Cukrářka pokořila Singapur, teď míří do Lucemburska a otvírá akademii


08:11 • 4. listopadu 2018

Tagy: ČR, gastro, gastronomie

Byla bych strašně ráda, kdybych svým dílem přispěla ke zlepšení kvality cukrařiny v ČR, ale je to běh na dlouhou trať a určitě to nezvládnu sama. Pokud se bavíme o celosvětovém měřítku, cukrařina se posouvá stále kupředu. Klademe důraz na kvalitu surovin, intenzitu chutí a dokonalé zpracování, řekla v rozhovoru pro server Roklen24 cukrářka Helena Fléglová, která je zakladatelkou cukrářské akademie HF Pastry Academy. Jak se k projektu dostala? A jak se v rámci národního týmu připravuje na mezinárodní soutěž v Lucembursku?

Na jaře letošního roku jste jako cukrářka národního týmu vyhrála mezinárodní soutěž v Singapuru. Jaká nejsilnější vzpomínka vám zůstala?

Těch silných momentů bylo samozřejmě víc, pro mě se jednalo o první soutěž, tudíž jsem to prožívala možná trochu silněji než ostatní. Každopádně nejsilnější vzpomínka byl moment, kdy vyhlašovali tři finalisty, kde poprvé v historii padlo i jméno České republiky. V tu chvíli tedy padly moje plány, jak si projdu Singapur a čekalo nás další vaření. Museli jsme okamžitě doslova běžet přes celé výstaviště (které v Singapuru není úplně malé) na místo, kde byl zbytek poroty, aby nám objasnili zadání finálového vaření. Jednalo se o vaření z takzvaného Black boxu. To znamená, že nám dali k dispozici nějaké suroviny a my měli za hodinu vymyslet tříchodové menu z těch surovin.  Druhý den jsme pak od rána to menu připravovali.

Jak se národní mužstvo cukrářů a kuchařů připravuje? Je možné takový trénink navštívit?

Scházíme se zhruba jednou měsíčně v kuchyni Národního zemědělského muzea, která vznikla zejména pro přípravu národního týmu. Tato kuchyň byla postavena tak, aby simulovala podmínky na soutěžích a velmi nám v přípravě pomohla. A vzhledem k tomu, že je prosklená, může nás při práci vlastně sledovat kterýkoliv návštěvník muzea.

V listopadu jčeká národní tým další soutěž, tentokrát v Lucembursku. Máte již připravený dezert?

Ano, jedná se o soutěž ještě větších rozměrů, než byla ta v Singapuru. Vůbec nezávidím komisařům, kteří během pár dní dostanou naservírováno 30 až 40 tříchodových menu, která jsou velmi podobná, a mají z nich vybrat to nejlepší.

Dezert zůstává velmi podobný tomu, co byl v Singapuru. Byl to pro nás takový „trénink“ právě na Lucembursko, takže ladím nedokonalosti na základě připomínek komisařů, techniku a snad budeme slavit úspěch i v listopadu.

V říjnu jste otevřela vlastní cukrářskou akademii – HF Pastry Academy, kde budete vést kurzy pro profesionální, ale i amatérské cukráře. Jak jste se k takovému projektu dostala? Je cílem zlepšit kvalitu cukrařiny v České republice?

Samozřejmě, že bych byla strašně ráda, kdybych svým dílem přispěla ke zlepšení kvality cukrařiny v ČR, ale je to běh na dlouhou trať a určitě to nezvládnu sama. Každopádně těch, kteří se snaží o nějakou osvětu v oboru je víc a doufám, že za pár let uvidíme výsledek.

U mě byla dlouhá i cesta k cukrařině, natož k tomuto projektu. V průběhu posledních let jsem trošku procestovala Evropu, prozkoumala spoustu cukráren, absolvovala řadu školení a kurzů a ze snu mít cukrárnu se postupem času stal sen předávat získané dovednosti dál, motivovat lidi k tomu, aby se věnovali řemeslu do hloubky a našli v něm to, co jsem v něm našla já.

Bude mít vaše cukrářská akademie kapacitu věnovat se systémově výuce mladých cukrářů. Například rozšířením učiva pro studenty odborných cukrářských škol.

Určitě se budeme snažit dostat do naší akademie jak studenty odborných škol, tak i vyučující. Bez toho by šlo posunout kvalitu české cukrařiny jen velmi složitě. Podobně jako každý jiný obor, i cukrařina se vyvíjí. Ale obsah toho, co ve školách učíme, na vývoj té špičkové cukrařiny moc nereaguje. A to je z mého pohledu škoda a může to i demotivovat studenty, kteří pak se po vystudování odebírají jiným směrem a nevěnují se tomu, co vystudovali. Většina studentů vůbec netuší, o čem moderní cukrařina je, jak je krásná a čeho všeho je možné dosáhnout. Na druhou stranu nám to dává obrovský prostor ke zlepšení.

Když mluvíte o vývoji cukrařiny, jak se změnily chutě a požadavky na cukrařinu za posledních 20 let? Jde o něco, co pozná i prostý zákazník?

Pokud se budeme bavit o celosvětovém měřítku, posouváme se stále kupředu. Klademe důraz na kvalitu surovin, intenzitu chutí, dokonalé zpracování. Je pravda, že se malinko vytrácí „lokální dezerty“ a vznikají „světové dezerty“. Lidé se mě často ptají, jaký je rozdíl například mezi francouzskou, španělskou či italskou cukrařinou, a zatímco před pár lety se na tuto otázku dalo celkem jednoduše odpovědět, nyní je strašně těžké najít nějaké zásadní odlišnosti. Cukráři ve všech koutech světa překonávají své limity a produkují dezerty a dorty, nad kterými zůstává rozum stát, což je skvělé, protože nás to stále motivuje jít dál.

Co se týče české cukrařiny, za posledních pět let šla také nahoru, ale máme stále co dohánět. Ačkoliv jsem spíš cukrář sledující světové trendy, myslím, že česká cukrařina má svou historii a je možné na ní stavět. Bohužel stále velké množství cukráren sahá po různých směsích, které sice ulehčí práci a zkrátí přípravu, ale chuťově se nikdy ani nepřiblíží správné plné chuti. Ale to už jsme spíš u nějaké edukace spotřebitele.

Nejlepší deserty jsou nejen vynikající chuťově, ale krásné i na pohled. Může se člověk někde potěšit pohledem na ty vaše?

Naše dezerty máme na sociálních sítích a samozřejmě na našem webu, kde máme na prodej i pár našich autorských kolekcí dezertů, pralinek či makronek.

Napsat autorovi RSS

Redakce Roklen24.cz



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.