V moderním IT světě už vývojář není jen programátor. Stává se koordinátorem, správcem infrastruktury, účastníkem meetingů i vyjednavačem mezi týmy. Petr Svoboda, CEO Stratoxu, v rozhovoru pro Roklen24 upozorňuje, že právě tato roztříštěnost práce způsobuje, že reálného kódu vzniká méně než kdy dřív. Zdržují změny priorit, čekání na schválení, nejasná zadání i úzká hrdla v infrastrukturních týmech. V rozhovoru Svoboda popisuje tři největší blokády, přináší konkrétní příklady z praxe a vysvětluje, proč budoucnost vývoje nebude o psaní kódu, ale o myšlení, architektuře a autonomii týmů.
Všichni slyšeli, že vývojáři tráví stále méně času psaním kódu. Co je podle vás za tímto fenoménem?
To je velmi dobrá otázka. Začal bych tím, že vývojové prostředí se dramaticky změnilo. Kdysi bylo jasné: napíšu aplikaci, nasadím ji na server, a hotovo. Dnes musí vývojář myslet na infrastrukturu, orchestraci, bezpečnost, integrace, cloudové služby a další vrstvy. K tomu přidejte organizační tlaky — změny priorit, schůzky, čekání na rozhodnutí — a máte velmi komplikovanou situaci.
Jak byste pojmenoval největší překážky, které vývojářům berou čas?
Vidím tři hlavní blokády. Záplava meetingů a přerušení: Vývojář by měl pracovat v hlubokém soustředění, ale často je vytrháván. Závislost na infrastrukturních týmech: Pokud vývojář nemá možnost provést i základní operace (nastavení prostředí, schválení přístupů), musí čekat — to zdržuje. Neustálé změny zadání: Business, zákony nebo regulace se mění — a vývojář je často nucen přepisovat nebo upravovat to, co už napsal.
Pojďme do hloubky — co přesně v praxi zdržuje?
Například vývojář pošle tiket s požadavkem na novou databázi. Ale tiket neobsahuje všechny podklady: jak má databáze vypadat, kde běžet, jaká má mít práva. Centrum správy infrastruktury vrátí tiket s žádostí o doplnění — a vývojář musí svolat schůzku, domluvit detaily s architekty, manažery, aby získal potřebné parametry. Mezitím vývoj stojí. Když konečně infrastruktura přijde, buď je špatně nakonfigurovaná, nebo nesplňuje bezpečnostní požadavky, takže se musí řešit nové změny — znovu zdržení. Tedy čas, který by vývojář mohl věnovat implementaci logiky, se ztrácí v byrokracii, čekání a komunikaci.
A co agilní metodiky — nezaručují lepší tok práce?
Agilita nabídla velký posun, ale není všelék. Zpravidla jsou problémy v následujícím. Agilní týmy by měly být autonomní, ale v reálu se často setkávají s omezeními infrastrukturních týmů, auditů, norem. Zadání se mění – klienti, regulátoři, data přicházejí postupně. Vývojáři pak programují něco, co je zčásti „dočasné“. Business chce přesný rozpočet a termíny od začátku, ale agilní vývoj přináší nejistotu – to koliduje s tradičním přístupem řízení projektů.
Jak vaše zkušenost říká, které firmy to řeší správně?
Ty nejefektivnější firmy investují do self‑service platforem. Vývojář klikne, vytvoří si testovací prostředí nebo databázi, a nemusí čekat na schválení. Samozřejmě s limity — zabezpečení, rozpočet, schválené šablony. Druhá věc: silná komunikace a standardizace tiketu — jasně definované požadavky, předvyplněné šablony, check-listy. To zkracuje iterace. A třetí: automatizace procesů, které se opakují — nasazení kódu, konfigurace, zálohování, monitoring. Když to běží automaticky, vývojář to neřeší den co den.
Centralizovaná infrastruktura pomáhá nebo spíše škodí?
Je to dvojsečná zbraň. Centralizace dává kontrolu, bezpečnost a standardizaci. Ale pokud je tým malý a přetížený, stává se úzkým hrdlem. Ideální stav je hybrid: centrální tým řeší složité scénáře, ale běžné úkoly dovolí vývojářům řešit sami prostřednictvím self‑service.
Produktivita je často spojena s tzv. „flow“. Jak ho vývojáři ztrácejí?
Každý výpadek, každá zpráva, každá drobná žádost — to vše vývojáře vytrhne z hluboké práce. A čím je člověk seniornější, tím více přicházejí požadavky z okolí. Pokud někdo hodinu za týden jen řeší dotazy, schůzky a komunikaci, ta hodina odejde z produktivního času.
Co říkáte na to, že vývojáři dělají méně business logiky a více infrastruktury?
To je zásadní problém. Vývoj by měl řešit funkcionalitu, logiku domény, data. Ale místo toho vývojář konfiguruje clustery, spravuje cloudové šablony, nastavuje síťová pravidla. To jsou úkoly pro specialisty. Když vývojář programuje infrastrukturu, ztrácí směr.
Jak poznat, že není chyba ve vývojářích, ale v celém systému?
Pokud tým nemá retroaktivně prostor mluvit, nemá kulturu ozývat se — to je varovný signál. Dále: když sprinty končí nedodělky, deadlines se permanentně posouvají, a lidé se tváří rezignovaně. To svědčí o systémové dysfunkci, ne o lenosti lidí.
Jak vidíte roli AI v budoucnosti vývoje?
AI už dnes pomáhá automaticky generovat části kódu, konfigurace, odpovídat na dotazy, navrhovat architektury. Ale výstupy musí podléhat lidské revizi — bez toho vznikají chyby nebo nevhodné návrhy. Zvlášť v bezpečnosti, designu dat nebo kritických systémech.
Jak by měla vypadat práce vývojáře za 5 let?
Vývojář budoucnosti bude více „řešitel architektury“ než „písař kódu“. AI převezme rutinní práci, ale člověk bude musí navrhnout doménu, rozhodnout o datech, bezpečnosti, integraci s byznysem. A firmy musí umožnit kontinuální vzdělávání — AI a nové technologie mění pozice velmi rychle.
Můžete dát tři doporučení pro vedení IT týmů?
Poslouchejte vývojáře — naslouchejte tomu, co jim brání v práci, a nebagatelizujte to.
Odstraňujte překážky, i když to znamená změnu procesů nebo investici. Vytvářejte prostředí autonomie — umožněte vývojářům rozhodovat v rámci stanovených hranic, a ne nutně čekat na schválení.
Petr Svoboda je podnikatel, profesionál v oblasti IT architektury, manažerského a softwarového poradenství. Stojí za vznikem společnosti Stratox a platformy CodeNOW, skrze které umožňuje firmám i korporacím zavádět klíčové inovace a vylepšení rychleji a levněji. Jeho vizí je zefektivnit proces zavádění inovací a usnadnit vývojářům život i přes bleskový rozvoj nových technologií, které zvyšují nároky na jejich znalosti, a udržet tak jejich firmy konkurenceschopné a zákazníky spokojené. Se Stratoxem proto pomáhá firmám projít nejen digitální transformací, ale i s projektovým managementem, agilními vývojovými technikami a pochopením cloud-native vývoje. Právě Stratox považuje Petr za svůj největší úspěch. Od září 2025 je Stratox součástí skupiny Synteca a platforma CodeNOW dnes působí jako samostatná produktová společnost.
