Statistické úřady po celém světě postupně zveřejňují předběžné odhady vývoje HDP jednotlivých zemí za letošní první kvartál a, jak se dalo očekávat, není to pěkný pohled. Například ekonomika Spojených států meziročně poklesla o 4,8 % a kvůli pozdějšímu nástupu restriktivních opatření lze očekávat, že výsledek za druhé letošní čtvrtletí bude o poznání horší. Zdaleka nejvíce se na tomto nelichotivém výsledku z druhého břehu Atlantiku podílel pokles spotřeby, který byl nejprudší od počátku osmdesátých let minulého století.
Výrazný propad ekonomické aktivity je patrný i na starém kontinentu. Podle předběžného odhadu z dílny Eurostatu se HDP eurozóny od ledna do března meziročně propadl o 3,3 %. V případě Španělska činil tento pokles 4,1 % a ve Francii dokonce 5,4 %. I v tomto případě můžeme očekávat, že druhý kvartál přinese výsledky o řád horší.
Tato čísla pak pouze potvrzují, že navzdory odvrácení zdravotnické krize, ke které došlo v jiných státech, bude dopad na malou otevřenou ekonomiku, jakou je ta česká, značný. Po výrazném poklesu domácí spotřeby způsobeném restriktivními opatřeními vlády se totiž nemůže tuzemská ekonomika opřít ani o zahraniční poptávku.
Hlavní roli ke zkrácení a překlenutí této krize tak bude muset hrát stát. Významným faktorem v délce hospodářského útlumu a rychlosti, s jakou se ekonomika opět postaví na vlastní nohy, bude změna spotřebního chování. Ta představuje výrazné riziko pro rychlý návrat ekonomiky do normálu.
Značná část podniků je schopná poměrně svižně obnovit svou produkci. Oživení spotřebitelské poptávky ale může probíhat velice pomalu, ať už z důvodu obav lidí o své zdraví, či vyšší opatrnosti při nakládání s finančními prostředky tváří v tvář hospodářské recesi. Po prvotním nadechnutí tak může přijít další útlum produkce. V takovém případě by se pak ekonomika mohla z koronavirového šoku vzpamatovávat o poznání déle, než naznačuje často zmiňovaný scénář ve tvaru písmene V.
