Hlavním argumentem většiny ekonomů a centrálních bankéřů, kteří hromadně zbrojí proti deflaci, je tzv. deflační spirála. Tento pojem definuje situaci, kdy klesají ceny společně s celkovou ekonomickou aktivitou z důvodu nedostatečné poptávky. Díky klesajícím cenám mají totiž spotřebitelé tendenci oddalovat vlastní spotřebu v očekávání dalšího poklesu cen. Takto utlumená poptávka nakonec vede k poklesu cen, spotřeby, výroby, mezd, zaměstnanosti, zisků i vybraných daní. Ekonomika se dostává do spirály, v jejímž rámci postupně prohlubuje svůj ekonomický pokles.
Ethan Harris, pracovník oddělení ekonomického výzkumu v Bank of America Merril Lynch, se v dopise klientům zaměřil na objasnění toho, zda současná deflace, resp. dezinflace, způsobená více jak šestiměsíčním poklesem cen ropy povede k obávané deflační spirále. Vychází přitom ze scénáře, se kterým pracuje většina analytiků a ekonomů.
Všeobecně se má za to, že propad cen ropy má příznivý vliv na spotřebitele, avšak zároveň je stavebním kamenem vážných rizik spojených se všeobecným poklesem cen, který by mohl způsobit, že jak domácnosti, tak i firmy budou postupně oddalovat svou spotřebu. To se nutně projeví v celkovém výkonu ekonomiky, který bude postupně klesat. V tu chvíli je potřeba, aby přispěchali na pomoc centrální bankéři a pomocí monetární expanze zvrátili tento nežádoucí vývoj.
Podle Harrise má deflace tři hlavní negativní efekty, přičemž ani jeden z nich není relevantní pro případ poklesu cen ropy. Za prvé, deflace ztěžuje dlužníkům obsluhu dluhu. Za druhé, deflace oddaluje spotřebu. Za třetí, deflace ztěžuje centrálním bankéřům možnost podpořit ekonomiku pomocí snížení úrokových sazeb. Každý tento bod pak Harris dává do souvislosti s propadem ropy. Práci si však ulehčuje tím, že uvažuje situaci země, která je čistým importérem ropy.
Nižší ceny ropy jsou pro dlužníky dobré
Levná ropa pro domácnosti znamená nárůst reálného důchodu, což umožňuje zvýšit spotřebu či rychleji splácet své dluhy. V případě vlády zemí, které jsou čistými dovozci „černého zlata“, způsobí jeho cenový pokles zvýšení celkových příjmů. S tím, jak budou spotřebitelé kupovat například více benzínu, porostou i vládní příjmy. Všeobecné zvýšení spotřebitelských výdajů tak pozitivně ovlivní objem daní z příjmů a obratu, který bude dostatečně kompenzovat snížení daňových odvodů z oblasti ropného průmyslu.
Nižší ceny benzínu neoddalují spotřebu, nýbrž ji podporují
Levná ropa se postupně projeví v ceně benzínu a bude zasahovat i do oblastí ostatních statků a služeb. Spotřebitelé tak budou chtít využít ušetřené prostředky tím, že zvýší svou spotřebu ve všech segmentech spotřebitelského sektoru. Žádný z nich stoprocentně neřekne, že si nekoupí novou televizi jen proto, že chce počkat na to, až cena benzínu klesne ještě víc.
Levná ropa neztěžuje práci centrálním bankéřům, nýbrž ji usnadňuje
Nižší ceny podle Harrise znamenají menší inflaci a silnější ekonomický růst. Levná ropa se totiž neprojeví v nárůstu reálných úrokových sazeb, které jsou pro dlužníky relevantní. To, co ovlivní úvěrový trh, je nominální úroková sazba, která je důležitá z hlediska schopnosti splácet půjčky. Pro jednotlivé ekonomické subjekty je tedy nejdůležitější mzda, plat, zisky a ceny statků a služeb. Tyto faktory společně ovlivňují schopnosti domácností i firem splácet své dluhy. Pokles cen ropy tedy zvýší reálné náklady půjček pouze producentům ropy, nikoliv všem domácnostem a podnikům.
Závěrem pak Harris vysvětluje, kdy je deflace nežádoucí. „Všeobecný pokles cen je špatný, jakmile se projeví v nižších cenách doma vyrobeného zboží. To pak podpoří spotřebitele k oddálení spotřeby a podniky tak nebudou mít dostatečné prostředky ke splácení svých dluhů. Deflace je rovněž špatná, pokud se projevuje ve slabém růstu příjmů a mezd. V případě poklesu cen ropy může být každý klidný. Pokud je země čistým importérem, bude z tohoto vývoje jedině profitovat“, přepisuje jeho slova server Business Insider.
