Měny rozvíjejících se trhů byly v loňském roce pod tlakem především z důvodu celkem výrazně se utahující měnové politiky ze strany americké centrální banky a stále atraktivnějších dolarových úrokových sazeb. Nijak zásadně se to ale nedotklo středoevropských měn.
Letos je situace opačná. Narůstající rizika a zpomalování v globální ekonomice vedly k otočení kormidla americké měnové politiky. To ovšem zatím odliv investorů z dolarových aktiv nezpůsobilo. Letní měsíce byly dokonce ve znamení znatelného oslabení středoevropských měn.
Česká koruna vůči euru nedávno atakovala své desetiměsíční minimum, celkově letos zatím ztrácí, ale zatím pouze řádově o zhruba půl procenta. To okolní měny regionu jsou na tom výrazně hůře. Polský zlotý letos znehodnotil o více než dvě procenta, maďarský forint dokonce přes čtyři a v posledních dnech dosahuje jedné historicky nejslabší úrovně za druhou.
Investoři na finančních trzích vnímají vysokou závislost na stále se zhoršující německé ekonomice, respektive jejím průmyslu. A expozice Česka je z toho pohledu extrémní. Vzhledem k námi předpokládanému příchodu recese do Spojených států a dalšímu zpomalení hospodářského růstu v Evropě je naším hlavním scénářem pro rok 2020 oslabení koruny výrazněji nad hladinu 26 korun za euro. Díky uvolnění měnových podmínek ze strany kurzu, nebude muset centrální banka snižovat úrokové sazby. Dlouhodobě neměnné sazby centrální banky budou významným příspěvkem nejen k finanční stabilitě, ale i celkovému makroekonomickému rámci.
Text původně napsán pro deník E15 publikovaný 26. září 2019.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
