné i při rostoucím počtu prodejen. Logistika nám taky poskytuje zajímavá data, která můžeme využít pro její zlepšování.
Jakou roli mají podle váš mít prodejny v menších obcích?
Potravinový maloobchod prochází dynamickým vývojem. První vlna změn nastala před 15 lety, kdy začaly krachovat prodejny ve vesnicích s 200 až 300 obyvatel a pak je následovaly i dvojnásobně velké. Některé z nich obsadili vietnamští maloobchodníci. Málokdo jim dokáže konkurovat, protože tam sedí od rána do večera a dokážou velmi dobře nakoupit zboží a poskytnout skvělou službu a servis.
Vesnická prodejna by se měla zaměřit na prodej doplňkového sortimentu. Už jsem zmínil, že neočekáváme od našich zákazníků stoprocentní útratu za potraviny u nás. Budu rád, pokud u nás budou realizovat 20–25 % svých nákupů, náš byznys model s tím tak počítá.
Předpokládám, že povolání prodavačka přestane do deseti let existovat. Nemyslím si, že je nutné tuto profesi zachraňovat. Chytré technologie zajistí, že si zákazník sám naskládá zboží do košíku a kamery s AI mu ho automaticky namarkují. Technologický pokrok bude na takové úrovni, že se zamezí krádežím. Už dnes to není problém, máme díky Bankovní identitě kontakt na naše zákazníky. Prodejní personál zmizí v historii stejně jako třeba pouliční lampáři. Pomůže to nakonec hlavně zákazníkům, kteří si díky tomu nakoupí levněji.
Adam Dostál je 24letý podnikatel, který ve světě startupů již dosáhl významných úspěchů. V roce 2020 založil GRIG, zaměřený na výrobu potravin z jedlého hmyzu, a o rok později přišel s projektem Larvaloop, který mění bioodpad na protein. V roce 2023 založil GET24, jehož cílem je pomocí chytrých technologií umožnit nákup potravin kdykoliv a kdekoliv bez nutnosti prodejců. Je vášnivý sportovec, cestovatel a milovník hor.
