Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Startupy slibující revoluci. Mnoho investorů, ale málo peněz

Technologický vývoj nepostupuje hladce, nýbrž ve velkých skocích a revolucích. To je přitom způsobováno nárazovými objevy opatřenými potenciálem patřičně zahýbat dosavadním fungováním společnosti. I ve 20. století se objevilo několik takových revolučních vynálezů; především je to počítač, televize, internet, mobilní telefony, ale také třeba penicilín či antikoncepce.

Klíčové vynálezy jsou zpravidla spojeny nejen se změnami v životech lidí, ale, pokud se umějí dobře prodat, také s vysokými zisky pro ty, kteří stáli na začátku objevu. To je přitom zajímavé zejména pro investory, kteří hledají vysoce ziskové projekty, aby mohli své peníze co nejlépe zhodnotit.

Paradox produktivity sílí. Internet nepřispívá k růstu, říkají data

Jak přitom zjistili vědci z University of California – Riverside a Rotterdam School of Management, myšlenka, že progresivní inovace jsou potenciálně spojené s pohádkovými výnosy, má implikace i pro dnešní startupy. A zvláště pak pro ty, které se snaží změnit svět. Když totiž investor zvěstí odvážný nápad, který by potenciálně mohl způsobit revoluci v technologiích, ekonomice i společnosti, nenechá si ujít možnost se na ní, pokud k ní posléze skutečně dojde, podílet.

Timo van Balen, Murat Tarakci a Ashish Sood se inspirováni touto myšlenkou zaměřili konkrétně na izraelský trh startupů, a to i z toho důvodu, že v Izraeli připadá nejvíce startupů na jednoho obyvatele, uvádí server Science Daily. U vzorku 918 nově založených projektů studovali jejich prvotní financování, přičemž je zajímala zejména otázka, jak dokáží „rušivé“ vize, které slibují určitou revoluci v oblasti svého bádání, zaujmout investory.

Autoři, jejichž výzkum byl publikován odborným časopisem Journal of Management Studies, přitom zjistili, že „rušivé“ projekty, jako jsou například ty, které se zaměřují na cestování do vesmíru, elektromobily či na umělou inteligenci, jsou schopné přilákat velký počet investorů. Ti jim však poskytnou v agregátním měřítku významně menší objem peněz než „obyčejným“ startupům, které rovněž získají financování.

 

Výzkum ukázal, že investoři nechtějí opomenout potenciálně velmi ziskovou příležitost v podobě investice do odvážného nápadu. „To, co láká investory na samozvaných „narušitelích“, je očekávání, že se jim vrátí mimořádné výnosy,“ říká Murat Tarakci, jeden z autorů. Tuto příležitost nechtějí zmeškat, a proto rychle investují právě do „rušivých“ startupů.

I když však revoluční startupy na jedné straně snadněji získají „nějaké“ peníze, jelikož jsou schopné zaujmout, na druhé straně se jim investoři zdráhají poskytovat větší částky peněz přirozeně z toho důvodu, že jde o rizikové projekty. „Proč byli investoři tak pozitivně zaujatí k rušivým vizím, ale rozhodli se investovat tak málo?“ ptá se Ashish Sood. „Náš výzkum ukazuje, že mluvení o narušení může být dvousečnou zbraní,“ dodal další z autorů.

Oproti projektům, které nejsou opatřeny „rušivou“ vizí, obdržely revoluční startupy v prvním kole financování v průměru o 22 % méně finančních prostředků, vyšlo konkrétně najevo z izraelských dat. Z toho plyne, že startupy, které samy sebe prezentují jako „narušitelské“, sice mají větší šanci, že do nich někdo bude investovat, nicméně naproti tomu musí počítat s tím, že aby daly dohromady vysokou částku, musí takových investorů přilákat relativně více.

Gender a financování. VC vládnou muži, crowdfundingu ženy

Newsletter