Je tomu už téměř deset let, kdy se naposledy ocitly íránské státní dluhopisy v portfoliích zahraničních investorů. Splatnost těchto bondů o hodnotě zhruba jedné miliardy eur už dávno vypršela, stejně jako se vypařil i zájem ze strany zahraničních investorů.
Íránské vládě se však blýská na lepší časy. S tím, jak bylo dosaženo tolik očekáváné dohody o jaderném programu, se přiblížil i den, kdy se íránský trh opět otevře zahraničním investorům. Jedním takovým, který nebude váhat zhostit se nadějné příležitosti, je i Hans Humes, manažer a zakladatel newyorského hedgeového fondu Greylock Capital Managament.
Ještě v době, kdy íránská garnitura jednala se zástupci šesti mocností, vydal se Humes společně se svým synem do Teheránu. Během 10denní výpravy provedl rekognoskaci potenciálního investičního prostředí, aby zjistil, zda jsou zprávy o (ne)vyspělosti íránské ekonomiky pravdivé, či nikoliv.
Zkušenost, kterou si Humes odnesl, ho mile překvapila. Narazil na poměrně dobře vzdělané obyvatele, velice málo lidí bez domova, stejně tak ho nadchly i známky postupně se realizující modernizace celé ekonomiky. Výsledný verdikt? Rozhodně „nákup“.
„Atraktivita íránského dluhového trhu bude dle mého názoru opravdu vysoká,“ řekl Humes pro agenturu Bloomberg. Především se to bude týkat těch instrumentů, ke kterým neměli zahraniční investoři vinou západních sankcí doposud žádný přístup. Obnova interakce se zahraničím však neproběhne ze dne na den. Humes očekává, že investoři bude muset dozajista počítat s minimálně roční prodlevou.
Tato časová mezera bude způsobena především otázkou zrušení uvalených sankcí. K tomu dle oficiálního vyjádření západních mocností dojde tehdy, jakmile bude potvrzeno, že Teherán omezil svou jadernou činnost a stejně tak budou vyvrácena všechna podezření ohledně vývoje jaderných zbraní. Termín dokončení kontroly íránského nukleárního sektoru byl stanoven na 15. prosince 2015.
Boj o zdroje
Íránská vláda pravděpodobně bude bojovat o každou minutu. S vidinou navýšení amerických krátkodobých sazeb bude Teherán chtít navýšit úroveň státní pokladny co nejrychleji, aby tak snížil náklady s tím spojené alespoň pod 10 %, míní Amir Zada, generální ředitel společnosti Exotix, která se zaměřuje na málo likvidní investice na rozvojových trzích.
Dodatečných zdrojů bude potřeba i v případě íránského ropného sektoru. Vzhledem k tomu, že země vlastní čtvrtou největší zásobu černého zlata, očekává se zájem především ze strany velkých hráčů, jako je Royal Dutch Shell, BP či Total. Investice by pak měly mířit nejen do modernizace ropných těžišť, ale zároveň i do infrastruktury.
Írán a ropné překvapení aneb historie nás učí
Současný stav dluhu
Velikost íránského nesplaceného dluhu je dle agentury Bloomberg zhruba 6,5 miliardy dolarů. Naprostá většina těchto zdrojů pochází z bilaterálních půjček, které země získala od svých asijských partnerů či z domácího dluhu.
Amir Zada očekává, že fakt, že iránská vláda nikdy nepropásla ani jednu dluhovou splátku, přiláká investory z celého světa. „Z hlediska fiskální politiky je Írán velice obezřetný. Jakmile budou sankce staženy, stanou se íránské dluhopisy bezpochyby žádanou investicí.“
Jen za minulý rok dosáhl podíl vládního dluhu pouhých 11,4 % íránského HDP, uvedla americká CIA ve svém aktuálním vydání World Factbook. Odhaduje se, že se východní ekonomika kvůli zavedeným sankcím zmenšila o 15 až 20 %. I přesto ale během roku 2014 dosáhla 3% hospodářského růstu, a to po dvou předchozích letech kontrakcí.
Pozitivní výhled pak potvrzuje i londýnská investiční banka Renaissance Capital. Ta popisuje Írán jako jednu z nejdůležitějších zemí, především pro institucionální investory. Budou to pravděpodobně právě oni, kdo se bude z největší části podílet na očekávaném přílivu finančních zdrojů.
Írán. Nový drahokam rozvojových trhů