Lidé zapomněli jíst hmyz, přitom existuje kuchařka z přelomu 19. a 20. století, která obsahuje recept na polévku ze švábů. Když v restauraci dostanete hovězí steak, muselo se předtím něco stát. Od spotřeby vody o velikosti asi čtyř hodin sprchování až po jízdu autem na delší vzdálenost než z Amsterdamu do Bruselu. Do roku 2050 budeme muset téměř zdvojnásobit světové množství produkovaných bílkovin. A to tímhle způsobem nejde, říká v rozhovoru pro Roklen24 spoluzakladatel SENS Radek Hušek.
Jasná otázka na úvod. Pamatujete si na okamžik, kdy jste poprvé ochutnal hmyz? Co to bylo?
Vím, že to nikdy nebylo v dětství ani někde v džungli. Bylo to takové, jako to prezentujeme i dnes – rozemletý cvrček v jiném produktu. To mi tehdy nedělalo žádný problém. Celý hmyz, a dokonce více druhů jsem poprvé ochutnal až s naším šéfkuchařem, se kterým jsme připravovali příchuti tyčinek. Mouční červi, švábi… Sice jsem se toho nijak zvlášť nebál, ale viděl jsem, že v celém hmyzu budoucnost není.
Jaké je vaše oblíbené jídlo?
Nemám konkrétní oblíbené jídlo. Jím hodně pestře a vždycky mě nějaká chuť dokáže překvapit. Baví mě indická, thajská a arabská kuchyně. Hodně si vařím i sám. Většinou nějaké kvalitní maso se zeleninovým salátem. Jím ale hodně funkčně. Hodně bílkovin, humus, sýry, proteinové koktejly, vláknina ze zeleniny i různé supplementy. Každý den si mixuji svůj koktejl obsahující bílkoviny, tuky i kvalitní sacharidy na celé dopoledne, abych šetřil čas. Protože jsem vždy řešil, jak do sebe dostat všechno potřebné, viděl jsem hned hodnotu v udržitelné kvalitní bílkovině z cvrčků.
A pamatujete si na jídlo, které jste neměl rád jako dítě?
Neměl jsem rád dršťkovou a to mi i zůstalo. Obecně vnitřnosti mně vždycky odpuzovaly více než jakýkoliv hmyz.
Na webu uvádíte jako zajímavost, že malé děti se do hmyzu zakousnou bez problémů. Průměrný dospělák ze západního světa považuje kousnutí do červa za okamžik hodný televizní reality show. Čím To to zdůvodňujete? Jak chcete kulturní strach překonat?
Dá se říct, že lidé zapomněli jíst hmyz. Existuje velmi stará kuchařka z přelomu 19. a 20. století, kde se připravuje polévka ze švábů. V posledních desetiletích ale hmyz do kuchyně prostě nepatří. Hmyz jí dvě miliardy lidí. Není důvod se ho bát. Překonat tenhle strach byl zásadní pilíř vize, se kterou jsme zakládali SENS.
V SENS je tedy cílem udělat z hmyzu běžnou součást stravy. Jak se vám to daří?
Prodali jsme už stovky tisíc tyčinek nebo chlebů s cvrččí moukou a o hmyzu jako jídlu se od nás dozvěděly miliony lidí. Když jsme se v roce 2015 poprvé zajímali o tohle téma, lidé nás považovali za mnohem větší blázny než teď. V roce 2019 je ale jasné, že hmyz jako zdroj bílkovin tady už s námi na světě zůstane. A to je dobře.
Jaké jsou tedy hlavní důvody pro stravu ze cvrčků?
Když se v restauraci na talíř dostane jeden velký hovězí steak, muselo se předtím něco stát. To předtím odpovídá spotřebě vody o velikosti asi čtyř hodin sprchování a jízdě autem delší než z Amsterdamu do Bruselu. Do roku 2050, tedy do doby, kdy mi bude přes 50 let, budeme na světě muset téměř zdvojnásobit množství produkovaných bílkovin. A to tímhle způsobem nejde.
Naštěstí existuje stejně kvalitní bílkovina jako hovězí nebo rybí maso. Pro člověka dokonce ještě výživnější, protože obsahuje násobně víc železa, vápníku, vitamínů… a produkuje se asi stokrát efektivněji.
Můžete představit produkty SENS?
Chceme, aby naše produkty fungovaly i bez cvrččí mouky. Naše proteinové nebo energetické tyčinky už jsou zlepšením samy o sobě. S přidanou cvrččí moukou jsou to ty nejlepší produkty ve své kategorii. Děláme funkční a chutné jídlo, které je zdravější, výživnější a udržitelnější než jiné na trhu.
Kde se tyčinky SENS vyrábějí?
Cvrččí mouku si vyrábíme na vlastní cvrččí farmě v Thajsku a produkty následně vyrábíme v Evropě. Nyní zejména v České republice.
Kolik cvrčků je zhruba potřeba na výrobu jedné tyčinky?
Cvrččí mouka se vždy přidá navíc jako zdroj bílkovin. Například v proteinové tyčince to dělá 20 procent obsahu, což je asi 180 cvrčků. Překvapeni? Cvrčci jsou malí, vysušení a namletí… v tyčinkách moc místa nezaberou.
Dokáže tedy mouka ze cvrčků nahradit maso?
Ano, kompletně.
Kdo vymyslel slogan „I DON´T FEAR BUGS. I EAT THEM“? Prý je populární mezi „ajťáky“.
Mezi ajťáky a cyklisty… Vymysleli jsme ho úplně v začátcích. Myslím, že to byl můj kamarád, který mi přišel vždycky vtipný hláškař a myslím, že by se tím měl živit. Místo toho ale dělá úplně něco jiného.
Jak vzpomínáte na Startup World Cup Summit v pražské Lucerně?
SWCS je skvělá akce, kterou organizuje náš investiční fond UP21. Je to pro nás povinnost, ale zároveň radost. Já vidím přínos lavně v networkingu. Nyní networkingové akce považuji za čím dál důležitější. Pracujeme na dalším kole našeho financování a známosti, které jsme za dobu fungování projektu sbírali, nyní zúročujeme. Navíc vidím, že dostat se na schůzku s investorem, kterého osobně neznáte a nikdo vás nepředstaví, je téměř nemožné. Doporučil bych všem startupistům budovat network na investory prostřednictvím akcí jako SWCS už před založením, ale i v průběhu celé existence startupu. A kam jinam v Čechách jít než na SWCS.
Jaké jsou plány SENS v letošním roce?
Získat investici v řádu desítek milionů korun a plně se rozvinout na německém trhu, kde už nyní úspěšně působíme. Chceme také přijít konečně s novými produkty. Naše tržby by už konečně měly atakovat hranici milionu eur.
A vize společnosti, čeho byste chtěl dosáhnout?
Často říkám, že nejsme firma na proteinové tyčinky. Chceme přinést na trh nový udržitelný zdroj bílkovin. SENS cvrččí mouku vysvětlí zákazníkům. Cricket Lab udělá cvrččí mouku cenově dostupnou pro celý jídelní průmysl.
Spoluzakladatel startup projektu SENS. Před ním ještě stihl prodat svou první firmu, kterou založil při bakalářském studiu na VŠE. Na magisterské studium byl přijat na London School of Economics, kam nenastoupil, protože se plně začal věnovat SENS.
