Jak rozeznat bublinu v kryptoměnách? Napoví Metcalfův zákon


13:06 • 5. prosince 2017

Tagy: Bitcoin, Blockchain, bublina, Kryptoměna

Metcalfův zákon, pojmenovaný po jednom ze stvořitelů Ethernetu Robertu Metcalfovi, říká, že hodnota sítě je přímo úměrná druhé mocnině počtu jejích uživatelů. Takto lze podle Metcalfa v principu vyjádřit ekonomickou hodnotu projektu, jehož smyslem je vytvoření kanálu propojujícícho roztříštěné uživatele a střípky informací do kompatibilního celku. Lze takto ocenit i kryptoměny fungující na základě decentralizovaných sítí?

Již dříve jsme psali o analytikovi Tomovi Lee z FundStrat, který za pomoci Metcalfova zákona dokázal vysvětlit 94 % pohybů ceny bitcoinu od roku 2013. Na souvislost kryptoměn a Metcalfova zákona se ovšem zaměřila i řada dalších odborníků. Jedním z nich je například Ken Alabi, který ve svém paperu, publikovaném odborným časopisem Electronic Commerce Research and Applications, ukázal, že pomocí Metcalfova zákona lze modelovat nejen cenu bitcoinu, ale i dalších kryptoměn, jako je Ethereum či Dash, které rovněž fungují na základě decentralizované sítě blockchain.

Jak vysvětlit cenu bitcoinu? Stačí jedna rovnice

Zatímco jedni se snaží pomocí počtu transakcí v síti vysvětlit vývoj ceny bitcoinu, Metcalf odkazuje na hodnotu celé sítě, kterou lze aproximovat spíše tržní kapitalizací. Na to, že Metcalfův zákon dokáže vysvětlit i tržní kapitalizaci bitcoinu, upozornil například server WooBull, a to následujícím grafem. Ten ukazuje, že tržní kapitalizace bitcoinu vypočtená jako druhá mocnina počtu transakcí osciluje kolem skutečné tržní kapitalizace bitcoinu.

Diskutabilní otázkou ovšem může být, jak moc dobrou proxy pro počet uživatelů je počet transakcí, jelikož počet transakcí na uživatele se může v čase snadno měnit. Nicméně, vzhledem k anonymizovanému charakteru kryptoměn by patrně bylo velmi náročné či nemožné zjistit přesný počet uživatelů sítě.

Zatímco se tedy v souvislosti se stále silnějším boomem kryptoměn stále častěji hovoří o tom, zda to nejsou jen pouhé spekulační bubliny, Metcalfův zákon může být vodítkem, jak se dopracovat k oné fundamentální hodnotě kryptoměn, vůči které pak můžeme vzhledem k jejich ceně, respektive tržní kapitalizaci, posuzovat, jak moc jsou či nejsou nadhodnocené. Jinými slovy, například závratně rostoucí cenu bitcoinu, dosud nejvýznamnějšího zástupce kryptoměn, lze přinejmenším částečně vysvětlit tím, že roste počet jeho uživatelů, což zvyšuje potenciál jeho využití.

Metcalfův zákon je často vysvětlován na příkladu telefonu, anebo třeba na principu sociálních sítí – čím více lidí si pořídí telefon či Facebook, s tím větším počtem lidí se můžete prostřednictvím daného nástroje spojit, a tím se tedy stává významnější, s čímž přirozeně roste i jeho ekonomická hodnota. Na druhou stranu, volatilita bitcoinu, která je stále ještě dosti vysoká, naznačuje, že Metcalfův zákon může vysvětlit spíše jakýsi dlouhodobý trend, zatímco v krátkém období působí na ceny kryptoměn řada jiných faktorů, které vyvolávají jejich prudké pohyby.

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.