AKTUALIZOVÁNO – Česká ekonomika rostla v letošním prvním čtvrtletí podle předběžného odhadu meziročně o 3,1 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,5 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad.
Růst hrubého domácího produktu (HDP) byl tažen všemi složkami poptávky, jak stabilně rostoucí spotřebou domácností a mírně rostoucí investiční aktivitou, tak zahraničním obchodem.
Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy předběžný odhad signalizuje, že pesimističtější prognózy ohledně letošního vývoje tuzemské ekonomiky se zatím nenaplňují. Růst překonává jak odhad trhu, tak předpoklad klíčových institucí, například České národní banky. „Je však třeba dodat, že finální výsledek se od tohoto předběžného odhadu může ještě výrazně lišit. I pokud by však nastala výraznější revize směrem dolů, empirická zkušenost napovídá, že nebude tak markantní, aby se o růstu v prvním kvartálu dalo hovořit jako o zklamání,“ dodal ekonom.
Kovanda se domnívá, že v dalších čtvrtletích dynamika růstu zpomalí, navzdory solidnímu růstu v prvním čtvrtletí. Za celý letošní rok vykáže tuzemská ekonomika růst 2,5 procenta. Podle prognózy Roklen by měla v letošním 2. čtvrtletí zpomalit na 2,1 procenta.
„Česká ekonomika si zatím drží slušné růstové tempo, i když loňský výsledek již nezopakuje. Zatímco za loňským raketovým růstem stály jednorázové vlivy, zejména dočerpávání fondů EU, letošní výsledek je již bez jakéhokoli významného dopingu,“ uvedl řídící partner PwC ČR Jiří Moser. Dodal, že ekonomické nejistoty, které přicházejí z vývoje globální ekonomiky, pro letošek nepředstavují významnou hrozbu, náznaky ochlazení však možná na přelomu roku již ekonomika pocítí.
#Roklen #index blahobytu: Češi se pomalu blíží Německu – Roklen24.cz https://t.co/qokaE62DRD @roklen24 pic.twitter.com/ltnl5jdfZ7
— Roklen24.cz (@roklen24) 8. května 2016
Podle Viktora Zeisela z Komerční banky se projevuje konec spolufinancování z loni ukončeného programovacího období 2007 až 2013. Náběh nového programovacího období je totiž velmi pomalý. Navíc se k problémům v investiční aktivitě kvůli EU fondům přidávají i komplikace s posudky vlivu staveb na životní prostředí tzv. EIA. „Zatímco investiční aktivita tlačila HDP směrem dolů, na druhou stranu působily další složky domácí poptávky. Předpokládáme, že nahoru HDP táhla soukromá spotřeba i spotřeba vlády. Kupní síla domácností se výrazně zvyšuje s tím, jak stoupá zaměstnanost a akceleruje i mzdový růst,“ poznamenal Zeisel.
Hospodářská politika vlády přináší výsledky! HDP se v prvním čtvrtletí 2016 zvýšil oproti loňskému roku o 3,1 %! https://t.co/x4xAIKC1yT
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 17. května 2016
Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský uvedl, že zpomalení meziroční dynamiky zapadá do obrázku pozorovaném i v ostatních zemích středoevropského regionu, pro které je společným znakem konec podpory v podobě dočerpání eurofondů z předchozího rozpočtového období. Na rozdíl od Polska a Maďarska se však Česko v úvodu roku vyhnulo mezikvartálnímu poklesu ekonomiky, dodal.
Na trhu práce došlo ve čtvrtletí k výraznému zlepšení. Zaměstnanost v pojetí národních účtů vzrostla meziročně o 1,9 procenta a mezičtvrtletně o 1,5 procenta.
