Vztah mezi centrální bankou a ministerstvem financí obvykle stojí mimo hlavní pozornost investorů, historie ale ukazuje, že v kritických momentech může mít zásadní význam. Po druhé světové válce se Fed dostal do ostrého sporu s ministerstvem kvůli politice zastropování výnosů státních dluhopisů. Zatímco Fed chtěl omezit inflaci a ukončit mimořádně uvolněnou měnovou politiku, ministerstvo financí prezidenta Harryho Trumana trvalo na udržení nízkých nákladů vládního financování. Kompromisem se stala dohoda z roku 1951, která obnovila nezávislost Fedu a jasně oddělila měnovou politiku od fiskálních zájmů vlády.
Na tuto historickou zkušenost dnes odkazuje Kevin Warsh, kterého Donald Trump vybral jako nástupce Jeroma Powella v čele centrální banky. Warsh dlouhodobě kritizuje, že masivní nákupy státních dluhopisů po globální finanční krizi a během pandemie nafoukly bilanci Fedu na přibližně 6,6 bilionu dolarů. Podle něj se tím centrální banka posunula nebezpečně blízko roli fiskálního aktéra, protože rozsáhlé pohlcování vládního dluhu usnadnilo administrativám nadměrné utrácení a přispělo k prudkému nárůstu zadlužení USA.
Podobné argumenty zaznívají i z ministerstva financí, kde je novým šéfem Scott Bessent. Podle něj by Fed měl mít možnost nakupovat státní dluhopisy pouze ve skutečně mimořádných situacích a vždy v úzké koordinaci s vládou. Známý investor Stanley Druckenmiller, který s oběma v minulosti spolupracoval, označil jejich možné partnerství za ideální a naznačil, že nová dohoda mezi Fedem a ministerstvem financí by mohla dát americké hospodářské politice jasnější rámec. Zda půjde jen o formální upřesnění pravidel, nebo o hlubší změnu fungování měnové politiky, však zatím zůstává otevřenou otázkou.
Ambicióznější varianta, o které mluví Warsh, by znamenala návrat k výrazně menší bilanci Fedu, jakou měl před rokem 2008. To by ale nebylo bez rizik. Minulé pokusy o omezení nákupů aktiv ukázaly, že i pouhý signál utažení může vyvolat silnou volatilitu na trzích, jako během takzvaného „taper tantrum“ v roce 2013. Rychlé snižování bilance by navíc mohlo tlačit vzhůru dlouhodobé úrokové sazby, které Bessent považuje za klíčový ukazatel finanční stability. Pokud se tedy nová „Warsh–Bessentova“ dohoda skutečně zrodí, může mít dopady daleko za hranicemi USA a zásadně ovlivnit globální finanční trhy.
FOREXOVÝ VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se aktuálně v online směnárně RoklenFx obchoduje vůči euru za středový kurz 1,1813 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 97,412 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1791 do 1,1888 EURUSD.
Koruna se aktuálně v online směnárně RoklenFx obchoduje vůči euru za středový kurz 24,29 EURCZK, vůči dolaru pak za středový kurz 20,57 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,26 až 24,34 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 20,43 do 20,62 USDCZK.
*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, by měl dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností spadat do zmíněného intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje nejen předchozí hodnotu kurzu, ale i jeho minulou volatilitu. Pro přesnější určení budoucí volatility je do modelu zakomponován také faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. žádnou zodpovědnost.
